Drastický svět velkých projektů: téměř všechny končí průšvihem. Dánský ekonom se inspiroval Legem a nabízí řešení

Přes 99 % velkých projektů se někde zvrtne. Ekonom, který se jejich studiem zabýval desítky let, má několik rad, jak je dělat správně: Přemýšlejte zvolna, jednejte rychle, stavte kostičku po kostičce.

Jedním ze způsobů, jak pochopit fungování – nebo „nefungování“ – největších stavebních projektů na světě, je začít u nejmenších stavebních dílků, a to u Lega.

Když se v 50. letech minulého století dánská společnost Lego rozhodla učinit z jednoho výrobku středobod svého podnikání, hledala jedinečnou hračku, která by se mohla stát základem impéria. Zvolila barevné plastové kostky, které od té doby uchvacují dětskou fantazii. Byla to moudrá volba. A taky to byla vhodná firemní strategie – Lego dokázalo z maličkosti udělat něco mnohem většího.

„To je otázka, kterou by si každý vedoucí projektu měl položit. Jakou maličkost můžeme společnými silami proměnit v něco většího?“ říká Bent Flyvbjerg, odborník na ekonomickou geografii z Oxfordské univerzity. „Co je naše lego?“

Síle lega rozumí lépe než kdokoli jiný, a to nejen proto, že je Dán. Bent Flyvbjerg je odborníkem na plánování a řízení „megaprojektů“, což je jeho označení pro obrovské projekty, které vyžadují investice ve výši nejméně jedné miliardy dolarů: mosty, tunely, kancelářské výškové budovy, letiště, teleskopy a dokonce i olympijské hry. Strávil desítky let studiem mnoha toho, proč některé megaprojekty selžou, a snažil se přijít na soubor zásad, podle kterých je budovat. Své postřehy, výzkum a zkušenosti z praxe shrnul v nové knize s názvem How Big Things Get Done.

Pozor, spoiler! Velké věci se dělají těžce.

Jsou příliš drahé. Trvají příliš dlouho. Příliš často nesplňují očekávání. Doktor Flyvbjerg to nazývá neúprosným zákonem megaprojektů: „Nadměrný rozpočet, nedodržení plánu, nedostatečné přínosy, a tak pořád dokola.“

Tento postřeh může znít povědomě každému, kdo má za sebou například rekonstrukci domu. Když ale Flyvbjerg pronikl do čísel, zjistil, že předražení projektu a časové prodlevy jsou častější, než očekával. A ještě horší. Mnohem horší.

Jeho práci týkající se velkých projektů lze shrnout do tří smutných čísel:

  • 47,9 % projektů je realizováno v souladu s rozpočtem.

  • 8,5 % projektů je realizováno ve stanoveném termínu a v souladu s rozpočtem.

  • 0,5 % projektů je realizováno v souladu s rozpočtem, ve stanoveném termínu a s předpokládanými přínosy.

sinfin.digital