Voličský průkaz 2019 - Volby do Evropského parlamentu | info.cz

Články odjinud

Češi mohou do Evropského parlamentu volit, i když nebudou doma. V zahraničí to ale tentokrát nelze

V květnu čekají Čechy další volby. Tentokrát budou obyvatelé vybírat své zástupce do Evropského parlamentu. Ti, kteří nebudou v termínu voleb doma, by si měli včas zařídit voličský průkaz. Zařídit lze i v zahraničí, kvůli volbám ale musí zájemci následně do Česka, ze zahraničí volit nejde.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. A i tentokrát se mohou do hlasování zapojit i ti, kteří se v tomto termínu nebudou nacházet v místě svého trvalého bydliště. Musí ale včas zažádat o vydání voličského průkazu. O ten lze požádat od vyhlášení volby. Zájemci mají na výběr tři způsoby: osobně, dopisem i elektronicky.

O voličský průkaz lze zažádat osobně, písemně i skrze datovou schránku

Pokud chtějí voliči o průkaz žádat osobně, musí se dostavit na obecní úřad v místě svého trvalého bydliště. V tomto případě není nutné sepisovat papírovou žádost. Úředník si požadavek po prokázání totožnosti voliče zaznamená. Důležité je také domluvit se na způsobu předání průkazu.

Jestliže se volič nemůže na obecní úřad v místě svého bydliště zastavit osobně, může zažádat písemně. V tomto případě je ale nutné k žádosti připojit i úředně ověřený podpis voliče. Dokument nemá ustálenou formu, mělo by se v něm ale objevit jméno, datum narození, trvalé bydliště a případně telefonický nebo emailový kontakt. Volič by měl zároveň uvést, jak si vydaný průkaz vyzvedne. O vydání průkazu může člověk zažádat také v elektronické podobně prostřednictvím datové schránky.

Pokud si nejste jistí, u kterého úřadu žádat o voličský průkaz, můžete to zjistit zadáním vašeho trvalého bydliště zde>>>

Při osobní i písemné žádosti je důležité uvést, jak si volič průkaz vyzvedne. Buď si pro něj na úřad může přijít osobně, případně si jej může nechat zaslat na předem určenou adresu, nebo pověřit příbuzného či známého, aby průkaz vyzvedl. Pokud ale doklad vyzvedne někdo třetí, nestačí se na tom jen předem domluvit se zaměstnancem úřadu, ale je nutné, aby žádající volič sepsal plnou moc, na které bude jeho úředně ověřený podpis a kterou vybaví člověka, který mu doklad vyzvedává.

Voličský průkaz je zdarma, platit většinou nemusíte ani za ověření podpisu

K písemné žádosti o průkaz je nutné připojit úředně ověřený podpis. Pokud zájemce žádá o ověření podpisu krajský úřad, obecní úřad, úřady městských částí nebo obvodů statutárních měst může dle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 634/2004 Sbírky požádat o osvobození od poplatků za ověření a nic tedy neplatí. Podpis mohou ověřit i držitelé poštovní licence, Hospodářská komora ČR nebo notáři. Ti ale mohou za úkon požadovat poplatek.

Jak volit v zahraničí

Voleb se mohou zúčastnit i lidé žijící v zahraničí. Nelze ale odvolit na zastupitelském úřadě, jako tomu bylo například při volbě prezidenta, nebo Poslanecké sněmovny, a je nutné na volby přijet do Česka. 

Voličský průkaz lidem žijícím v zahraničí může vydat obecní úřad v místě jejich trvalého bydliště. V tom případě může držitel tohoto průkazu hlasovat pouze ve svém volebním obvodu (ale například v jiném okrsku - volební místnosti).

Průkazy mohou vydávat také zastupitelské úřady těm, kteří jsou u něj zapsáni ve zvláštním seznamu voličů. Průkaz pak umožňuje volit v jakémkoli volebním okrsku na území České republiky spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby do 1/3 Senátu vyhlášeny.

Seznam zastupitelských úřadů naleznete zde (platí pouze pro velvyslanectví nebo generální konzuláty v seznamu).

Kde volit v zahraničí

Při volbách do Evropského parlamentu nelze odvolit v zahraničí, je nutné přijet do České republiky do volebního obvodu, kde se volby konají.

Jak volit na voličský průkaz

V den voleb může držitel průkazu přijít k urně do jakéhokoli volebního okrsku, kam se nemusí nijak předem nahlašovat. Zde komisi odevzdá voličský průkaz a prokáže svoji totožnost a české občanství pomocí pasu, nebo občanského průkazu. Samotný voličský průkaz bez osobních dokladů využít nelze. Voličský průkaz občan může, ale nemusí využít. Pokud si jej zařídí, ale nakonec se rozhodne volit v místě svého trvalého bydliště, po příchodu do volební místnosti odevzdá průkaz komisi a může hlasovat na svém původním místě.

Oblíbenost voličských průkazů stoupá. Při druhém kole prezidentské volby o něj požádalo podle webu Patria.cz dokonce skoro 10 procent voličů. Velký zájem byl o průkazy i při sněmovních volbách. Některým místnostem v Praze kvůli přívalu občanů využívajících průkaz už první den téměř došly volební lístky.

Jak a kde si zažádat o voličský průkaz pro volby do Evropského parlamentu 2019? Čtěte zde>>>

Jan Palach: Upálení, čtyři poslední dopisy a dva hroby. Podrobnosti o statečném činu, od kterého uplynulo 50 let, čtěte zde>>>

Jak volit na voličský průkaz: Kde a jak o něj požádat a kde s ním letos můžete jít k volbám>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dějiny se opakují, dokládají egyptologové. Báli se jich už komunisti, kteří je skoro zakázali

Čeští egyptologové si svými úspěchy při odkrývání stop staroegyptské civilizace dobyli respekt po celém světě. Jejich vlastní zkušenosti a vzpomínky jsou přitom stejně tak zajímavé a bohaté jako starověké památky. Moc ale nechybělo a česká egyptologie mohla být zcela zapomenuta. Jak vzpomíná doyen oboru Miroslav Verner, normalizační komunisti totiž považovali takto orientované vědce za „potenciální emigranty“, Filozofickou fakultu za „centrum kontrarevoluce“ a na začátku 70. let egyptologický ústav zrušili. Nejen tuto složitou historii profesor Verner popisuje v knize rozhovorů s mnoha českými egyptology Tajemství ukrytá v písku, kterou u příležitosti 100 let české egyptologie připravila novinářka Ivana Faryová. 

Miroslav Verner neústupně bojoval o svůj obor i ve složitých 70. letech. Svou celoživotní vášeň na univerzitě udržel a následně si vychoval další spolupracovníky, mimo jiných držitele české koncese pro vykopávky v Abúsíru a současného prorektora Univerzity Karlovy Miroslava Bártu, který nedávno obdržel jedno z nejvyšších tuzemských vědeckých ocenění Česká hlava. Právě díky těmto lidem je teď česká egyptologie ve výborné kondici. Pokud jde o její světovou proslulost, jiné humanitní vědy zůstávají ve většině daleko za ní.

Širší souvislosti tohoto úspěchu se rozhodla popsat novinářka Ivana Faryová v nedávno vydané knize Tajemství ukrytá v písku s podtitulem 100 let české egyptologie. V celkem dvanácti rozhovorech zmapovala jak příběhy českých egyptologů a jejich objevů, tak i různorodost jejich profese. „Jsou to nejen úspěšní a mezinárodně uznávaní vědci, ale také úžasní vypravěči,“ popisuje Faryová pro INFO.CZ: „Jsou to opravdu skromní a vstřícní lidé, žádní vědci, kteří by se izolovali od okolního světa. Možná je to tím, že jejich práce nesouvisí s nějakým imaginárním tématem, ale odhalují lidské příběhy a skrze ně skládají obrázek dávné egyptské společnosti a jejího fungování. Pracují se starověkými postavami a při archeologickém výzkumu se doslova dotýkají věcí, které patřily konkrétní osobě, ať je to hrobka, nebo náramek, který někdo nosil třeba před 4500 lety.“

Link

Při představování jednotlivých vědců pak Faryová dbala i na jejich konkrétní odborné zaměření, aby obor představila v jeho komplexnosti, v níž se dnes propojují i nové technologie a poznatky vysloveně technických či přírodních věd. Dostáváme se tak nejen k archeologickým objevům, ale rovněž k písmu, matematice, účetnictví, malířství či náboženství starých Egypťanů. 

Kniha rozhovorů naplno dokazuje také to, že se čeští egyptologové snaží ze své práce vytěžit co možná nejvíce poznatků skutečně potřebných v 21. století. Právě při zkoumání starých civilizací se totiž ukazuje, že skutečně platí tvrzení o tom, že se dějiny v určitých strukturách opakují a člověk je ve své podstatě po staletí stejný. „Profesor Bárta například toto poznávání dovedl ke studiu a srovnávání s jinými civilizacemi, ke zkoumání jejich vzniku, vývoje, úpadku i regenerace. Souvisí s tím fascinující výzkum, který vede egyptoložka Veronika Dulíková, která vytváří databázi starých Egypťanů, shromažďuje jejich jména, tituly i význam ve společnosti. Od toho se odvíjí analýza toho, jak to v tehdejší společnosti, někdy před 4500 lety, chodilo,“ popisuje Ivana Faryová.

Podle ní mohou egyptologové v současnosti doložit, že v Egyptě se právě tehdy poměry skokovitě proměnily: „Během vlády jediného panovníka se moc ve státě rozdrolila mezi krále a mocné rodiny. To bylo nevídané, do té doby ovládali nejvyšší státní úřady výhradně členové královské rodiny, a to včetně úřadu vezíra, dnes bychom řekli premiéra.“

„Archeologie je docela dřina, pochopila jsem, že egyptologové musí být i fyzicky zdatní, a to nejen když hrobky odkrývají. Někdy je totiž docela obtížné se pak do nich dostávat, někdy po žebříku, někdy velmi úzkým prostorem, který je často stísněný i uvnitř,“ pokračuje ve vyprávění Ivana Faryová: „K tomu připočítejme vedro, i na začátku listopadu je v poušti třeba 35 stupňů, všude prach, písek, vítr a jen skromné zázemí v podobě stanu. Nemluvě o různých nebezpečích, kdy pod pískem jsou stavby z obrovských vápencových bloků a egyptologové si nemohou dovolit sebemenší neopatrnost, která by tu masu kamene mohla uvést do pohybu.“

Link

Sama na konci října navštívila nejen Abúsír, ale rovněž konferenci, jež probíhala u příležitosti 100 let české egyptologie na káhirském ministerstvu pro památky: „Egypťané mají k českým vědcům obrovský respekt, a to jak kvůli jejich vědecké úrovni, tak i proto, že v Egyptě pomáhají zachraňovat památky kontinuálně už 60 let. Důkazem tohoto uznání je také to, že Abúsír patří k největším a nejprestižnějším lokalitám, kterou kdy Egypťané zahraničnímu týmu propůjčili. Během desetiletí se česká koncese navíc rozšířila a Češi dostali rovněž další koncese.“

„Egypťané delegují naše vědce do svých různých ministerských komisí, stojí o jejich odborné názory. Oceňují i výuku egyptologie v Praze, kde tento obor vystudovalo už také několik Egypťanů, například Mohamed Megahed, který v Českém egyptologickém ústavu dál působí jako jeho člen a vede výzkum v Džedkareově pyramidě v Sakkáře. České vědce chválí rovněž jeden z nejslavnějších egyptologů světa, Zahi Hawass, bývalý ministr pro památky. Napsal i předmluvu do mé knihy. Říká v ní, že do tohoto oboru se zapsali zlatým písmem, a také několikrát zdůrazňuje, že profesionální vazby se přetavily v mnohá pevná přátelství,“ hodnotí dále Faryová a uzavírá: „Měli bychom být na naše egyptology také pyšní, dělají nám ve světě dobrou reklamu a navíc v oboru, který by měl zajímat nás všechny. Evropská kultura totiž vyrostla nejen na té řecké a římské. Její kořeny sahají až do starého Egypta.“

Citováno podle knihy Ivany Faryové: Tajemství ukrytá v písku. 100 let české egyptologie, Euromedia Group, Praha, 2019, str. 31

43884