Výsledky voleb - Prezidentské volby 2018: Online průběh sčítání hlasů | info.cz

Články odjinud

Výsledky prezidentských voleb 2018 - průběh sčítání a co predikovaly průzkumy

Sledujte přehledně v online aktualizovaném grafu, jak se vyvíjí sčítání výsledků, jak v jednotlivých obcích, tak dle jednotlivých kandidátů. Data přímo ze statistického úřadu proudí nepřetržitě a nabízí okamžité počty aktuálně sečtených hlasů.

Výsledky voleb online - přehledně v aktualizovaném grafu:

 

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Kompletní výsledky jednotlivých kandidátů a podle místa (okresů, obcí) najdete zde v přehledném detailním rozpadu >>>

 



Obecné informace o prezidentské volbě:

Prezidentské volby 2018 - termín

Občané volí prezidenta přímo v tajné volbě. První kolo hlasování se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Češi vhazují do urny jeden volební lístek se jménem kandidáta. Po druhém dni voleb se hlasy sečtou. Pokud některý z kandidátů získal celorepublikově více než 50 % hlasů, stává se automaticky prezidentem. V případě, že ani jeden ze zájemců o místo na Hradě nezíská nadpoloviční většinu, koná se druhé kolo voleb.

Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů. Voliči pak vyberou příštího prezidenta mezi nimi. Případné druhé kolo se koná 14 dnů po prvním hlasování, v tomto případě 26. a 27. ledna. Volební místnosti se zavírají klasicky druhý den ve 14 hodin. Nejpozději večer 27. ledna by tak mělo být o nové hlavě státu jasno.

Výsledky pro vás budeme sledovat online a najdete je zde (výše) ihned jak budou k dispozici.

Profily prezidentských kandidátů >>>

Prezidentské volby 2018 - průzkumy a preference

Voleb se zúčastnilo devět kandidátů: Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek, Mirek Topolánek a Miloš Zeman. Dle zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) více než čtvrtina lidí nevěděla, koho volit. 31 % oslovených chtělo dát hlas Miloši Zemanovi, Drahoše by si vybralo 18 % obyvatel a na třetím místě skončil se 14 % Michal Horáček. K volbám se dle dat chystalo přijít 67 % lidí. Průzkumy jednotlivých agentur se ale v odhadech rozcházely. Spolu s blížící se volbou však průzkumů přibývalo a mnohdy se v odhadech lišily. Odhady volebních výsledků kopírují kurzy sázkových kanceláří, které jsou velmi výmluvné.

Ohlédnutí zpět

Prezidentské volby 2013

Obyvatelé České republiky volí prezidenta v přímé volbě. Do roku 2013 vybírali vítězného kandidáta vždy poslanci a senátoři. První přímá volba se uskutečnila v roce 2013. Prvního kola se tehdy zúčastnilo devět zájemců o Hrad: Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Taťana Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman.

Ani jeden z kandidátů nezískal většinovou podporu a do dalšího kola postoupil z prvního místa Miloš Zeman (24,21 %) a Karel Schwarzenberg (23,40 %). Rozhodující kolo voleb se konalo 25. a 26. ledna 2013. Zeman získal 54,8 % hlasů a stal se novým prezidentem. Prvního kola se zúčastnilo 61,31 % voličů, podruhé k urnám přišlo 59,11 % těch, kteří mohli volit.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maňák: Radikálně utopický pokus o revoluci. Maláčová odpálila důchodovou „bombu“

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpálila pomyslnou bombu v podobě radikální vize proměny důchodového systému, která by v případě naplnění ještě více zpolitizovala a zestátnila penze v Česku. Reformátorská myšlenka spočívá v tom, že by vláda všem důchodcům platila stejný „minimální důchod“ ze státního rozpočtu. Ze současného průběžného penzijního systému by se pak penzistům vyplácela jen „zásluhová složka“, jejíž výše by byla závislá na předchozích příjmech, respektive odvodech.

Zásadním problematickým aspektem je zdroj financování oné hypotetické minimální, státem vyplácené a pro všechny stejné penze. Podle Maláčové by na ni stát získával prostředky zavedením nových daní, například sektorové či digitální. Podotkněme, že dnes je celý důchodový systém financován (téměř) výhradně ze sociálního pojištění, jež průběžně odvádějí ekonomicky aktivní občané a částečně zaměstnavatelé.

Maláčová se snaží myšlenku zestátňování penzí bagatelizovat tím, že i v minulosti stát dotoval penzijní systém z rozpočtu tehdy, když se penzijní účet dostal do deficitu, tedy když poplatníci do systému odvedli méně, než stát vyplatil na důchodech. V tom má šéfka sociálního resortu pravdu. Systém důchodového pojištění (který však zahrnuje také invalidní důchody) skončil za posledních 20 let v přebytku jen pětkrát, z toho ve druhé dekádě jen jednou – shodou náhod (a díky kulminujícímu ekonomickému růstu) právě loni.

Link

Vize ministryně Maláčové na fatální „přestavbu“ penzí je pozoruhodná už jen v tom, že až doteď sama hlásala, že systém nepotřebuje zásadní reformu, ale jen mírné, parametrické přizpůsobování měnící se společnosti. Přiznávala dokonce, že politici vlastně ani neumějí skutečně zásadní reformu penzijního systému připravit.

A ejhle. Objevil se politik, přesněji politička, která si přesto troufá, když do éteru vypustila průlomový koncept, který je pokusem o revoluci. Jsme svědky standardního důkazu toho, že v politice je možná v podstatě jakákoliv změna názoru. Negativní důsledky neustálých myšlenkových zvratů a zamýšlených turbulentních změn jsou nabíledni. Což snad nebude případ penzijního systému, neboť ten je doposud relativně stabilní a jakákoliv jeho zásadní změna se zatím jeví jako utopie.

Link

Přesto nejnovější reformní koncept ministryně Maláčové stojí za rozbor, třebaže je na světě jen jeho hrubý myšlenkový rámec. Už jen nápad platit důchody z daní se vymyká představivosti. Pokud by stát chtěl dnes každému penzistovi (těch starobních je v zemi 2,4 milionu) vyplácet minimální (starobní) důchod například ve výši životního minima (cca 3 500 Kč), vyšlo by to státní kasu ročně na více než 100 miliard korun.

Pohledem z opačné strany barikády se dá říci, že by poplatníci museli státu odvádět ročně o 100 miliard korun více, aby vláda mohla každému starobnímu důchodci zajistit onu garantovanou „minimální penzi“ ve výši životního minima. Raději ani nedomýšlet, kolik by stát musel na daních od poplatníků nově získat, kdyby chtěl onu minimální penzi zdvojnásobit. 

Je evidentní, že státem garantovaná a pro všechny stejná minimální penze by nebyla čímsi statickým, navěky daným. Šlo by o proměnnou veličinu, s níž by si politici pohrávali dle aktuálních volebních preferencí a mocenských potřeb. Ostatně, děje se to i dnes.

Link

Boj o zvyšování minimální penze by byl na denním pořádku a s tím by se také stupňovaly nároky na zavádění dalších daní a zvyšování příjmů vlády. Přičemž, zvyšovat daně, natož zavádět nové nemusí být vždy zrovna politicky populární ani politicky průchodné. Hospodaření vlády by čelilo ještě většímu tlaku na prohlubování deficitu. Snaha o stabilizaci penzí by tak nakonec možná vedla k větší nestabilitě, než jakou může způsobit pozvolné stárnutí populace.

Jisté je jedno: idea zestátněného minimálního důchodu zavání krkolomným hokuspokusem o reformu něčeho, co sice není ideální, ale co žádnou velkou revoluci nepotřebuje. A pokud potřebuje, pak to zcela jistě není další zestátňování a ještě silnější politizace.

43008