Německo brání spojenci v NATO, aby vyvezl zbraně na Ukrajinu

Německo brání Estonsku poskytnout vojenskou podporu Ukrajině a odmítá povolení k vývozu zbraní německého původu do Kyjeva, který se připravuje na možnou ruskou invazi. Tento krok přichází poté, co samotná německá vláda, na rozdíl od USA, Velké Británie, Polska a dalších spojenců, odmítla vyvážet smrtící zbraně přímo na Ukrajinu.

V případě Estonska Berlín podle estonských i německých představitelů odmítá, aby třetí země poslala na Ukrajinu děla. Západní bezpečnostní odborníci a Ukrajina považují tuto záležitost za zkoušku berlínské politiky vývozu zbraní během narůstající krize v Evropě a poukazují na obtíže, s nimiž se USA a jejich evropští spojenci potýkají při vytváření společné odpovědi na ruské vojenské manévry v blízkosti Ukrajiny.

„Německo hodně váhá s dodávkami,“ řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v rozhovoru pro The Wall Street Journal. Podle německých představitelů je patová situace důsledkem dlouhodobé politiky týkající se vývozu zbraní do napjatých regionů. „Zásada, kterou se řídí vývoz zbraní, je vždy stejná. Ať už pocházejí přímo z Německa nebo ze třetích zemí. V této fázi nebylo vydáno žádné povolení,“ uvedl mluvčí německé vlády. „A v tuto chvíli není možné odhadnout výsledek celého procesu,“ dodal.

Estonská vláda se ovšem stále snaží přesvědčit Německo, aby změnilo názor. „Doufejme, že od Německa získáme souhlas,“ řekl Kristo Enn Vaga, poradce estonského ministra obrany. „Estonsko dalo najevo, že chce Ukrajině prakticky pomoci jakýmkoli způsobem.“

Ukrajinští představitelé uvedli, že veškeré zbraně jsou zoufale potřebné a že povolení Estonsku poslat součásti dělostřeleckého systému by mohlo být precedentem pro zaslání dalších systémů německého původu z jiných zemí. Estonské zbraně by sice nezměnily dynamiku na bojišti, ale odmítnutí Německa by Moskva mohla číst jako další známku rozkolu v řadách Západu.

V posledních týdnech se v západní alianci objevily širší rozpory ohledně toho, jak pomoci Ukrajině a co zahrnout do přísných ekonomických sankcí, které podle amerických a evropských představitelů budou uvaleny v případě, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron začátkem týdne navrhl, aby Evropská unie formulovala samostatnou politiku vůči Rusku, která by byla koordinována s NATO.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • O jaká děla přesně jde a kde se vzala?
  • Jaké další zbraně pobaltské země na Ukrajinu vyváží?
  • Co chtějí Američané po Němcích?
sinfin.digital