Rusko bylo dlouho druhým největším vývozcem zbraní na světě (hned po USA), ale od roku 2014, kdy Moskvou podporované síly obsadily část Ukrajiny, jeho prodeje klesají. Kvůli invazi na Ukrajinu se podíl Ruska na celosvětovém obchodu se zbraněmi podle analytiků dále ztenčí. Rozšiřující se západní sankce, potřeba Ruska uchovat si zbrojní produkci pro sebe a reputační újma kvůli selháním na bojišti negativně dopadají na jeho vývoz.
Podle údajů, které v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (Stockholm International Peace Research Institute, SIPRI), se ruský vývoz zbraní v posledních pěti letech (2017-2022) propadl o 31 %. Podíl Ruska na celosvětovém vývozu zbraní klesl z 22 % na 16 %.
Institut používá víceletá období, protože roční údaje mohou být zkresleny velkými dodávkami; své údaje zakládá na bodovém systému, který vypočítává vojenskou hodnotu vývozu zbraní.
Export ruských zbraní v roce 2022 klesl o 1,3 % ve srovnání s předchozím rokem, uvedl Sipri. Objem vyvezených zbraní v loňském roce byl zhruba třetinový oproti roku 2013.
Rusku kvůli slabšímu exportu zbraní hrozí pokles příjmů a země by také mohla přijít o zahraniční prodeje, které obvykle dotují vývoj a výrobu nových zbraňových systémů.
Pro západní zbrojaře vytváří pokles ruského vývozu zbraní nové obchodní příležitosti – tradiční klienti Moskvy se už začínají poohlížet po vojenském vybavení jinde.
Srbsko, dlouholetý spojenec Ruska a odběratel jeho zbraní, minulý měsíc uvedlo, že jedná s francouzskou společností Dassault Aviation o objednávce jejích stíhaček Rafale, protože sankce ztížily získávání dílů pro jeho stávající flotilu ruské výroby.
