Volební unikáty: Kdy o senátorovi rozhodly pouhé hlasy a kdo je absolutní rekordman?

Petr Sokol

Statistika nuda je, ale v případě senátních voleb to často neplatí. Některé rekordy jsou skoro neuvěřitelné. Nejmenší účast například nedosáhla ani deseti procent. Nejtěsnější rozdíl hlasů byl pouze dvouciferný, a ke zvolení do horní komory Parlamentu dokonce někdy stačí i méně než 4000 hlasů. Přehled přináší časopis Reflex.

Nejtěsnější vítěz senátních voleb: Ludmila Müllerová

Nejtěsnější vítězkou voleb se stala v roce 2004 v obvodě Ústí nad Orlicí Ludmila Müllerová, která v dresu KDU-ČSL v druhém kole porazila občanského demokrata Jiřího Čepelku o pouhých 59 hlasů, což v procentním vyjádření bylo jen 0,31 % odevzdaných hlasů.

Těsné výsledky voleb nejsou úplně výjimečné. V Praze 6 se před osmi lety odehrál druhý nejtěsnější souboj. Kandidát ODS Petr Bratský zde v poslední fázi sčítání předběhl svého soka v druhém kole Bedřicha Moldana, kterého do voleb vyslala TOP 09. Rozdíl mezi oběma kandidáty tehdy činil pouhých 70 hlasů ve prospěch Bratského. Jeho procentní náskok činil pouhou třetinu procenta (0,33 %).

Nejmenší počet hlasů pro zvolení senátorem: Ivana Cabrnochová

Kandidátce Strany zelených Ivaně Cabrnochové stačilo v roce 2014 v doplňovacích volbách k zisku senátního mandátu v druhém kole pouhých 3664 hlasů. To je dosud platný absolutní rekord, nikdo se nedostal do Senátu s menším počtem hlasů. Výsledek z Prahy 10 byl samozřejmě ovlivněn faktem, že se jednalo o doplňovací volby, kdy se o uprázdnění mandátu hlasuje jen v jednom či dvou obvodech, a kampaň se proto netěší celostátní pozornosti, takže je méně předvolební propagace a téměř vždy méně voličů.

sinfin.digital