Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Milan Štěch. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Milan Štěch. Komentář Petra Holce

„Babiš nás sjednotil,“ řekl šéf Senátu Milan Štěch na dubnové derniéře sjezdu ČSSD, před nímž nové vedení strany ukončilo s ANO jednání o vládě. Jako obvykle se Štěchova slova ukázala prorocká: záhy po sjezdu se ČSSD k vládním jednáním s ANO vrátila a Štěch tak zůstal nejvíc sjednocený sám se sebou.

Tedy - sjednocený s partou 23 z celkových 24 převážně neviditelných senátorů ČSSD, jejichž jména stejně nikdo moc nezná. A vzájemně možná ani oni sami, Senát totiž není úplně intenzivní džob, jak nedávno ukázal „mrtvý“ senátor František Čuba. ČSSD teď o menšinové vládě s ANO stále jedná a definitivně ji musí stvrdit partajní referendum.

Štěch sice slíbil, že se svým protestem nevyrazí na celostátní turné, i tak ale dělá vše, aby ČSSD zůstala v opozici. A že se najednou fakt činí: není snad dne, aby do médií nevypustil něco proti Andreji Babišovi nebo ANO, zatímco s jeho vedením jedná vedení ČSSD. V armádě se tomu říká přátelská palba. Anebo Štěch pustí i nějaký moudrý postřeh. „Podle mého názoru to dělá jen proto, aby získal voliče a pak mohl realizovat svoje záměry,“ prohlásil nedávno Štěch o Babišovi.

Tak konečně, hurá! I bývalý odborář, co sedí v Senátu dvacet dva let, si všiml, o čem je politika! Štěch má samozřejmě na svůj názor nejít s ANO do vlády svaté právo. ČSSD, do níž přešel z normalizační KSČ, kde v rámci osobního wellness tvrdil muziku deset let, má v názvu i slovo „demokratická“, což znamená, že vás za odlišný názor nečeká šibenice. Spíš vás stihne jen demokratické vyloučení, jak to známe i s ostatních stran.

Jen je ironie, že chce stranu v opozici zachraňovat a modernizovat zrovna Štěch, übersymbol starých časů. Právě jeho měl rád i bývalý premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, který z něj chtěl v zájmu modernizace strany udělat prezidenta. Jenže Sobotkovo modernizační úsilí nakonec stranu zmodernizovalo jen k sedmiprocentnímu volebnímu masakru. A k němu samozřejmě přidal pomocnou ruku i Štěch, ne že ne.

Vloni v létě, tedy nedlouho před volbami, si evidentně vzpomněl na staré dobré časy v KSČ, a po vzoru exministra ČSSD Jana Mládka se méně přátelsky rozpovídal o živnostnících. „Myslím si, že je tu velká skupina lidí, kteří pracují jako OSVČ a nejsou z národohospodářského hlediska efektivně využití. My máme tolik OSVČ, jako mají typicky agrární země na jihu Evropy a nikdo neví, jaký je jejich přínos pro tvorbu HDP,“ zamyslel se tehdy Štěch až moc nahlas.

Dokonce tak nahlas, že ho musel klidnit i Milan Chovanec, i na něj to bylo moc. I sama ČSSD tehdy všechny rychle ujišťovala, že Štěch je sice její šéf Senátu, většinou ale spíš mluví jen sám za sebe. Ten to nicméně myslel upřímně, jak už v ČSSD bývá tradicí: živnostníky chtěl prostě nahnat do montoven, kde teď kvůli ekonomickému boomu nemůžou sehnat pracovníky, a šmahem tak vyřešit krizi s nedostatkem pracovní síly.

Nejspíš se inspiroval v Číně nebo někdejším Sovětském svazu, i tam můžete poslat celou třídu lidí, kam zrovna potřebujete: do zemědělství, do hutí, do gulagu…  Ne náhodou tomu komunisti říkají třídní boj. Ostatně všimněte si i Štěchovy třídní dikce a výběru slov: nikdo neví, jaký je váš přínos pro tvorbu HDP. Jste příživníci a je proto nejvyšší čas si na vás demokraticky posvítit.

A to doslova - podle Štěcha by měli sousedé a vůbec všichni lidé aktivně vyhledávat podnikatele praktikující tzv. švarcsystém a udávat je příslušným úřadům. Tohle už není ekonomická hloupost a neznalost, ale obyčejná mentalita totalitního bonzáctví. Štěchovi vůbec nedochází, že by se ČSSD měla v rámci své modernizace zamyslet spíš nad tím, proč je u nás tak drahé zaměstnat člověka, takže leckde kvete tzv. švarcsystém.

„Právě tento problém by politici měli řešit, sebrat odvahu a konečně tak vysoké zatížení práce snížit,“ vzkázal tehdy nejen Štěchovi šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Šéf Senátu to samozřejmě nechápe. A stejně tak to, že právě ANO sebralo v posledních sněmovních volbách nemálo voličů ČSSD, aniž by z něj unikala třídní nenávist. Ano, ČSSD fakt potřebuje zmodernizovat jako málokterá strana, bez modernizace nepřežije. Jen to nebude podle Štěcha.

ANO, SPD, Piráti i ODS pochopili, že definitivně nastoupila nová politická éra, a proto si našli svou díru na trhu, jak se říká. ČSSD se modernizaci brání zuby nehty dlouhá léta a výsledkem je, že momentálně na trhu zaplňuje sedmiprocentní díru. Kádry jako Štěch patří minulosti, ne budoucnosti. A je úplně jedno, jestli ČSSD půjde do vlády s ANO, nebo zůstane v opozici.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby 2018 - Senát

Termín Kandidáti Voličský průkaz Komunální volby 2018

Senátní volby se uskuteční 5. a 6. října 2018. Češi budou nové členy Horní komory Parlamentu volit v celkem 27 obvodech. Kandidovat chtějí současní senátoři, politici, aktivisté, ale i neúspěšní prezidentští kandidáti. Pokud v prvním kole v jednotlivých obvodech některý kandidát nezíská více než 50 % hlasů, bude se konat druhé kolo volby, pravděpodobně následující víkend.

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1