Voličský průkaz 2019 - Volby do Evropského parlamentu | info.cz

Články odjinud

Češi mohou do Evropského parlamentu volit, i když nebudou doma. V zahraničí to ale tentokrát nelze

V květnu čekají Čechy další volby. Tentokrát budou obyvatelé vybírat své zástupce do Evropského parlamentu. Ti, kteří nebudou v termínu voleb doma, by si měli včas zařídit voličský průkaz. Zařídit lze i v zahraničí, kvůli volbám ale musí zájemci následně do Česka, ze zahraničí volit nejde.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. A i tentokrát se mohou do hlasování zapojit i ti, kteří se v tomto termínu nebudou nacházet v místě svého trvalého bydliště. Musí ale včas zažádat o vydání voličského průkazu. O ten lze požádat od vyhlášení volby. Zájemci mají na výběr tři způsoby: osobně, dopisem i elektronicky.

O voličský průkaz lze zažádat osobně, písemně i skrze datovou schránku

Pokud chtějí voliči o průkaz žádat osobně, musí se dostavit na obecní úřad v místě svého trvalého bydliště. V tomto případě není nutné sepisovat papírovou žádost. Úředník si požadavek po prokázání totožnosti voliče zaznamená. Důležité je také domluvit se na způsobu předání průkazu.

Jestliže se volič nemůže na obecní úřad v místě svého bydliště zastavit osobně, může zažádat písemně. V tomto případě je ale nutné k žádosti připojit i úředně ověřený podpis voliče. Dokument nemá ustálenou formu, mělo by se v něm ale objevit jméno, datum narození, trvalé bydliště a případně telefonický nebo emailový kontakt. Volič by měl zároveň uvést, jak si vydaný průkaz vyzvedne. O vydání průkazu může člověk zažádat také v elektronické podobně prostřednictvím datové schránky.

Pokud si nejste jistí, u kterého úřadu žádat o voličský průkaz, můžete to zjistit zadáním vašeho trvalého bydliště zde>>>

Při osobní i písemné žádosti je důležité uvést, jak si volič průkaz vyzvedne. Buď si pro něj na úřad může přijít osobně, případně si jej může nechat zaslat na předem určenou adresu, nebo pověřit příbuzného či známého, aby průkaz vyzvedl. Pokud ale doklad vyzvedne někdo třetí, nestačí se na tom jen předem domluvit se zaměstnancem úřadu, ale je nutné, aby žádající volič sepsal plnou moc, na které bude jeho úředně ověřený podpis a kterou vybaví člověka, který mu doklad vyzvedává.

Voličský průkaz je zdarma, platit většinou nemusíte ani za ověření podpisu

K písemné žádosti o průkaz je nutné připojit úředně ověřený podpis. Pokud zájemce žádá o ověření podpisu krajský úřad, obecní úřad, úřady městských částí nebo obvodů statutárních měst může dle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 634/2004 Sbírky požádat o osvobození od poplatků za ověření a nic tedy neplatí. Podpis mohou ověřit i držitelé poštovní licence, Hospodářská komora ČR nebo notáři. Ti ale mohou za úkon požadovat poplatek.

Jak volit v zahraničí

Voleb se mohou zúčastnit i lidé žijící v zahraničí. Nelze ale odvolit na zastupitelském úřadě, jako tomu bylo například při volbě prezidenta, nebo Poslanecké sněmovny, a je nutné na volby přijet do Česka. 

Voličský průkaz lidem žijícím v zahraničí může vydat obecní úřad v místě jejich trvalého bydliště. V tom případě může držitel tohoto průkazu hlasovat pouze ve svém volebním obvodu (ale například v jiném okrsku - volební místnosti).

Průkazy mohou vydávat také zastupitelské úřady těm, kteří jsou u něj zapsáni ve zvláštním seznamu voličů. Průkaz pak umožňuje volit v jakémkoli volebním okrsku na území České republiky spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby do 1/3 Senátu vyhlášeny.

Seznam zastupitelských úřadů naleznete zde (platí pouze pro velvyslanectví nebo generální konzuláty v seznamu).

Kde volit v zahraničí

Při volbách do Evropského parlamentu nelze odvolit v zahraničí, je nutné přijet do České republiky do volebního obvodu, kde se volby konají.

Jak volit na voličský průkaz

V den voleb může držitel průkazu přijít k urně do jakéhokoli volebního okrsku, kam se nemusí nijak předem nahlašovat. Zde komisi odevzdá voličský průkaz a prokáže svoji totožnost a české občanství pomocí pasu, nebo občanského průkazu. Samotný voličský průkaz bez osobních dokladů využít nelze. Voličský průkaz občan může, ale nemusí využít. Pokud si jej zařídí, ale nakonec se rozhodne volit v místě svého trvalého bydliště, po příchodu do volební místnosti odevzdá průkaz komisi a může hlasovat na svém původním místě.

Oblíbenost voličských průkazů stoupá. Při druhém kole prezidentské volby o něj požádalo podle webu Patria.cz dokonce skoro 10 procent voličů. Velký zájem byl o průkazy i při sněmovních volbách. Některým místnostem v Praze kvůli přívalu občanů využívajících průkaz už první den téměř došly volební lístky.

Jak a kde si zažádat o voličský průkaz pro volby do Evropského parlamentu 2019? Čtěte zde>>>

Jan Palach: Upálení, čtyři poslední dopisy a dva hroby. Podrobnosti o statečném činu, od kterého uplynulo 50 let, čtěte zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čaputová má problém. Nejspíš porušila zákon a neměla se stát advokátkou

Kandidátka na prezidentku Slovenska Zuzana Čaputová má problém, který připomíná kauzu bývalé „několikadenní“ české ministryně spravedlnosti Taťány Malé. Ta se ocitla pod tlakem nejen kvůli tomu, že opisovala ve své diplomové práci, ale také kvůli tomu, že takzvanou koncipientskou praxi, která je nezbytným předpokladem pro složení advokátní zkoušky, absolvovala 300 kilometrů od domova. Obdobnému problému nyní čelí Čaputová, která navíc v čase praxe měla založenou živnost. Prezidentská kandidátka s INFO.CZ přes opakované dotazy a prosby nekomunikuje.

Na nesrovnalosti v životopise slovenské prezidentské kandidátky jako první upozornil slovenský bloger Alfi, který zveřejnil několik otázek pro její volební tým. Není bez zajímavosti, že dosud nedostal žádné odpovědi, stejně jako konzervativní web Postoj.sk, který se případu věnuje. Tento web tvoří zkušení novináři s blízkým vztahem k církvi. Kauze postupně zaznamenávají i další slovenská média.

Čaputová – stejně jako Taťána Malá – podle veřejně dostupných dat vykonávala koncipientskou praxi stovky kilometrů daleko. Místo svého podnikání měla v Pezinku, ale praxi měla v Bánské Bystrici (vzdálenost zhruba 200 kilometrů) a v Bratislavě. Pokud by slovenská advokátní komora o těchto skutečnostech věděla, nemusela by tehdy připustit nynější prezidentskou kandidátku k advokátní zkoušce.

Link

Slovenský bloger ovšem upozorňuje na ještě závažnější pochybení, která vyplývají i ze životopisů Čaputové na sociální síti Linkedin či z majetkového přiznání na stránkách slovenské pobočky Transparency International. Oba životopisy se mírně liší, ale z obou vyplývá, že prezidentská kandidátka a aktivistka vykonávala během koncipientské praxe celou řadu činností a měla založenou živnost. To je sice podle zákona možné, ale jen se souhlasem advokátní komory, o nějž Čaputová nepožádala a živnost tak fakticky zamlčela.

Advokátní komora o ničem nevěděla

Koncipientskou praxi favoritka nadcházejících voleb vykonávala od roku 2005 do roku 2010. Zkoušku složila v roce 2010. Slovenská advokátní komora tvrdí, že podle dokumentů, které tehdy Čaputová předložila, neměla důvod pochybovat, že splňuje podmínky. „V rámci dispozice a dokumentů nám tehdy dostupných, jsme měli za prokázané, že splnila všechny předpoklady pro postup k advokátní zkoušce, kterou řádně složila,“ uvedla pro INFO.CZ mluvčí Slovenské advokátní komory. Podle ní komora neměla informace o další činnosti Čaputové, která by s koncipientskou praxí nešla dohromady.

Link

Čaputová dle veřejně dostupných dokumentů během koncipientské praxe vykonávala činnost konzultační v oblasti řízení a managementu organizací, organizační poradenství, organizování seminářů, kontrolu transpozice práva EU, analytické činnosti a reklamní a propagační činnost. Podle vyjádření právníků, které oslovilo INFO.CZ a již si nepřejí být jmenováni, by minimálně ve třech z těchto případů komora činnost neschválila, zejména pak u konzultací a u reklamy a propagace.

Pokud by Čaputová výše uvedená fakta nahlásila, musela by pravděpodobně některou z činností ukončit a musela by změnit místo vykonávání koncipientské praxe. Podle slovenských zákonů ovšem nemá Slovenská advokátní komora povinnost zkoumat údaje, které jí uchazeči o složení advokátní zkoušky předloží. V obdobném duchu na zjištění reaguje i Čaputové mluvčí. „Co se týče povinnosti ohlásit výkon živnosti během koncipientské praxe, tak v době, kdy praxe trvala, tak tato povinnost neexistovala. Vznikla až změnou zákona v roce 2013, tedy dávno po složení advokátské zkoušky,“ uvedl podle HNonline.sk. Jak informoval portál Pravda, Čaputová činnost advokátky pozastavila a k dnešnímu dni – zjevně v reakci na zjištění – požádala o vyškrnutí ze seznamu advokátů.

Link

-1