Solární energie hraje v evropských plánech prim, nejen kvůli Putinovi. Rozsáhlejší výstavbu ale brzdí odpor a byrokratické překážky

Matthew Dalton, Eliza Collins, The Wall Street Journal

Plány na masivní rozšíření solární energie v Evropě narážejí na předpisy, které chrání zelené plochy a jejichž cílem je uchovat kulturní dědictví venkova.

Ve Francii omezují striktní předpisy oblasti, kde lze stavět solární elektrárny, což vede k mnohaletým průtahům, než se vůbec může začít s jejich výstavbou. Úředníci ve Španělsku se snaží zpomalit rozšiřování solárních farem, které by podle jejich obav mohly zničit ráz krajiny. V Itálii musí developeři absolvovat byrokratické kolečko a vyhnout se historickým ruinám, aby mohli stavět solární farmy ve venkovských oblastech.

Evropská unie se ve velké míře spoléhá na solární energii, aby dosáhla svých cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zmírnila dopady odstřižení se od dodávek zemního plynu z Ruska. EU usiluje o to, aby do roku 2030 pocházelo 45 % dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Kapacita solární energie by se do té doby měla více než ztrojnásobit a stát se největším zdrojem elektřiny na kontinentu. Úředníci jsou optimističtí, pokud jde o dosažení cíle, částečně proto, že solární panely jsou méně rušivé než vysoké větrné turbíny, což by teoreticky mělo vzbuzovat menší odpor veřejnosti.

Umístění solárních panelů na střechy je v tomto plánu nejsnadněji dosažitelným cílem. V Evropě však není dostatek střech, aby bylo možné dosáhnout stanovených milníků. Úředníci a vedoucí představitelé tak tvrdí, že je zapotřebí mnohem více pozemních fotovoltaických parků. EU navrhla právní předpisy, jejichž cílem je urychlit vydávání povolení pro všechny druhy projektů obnovitelných zdrojů energie, i kvůli snahám o zbavení se závislosti na ruském plynu.

Francie, která je rozlohou největší zemí EU, je v unijních plánech slabým článkem. Francouzské předpisy omezují rozvoj solární energetiky na dříve průmyslově využívané pozemky – namísto zelených ploch – a povolují pouze ty projekty, které prodávají energii za vyšší cenu. Developeři tak mezi sebou soupeří o relativně omezený počet továren, opuštěných dolů a dalších dříve využívaných pozemků, což vedlo k prudkému nárůstu cen těchto nemovitostí.

„Objem obnovitelné energie je limitován těmito pozemky,“ říká Xavier Barbaro, výkonný ředitel společnosti Neoen, jednoho z největších francouzských developerů solární energie. „Obnovitelné zdroje energie se ve Francii nerozšíří, pokud se neuvolní pravidla pro farmy a lesy.“

Zákon o klimatu, který vypracovala vláda prezidenta Emmanuela Macrona, si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 nulového čistého úbytku zelených ploch a stanovuje místním orgánům nové požadavky, které omezují výstavbu na takových pozemcích. Zákon obsahuje výjimku pro solární farmy, ale developeři musí prokázat, že projekt nepoškodí půdu a neznemožní její využití pro zemědělské účely.

Česko hledá elektrárnu. Proč ještě nejsou větrníky na každém kopci?

sinfin.digital