Volby do Senátu: Jak obejít záludnost dvoukolové volby? Nepřipustit druhé kolo

Senátní volby jsou specifické. Tím hlavním rozdílem oproti všem ostatním volbám je, že do horní komory volíme podle dvoukolového většinového systému. Ten má v praxi tendenci zvýhodňovat konsensuální typy politiků, kteří jsou schopni před druhým kolem oslovit také voliče poražených kandidátů z kola prvního. Politici, kteří veřejnost silně polarizují, s tím mohou mít problém. Avšak existuje způsob, jak ho obejít: obdržet již v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů. V takovém případě se druhé kolo nekoná. V dosavadní historii voleb do Senátu se to podařilo deseti politikům.

Česká republika sice vznikla v roce 1993, avšak první volby do Senátu se zde konaly až na podzim roku 1996. V těchto ustavujících volbách překonali padesátiprocentní hranici už v prvním kole čtyři politici. Tři z nich byli z ODS (Milan Kondr, Jan Koukal a Vladimír Zeman) a jeden z lidovců (Jan Zahradníček). Ostatně také celkově tehdy volby do horní komory vyhráli občanští demokraté se ziskem dvaatřiceti mandátů, lidovci skončili třetí za ČSSD (25 mandátů), když brali 13 senátních křesel.

Pokud k nim připočteme sedm mandátů pro ODA, zjistíme, že volby v roce 1996 pohodlně ovládly tehdy koaliční formace. Dalších pět případů je datováno roky 1999 až 2008 (Václav Fischer v roce 1999, Josef Zielenec v roce 2000, Vladimír Železný o dva roky později, Jiří Šneberger v roce 2004 a o další čtyři roky později Radek Sušil), pak dlouhých devět let nikdo podobný výsledek nezopakoval, až se v roce 2017 podařil Aleně Dernerové.

Písničkář Klus vyhlásil „džihád“ Babišovi. Pane bože, za co? Komentář Petra Holce

sinfin.digital