Politolog Jelínek: Babiš to bude mít v Senátu těžší, Kubera nebo Čunek předsedou nebudou | info.cz

Články odjinud

Politolog Jelínek: Babiš to bude mít v Senátu těžší, Kubera nebo Čunek předsedou nebudou

Po víkendu, kdy se konalo druhé kolo senátních voleb, je jasné, že politické síly v horní komoře se přeskupují. Zda bude nejsilnějším klubem STAN, ODS nebo lidovci, nakonec rozhodnou nezařazení kandidáti. Už nyní je ale podle politologa Lukáše Jelínka jasné, že předsedou Senátu bude osobnost, na níž se dokážou všechny partaje shodnout, tedy nikdo kontroverzní. „Nový předseda Senátu bude přinejmenším mediálním kritikem prezidenta. Mě by jen mrzelo, kdyby toto měl být celý program některého z kandidátů. Nemyslím si, že by hlavní rolí předsedy Senátu mělo být vymezování se vůči prezidentovi. Pokud kritiku přinese čas a běh politických událostí, tak to je přirozené, ale neměl by jít do této funkce někdo s cílem být soupeřem Miloše Zemana,“ říká Jelínek v rozhovoru pro INFO.CZ.

Co budou výsledky víkendových voleb znamenat pro rozložení sil v Senátu?

Rozhodně se v Senátu posílí opozice proti Babišově vládě a vůči jeho většině v Poslanecké sněmovně. Předpokládám, že strany, které v senátních volbách uspěly, ať už ODS nebo STAN, se budou snažit mnohem více pracovat se Senátem jako s platformou pro prosazení svých názorů na veřejnosti tak, aby si vytvořily lepší předpoklady pro úspěch i v dalších volbách: evropských nebo sněmovních.

Jak to bude v praxi vypadat? Půjde o zákonodárnou aktivitu senátorů nebo spíše kritické posuzování zákonů, které přichází ze Sněmovny?

Myslím si, že půjde o obojí. Bude nyní složitější prosazovat vládní návrhy zákonů v Senátu. Ministři už budou třeba muset skutečně chodit do Senátu, a ne hledat každou možnou příležitost, jak se z těchto jednání omluvit.

Může to znamenat i zákonodárnou aktivitu. Návrhy zákonů může předkládat Senát jako celek. Nyní pro to určitě prostor bude.

V neposlední řadě bude příležitost etablovat politické osobnosti, které se budou věnovat veřejnému dění. Strany se mohou pokoušet vytvářet nejrůznější typy spojenectví a koalic, které se jim mohou do budoucna osvědčit i na jiných politických úrovních. Možností je celá řada.

Nyní bude důležité sledovat, kdo se stane předsedou Senátu. STAN má prozatím sedmnáct senátorů, ODS šestnáct, lidovci patnáct. Záleží na tom, do kterého klubu vstoupí prozatím nezařazení kandidáti. Je už nyní jasné, kdo by mohl post obsadit, nebo je to otázka vyjednávání?

Myslím, že mluvit o jménech je ještě hodně předčasné. Sám jsem jich slyšel nejméně deset z těch úspěšných klubů, která by mohla připadat v úvahu. Já předpokládám, že kluby nyní budou především vyjednávat mezi sebou. To znamená, že největší šanci bude mít konsenzuální osobnost, která nemá příliš mnoho nepřátel nebo protivníků v horní komoře.

Dokonce se může stát, že to ani nebude ten nejsilnější klub, který bude nominovat předsedu Senátu. Včera (v neděli – pozn.red.) jsem poslouchal senátora Jana Horníka (STAN), který říkal, že by dobrým předsedou byl Miloš Vystrčil (ODS).

Do úvahy tedy budou přicházet nejrůznější jména, ale myslím, že zájmem senátní většiny bude, aby v čele Senátu stála osobnost, která bude buď velmi reprezentativní směrem k veřejnosti, nebo člověk, který má velmi dobré zázemí v Senátu a je schopný spolupracovat napříč kluby. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby to byla kombinace obou kritérií. Myslím, že přinejmenším jedno z nich převáží.

Nemyslím si, že by měli šanci poměrně razantní senátoři štěpící i veřejné míněné, jako je pan Kubera (ODS), nebo Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Ode všech těchto politických klubů nyní zní, že předseda Senátu by měl být oponentem prezidenta Miloše Zemana například v oblasti zahraniční politiky. Myslíte, že se na tom všichni senátoři shodnou a opravdu to tak bude?

Bylo by velkým překvapením, kdyby se v Senátu našel – a navíc mezi těmito kandidáty – někdo, kdo by nechtěl prezidentu Zemanovi oponovat. Nový předseda Senátu nakonec bude přinejmenším mediálním kritikem prezidenta.

Mě by jen mrzelo, kdyby toto měl být celý program některého z kandidátů. Nemyslím si, že by hlavní rolí předsedy Senátu mělo být vymezování se vůči prezidentovi. Pokud kritiku přinese čas a běh politických událostí, tak to je přirozené, ale neměl by jít do této funkce někdo s cílem být soupeřem Miloše Zemana. K tomu slouží jiné příležitosti: například přímá prezidentská volba.

Výsledek senátních voleb je také důležitým ukazatelem pro vládní strany: ANO získalo jednoho senátora, sociální demokracie, která obhajovala mnoho postů, uspěla také jen v jednom případě. Jaké podle vás budou důsledky?

Kromě toho, že to nyní vláda bude mít mnohem složitější s prosazováním svých návrhů, tak si myslím, že to je určité memento pro to, jakým způsobem vládní strany oslovují voliče v jednotlivých regionech a jednomandátových volebních obvodech. Hnutí ANO se nemůže spoléhat pouze na Andreje Babiše, jeho billboardy a marketing. Pokud chce být politickou sílou, která vydrží na české scéně déle, tak si musí budovat zázemí v regionech mezi místními. To se daří jen omezeně.

Sociální demokracii voliči vzkazují, že pokud se nesoustředí na nejnižší úroveň politiky, to znamená na komunální nebo senátní volbu, tak žádná reforma z Prahy ani zvlášť velká aktivita v rámci vlády ji nezachrání. Sociální demokraté na sebe musí nabalovat zajímavé osobnosti ze středolevého prostoru. To je věc, kterou ČSSD dlouhodobě zanedbávala a nyní se jí to vrací.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud