Články odjinud

Outlý pro INFO.CZ: Kontrolu senátních voleb komplikují ty komunální. Nad těmi dohled nemáme

Outlý pro INFO.CZ: Kontrolu senátních voleb komplikují ty komunální. Nad těmi dohled nemáme

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran už má za sebou kontrolu sněmovních i prezidentských voleb. V příštích měsících se zaměří na ty senátní. Práci mu bude komplikovat fakt, že ve stejnou dobu poběží komunální volby, nad nimiž ale žádný dohled úřad nemá. „To je možná ta největší komplikace senátních voleb. Volební zákon pro senátní volby říká, že jakákoliv propagace politické strany nebo kandidáta je volební kampaní. Pokud by úřad chtěl zákon vykládat doslovně, tak by i komunální kampaň musel počítat do limitu pro senátní volby, protože i to je vlastně propagace,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ člen úřadu Jan Outlý. Hrozí „tajní dárci“ jako v případě kampaně Miloše Zemana? A co mu vadí na tom, že si neúspěšný prezidentský kandidát Marek Hilšer založil ad hoc stranu pro senátní volby?

Od posledního červencového dne je jasno o složení kandidátek do senátních voleb. Co budete jako úřad v příštích týdnech kontrolovat?

V nejbližších dnech bychom měli obdržet od pověřených obecních úřadů informace o tom, jaké kandidátky byly v senátních volbách vůbec podány. Následně budeme kontrolovat, zda všechny volební strany, koalice a nezávislí kandidáti mají zřízený transparentní účet a zde ho oznámili úřadu.

Jinak nás bude samozřejmě čekat monitoring kampaně a případně zásahy, pokud kampaň nebude označená v souladu se zákonem. Dalším úkolem je průběžná registrace třetích osob, pokud se budou chtít do kampaně zapojit.

Do kdy si měli kandidáti zřídit transparentní účet?

Zákon říká, že volební účty měly být zřízeny do pěti dní od vyhlášení voleb, tedy do 5. června (prezident Miloš Zeman vyhlásil termín voleb na konci května, uskuteční se 5. a 6. října 2018 – pozn.red.). Nicméně tak úplně nepočítá se situací, kdy se někdo teprve rozmýšlí, zda do voleb půjde. Pokud se rozhodne až později, aplikujeme zákon tak, že si má zřídit účet nejpozději v den, kdy do kampaně vstoupí, tedy začne dělat nějakou činnost, kterou zákon za kampaň považuje.

Definitivní datum, kdy už je nesporné, kdo všechno jde do voleb – nehledě na to, zda dělá nějakou reálnou kampaň – je právě registrace kandidátních listin.

Na svém twitterovém účtu jste kritizoval neúspěšného prezidentského kandidáta Marka Hilšera, který jde do senátních voleb ne jako nezávislý kandidát, ale za nově založenou stranu Marek Hilšer do senátu. Co se vám na tom nelíbí?

Z hlediska úřadu a volebního zákona je to v pořádku. Jedná se o glosu na mém soukromém twitteru. Já coby politolog jsem studenty učil, co jsou politické strany a k čemu slouží. Z politologického hlediska je neobvyklé, když se založí ad hoc strana pro jedny konkrétní volby, která nese jméno svého guru, nemá na webu žádné stanovy, program nebo přihlášku ke členství a jejíž účel už je obsažený v názvu strany.

Ta moje glosa spočívala v tom, že k tomuto politické strany obvykle neslouží. Ono to pak totiž vypadá, jako že skutečným důvodem pro založení takové strany je snaha dosáhnout na státní příspěvek v případě úspěchu. Nezávislí kandidáti ho nepobírají (jedná se o příspěvek ve výši 900 tisíc korun ročně – pozn.red.). I kdyby to tak ale Marek Hilšer mínil, tak je to zcela legální.

Pouze jako politolog poukazuji na to, že v Česku je příliš mnoho politických stran. Často vznikají z tlaku na komunální politické scéně, kdy je pro skupiny snazší si založit jednu politickou stranu a mít na budoucí volby vystaráno. Nemusí před každými volbami shánět podpisy a získávat podpisy občanů, aby mohly do voleb vstoupit. Tam to ještě je pochopitelné.

Ale ad hoc strana, která je postavena na jedné konkrétní osobnosti a soudě dle názvu není ani míněna tak, že by třeba počítala s nějakou územní strukturou, nesplňuje podle mě to, co od stran obecně očekáváme.

Bude pro vás jako pro úřad složitější kontrolovat nezávislé kandidáty?

Pokud se jedná o financování volební kampaně, tak tam je stejný režim u stran, koalic i nezávislých kandidátů. U politických stran platí to, že se na ně navíc vztahuje zákon o politických stranách. Je tam tedy více toho, co je potřeba kontrolovat. Mají například omezení, od koho smí přijímat dary a v jaké výši. Takže u nich je toho ke kontrole naopak více než u nezávislých kandidátů.

Už za sebou máte kontrolu během voleb do sněmovny a prezidentského klání. Vidíte už teď potenciální citlivé místo, kde by mohli kandidáti do senátu chybovat?

Existují věci, které patrně budou trochu problematické pro nás i kandidující subjekty. V senátních volbách jsou velmi časté koalice stran. Třeba jedna strana může figurovat i ve více koalicích. Vznikají otázky, jak je financovat. Ony nemohou přijímat dary, to dělají strany, které koalici tvoří. Potom musí dotovat volební účet koalice, což ale není právnická osoba, takže jako taková si nemůže volební účet založit. Je to trochu náročnější na výklad a hlavně na aplikaci.

My jsme jako úřad dospěli ke stanovisku, že v rámci koalice si musí účastníci zvolit jednu stranu, která založí koaliční účet, povede účetnictví kampaně a vypracuje zprávu. Ostatní strany jí budou přeposílat peníze.

Koalice mohou vznikat i ve sněmovních volbách, ale tam se takřka nevyskytují, protože tam pro ně platí násobná klauzule (zatímco strana samotná musí pro vstup do sněmovny dosáhnout pětiprocentního výsledku, u dvoukoalice jde o deset procent atd. – pozn. red.). V senátních volbách naopak vznikají koalice velmi často, protože toto neplatí.

Také by mohlo být opět problematické označování propagačních materiálů a využívání komunikačních médií obcí a krajů. Tam docházelo k pochybení a úřad rozdával pokuty. Trochu jsme měli problémy i s některými stránkami o financování volební kampaně. Byly někdy nedostupné nebo se v nich špatně orientovalo.

Problémy byly také s oznamováním dárců a bezúplatných plnění ve lhůtě tří dnů před termínem voleb. Tam úřad také rozdal nějaké pokuty.

V prezidentské volbě se řešil případ „tajných dárců“ Miloše Zemana. Jeho kampaň podpořil spolek Přátelé Miloše Zemana, který neměl povinnost zveřejňovat seznam přispěvatelů. Myslíte, že k něčemu podobnému může dojít i u senátních voleb?

Pokud takto kdokoliv investuje do kampaně a sbírá na to sám peníze, které pak použije, tak to legislativa neumí příliš uchopit. V prezidentských volbách to bylo ještě umocněné tím, že kampaň očividně probíhala, ale kandidát tvrdil, že žádnou nevede a tak trochu se distancoval od kampaně ve svůj prospěch. Myslím, že v senátních volbách se to nedá ve velké míře očekávat.

I Miloš Zeman nakonec kampaň realizovanou spolkem vyčíslil a započetl do svého limitu.

Jaký je finanční limit na kampaň u senátních voleb?

Jsou to dva miliony korun pro první kolo voleb a dva a půl milionu pro druhé kolo na každý obvod.

Už zmiňovaný Marek Hilšer vybíral peníze na kampaň přes crowdfundingovou platformu. Ztěžují vám tyto technologické novinky kontrolu?

Lidé z okolí Marka Hilšera nás kontaktovali – a nebyli sami – s tímto dotazem. My jsme vytvořili návod, jak v této věci postupovat. V zásadě jde o to, že strana si za pomoci prostředníka shromáždí dary. Musí ale i tak znát identitu všech dárců a mít jejich evidenci.

Trochu se to komplikuje tím, že tito zprostředkovatelé si účtují provizi. V zásadě jde o to, že když někdo daruje na kampaň tisícikorunu, tak ne celou částku dostane kandidát. Část z toho je provize pro zprostředkovatele, což je z našeho pohledu bezúplatné plnění ve prospěch kandidáta. Dárce dal z části kandidátovi peníze a z části mu přispěl na provizi pro zprostředkovatele. To je řešení, které jsme navrhli.

Souběžně se senátními volbami se konají i ty komunální. Nad nimi ale podle zákona nemá úřad dohled. Co to pro vás v praxi znamená?

To je možná ta největší komplikace senátních voleb. Volební zákon pro senátní volby říká, že jakákoliv propagace politické strany nebo kandidáta je volební kampaní. Skutečně jakákoli. Pokud by úřad chtěl zákon vykládat doslovně, tak by i komunální kampaň musel počítat do limitu pro senátní volby, protože i to je vlastně propagace.

To ale považujeme za nepřiměřené a nežádoucí, takže zákon budeme aplikovat tak, že pro nás bude rozhodující, jestli prostředky kampaně propagují kandidáta, který bude kandidovat do senátu i zastupitelstva. Pokud ano, tak v jaké míře.

U obecné reklamy, kde je třeba jen logo strany, budeme rozlišovat, zda je jednoznačně patrné, zda jde o komunální volby, nebo o senátní. Strany by měly na toto rozlišení dbát.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek