Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak se stát členem volební komise? Přihlašte se na úřadě, nebo přímo stranám

Jak se stát členem volební komise? Přihlašte se na úřadě, nebo přímo stranám

Nedílnou součástí každých voleb je komise, která dohlíží na správnost postupů a sčítá hlasovací lístky. Členové komise dostávají za svoji práci odměnu, musí ale splnit několik podmínek.

Podmínky pro členství ve volební komisi

V komisi může zasednout jen obyvatel České republiky, nebo státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva. V den složení slibu musí dosáhnout nejméně 18 let věku a musí mít trvalé bydliště na území ČR. V komisi také nesmí být člověk, který zároveň kandiduje ve volbách do zastupitelstva obce v tomtéž okrsku. Nesmí u něj také existovat další překážka výkonu volebního práva, například nesvéprávnost. Problematiku členství v okrskové volební komisi při volbách upravuje zákon č. 491/2001 Sb.

Jak se stát členem volební komise

Členem volební komise se zájemce může stát dvěma způsoby. K dozorování voleb ho může nominovat politická strana, která má právo do každého okrsku dosadit svého kandidáta. Volební komise se ustavují v každém okrsku a mají minimálně šest členů. Pouze okrsky s méně než 300 voliči mohou mít čtyři členy. Ve skutečnosti ale bývají komise většinou vícečlenné.

Infografika dne: senátní volbyInfografika dne: senátní volbyautor: INFO.CZ

Každý kandidující subjekt může starostovi obce zaslat písemně nebo elektronicky seznam lidí nominovaných do komise. Zájemci mohou strany kontaktovat a poprosit je o nominování i jako nestraníci.

Pokud kandidující strany svými zájemci neobsadí všechna potřebná místa, vybírá další členy volebních komisí starosta. Buď zvolí zaměstnance obecního úřadu, nebo vybírá z lidí, kteří se na úřadě předtím přihlásili jako potenciální zájemci o místo v komisi.

Odměna pro členy volební komise

Práce v komisi je placená. Členové si za dvoudenní volby vydělají 1 300 korun. Pokud se ve stejném termínu konají souběžně jiné volby, například komunální a senátní, navyšuje se odměna o dalších 400 korun. Senátní volby jsou navíc specifické v tom, že pokud se koná i druhé kolo, dostanou členové ještě o 200 korun více. Maximálně si tak mohou vydělat 1 900 korun.

Předseda volební komise

Každá komise si volí člověka, který zodpovídá za její fungování. Předsedu určí buď los, nebo se členové na jednom z nich dohodnou. Předseda okrskové volební komise má základní odměnu 2 100 korun. K té může stejně jako řadoví členové komise získat příplatky za souběžné volby a druhé kolo. Maximálně si tak může vydělat 2 700 korun.

Činnost volební komise

Komise dohlíží na správný průběh voleb. To znamená, že udržuje pořádek ve volební místnosti a kontroluje správné postupy, například že voliči vkládají hlasovací lístek do obálky za plentou a obálku pak hází samostatně a viditelně do volební urny.

Zároveň členové zajišťují zápis o průběhu voleb a kontrolují počet vydaných obálek. Jejich nejdůležitějším úkolem je ale po uzavření místností součet hlasů a odevzdání volební dokumentace do úschovy obecnímu úřadu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1