Globalizace nezemřela, jen se mění. Byznys kolem planety a postavení Číny procházejí velkým posunem

Nadnárodní společnosti stále mají zájem o levné trhy, ale více než dříve prahnou také po bezpečnosti. Cesty mezinárodního obchodu a peněz se v souladu s tím proměňují a stávají se různorodější.

V roce 2016 se Google spojil s Facebookem a jejich hongkongským partnerem, aby vybudovaly bezmála 13 000 kilometrů dlouhé podmořské spojení Los Angeles a Hongkongu pomocí sítě optických kabelů. Vznikala informační dálnice mezi velmocemi a budoucnost se zdála být pro všechny zúčastněné strany skvělá.

Projekt ale nešel podle plánu. Trumpova administrativa zamítla příslušné žádosti s odkazem na bezpečnostní obavy. Následně se technologičtí giganti vydali vlastní cestou a části kabelového vedení nasměrovali na Filipíny a Tchaj-wan bez spojení s Hongkongem.

Měnící se trasa sítě známé jako Pacific Light Cable Network je metaforou pro současný stav globalizace. Po několik desetiletí se nadnárodní společnosti snažily vybudovat levné a efektivní dodavatelské řetězce, aby mohly vyrábět zboží pro celý svět a také získat přístup k rostoucí mladé populaci v rozvojových zemích. Vycházely z předpokladu, že bezpečnostní a politické napětí mezi velmocemi jejich plánům nebude v praxi nijak bránit. Mnohé z nich to přivedlo do Číny.

Společnosti stále hledají levné, efektivní a mladé trhy. Chtějí už ale také určité bezpečí, což mnohé z nich nutí diverzifikovat, aby se vyhnuly sázce na jednu kartu a přímému napětí mezi hospodářskými velmocemi. Jinými slovy, globální ekonomické vazby nezanikly, ale dochází k jejich přesměrování, což má rozsáhlé důsledky.

Ztráta efektivity znamená vyšší náklady pro domácnosti i podniky, pro společnosti pak tlak na marži. Vedení firem musí věnovat více pozornosti rizikům a stále delšímu seznamu potenciálních krizí. Mezi politiky má stále větší váhu balancování mezi hospodářským růstem a nízkou inflací na jedné straně a nutností hájit národní zájmy na straně druhé.

Podíl mezinárodního obchodu na celosvětovém HDP (Zdroj: WSJ)

Jsou tu také nové příležitosti. Americký energetický sektor získává vyšší podíl na trhu s tím, jak se Evropa odklání od závislosti na Rusku. Nadnárodní společnosti diverzifikují své dodavatelské sítě a nové zakázky tak získávají třeba Vietnam, Filipíny nebo Mexiko.

„To, čeho jsme svědky, není kolaps globalizace. Je to spíše její přerod,“ říká profesor Harvardovy univerzity Dani Rodrik, který ve své knize „Zašla globalizace příliš daleko?“ z roku 1997 jako jeden z prvních varoval před rizikem, že se globalizace stane v určitých kruzích nenáviděným trendem.

sinfin.digital