Norsko bylo v pandemii vzorem pro ostatní. Přesto strávilo dva roky studiem svých selhání

Kdybyste mohli v roce 2019 letět kamkoli na světě, abyste přečkali hypotetickou pandemii, pravděpodobně byste si nevybrali Norsko. Když se tehdy sešla skupina významných zdravotnických odborníků, aby seřadila stovky zemí podle jejich připravenosti na pandemii, zařadila Norsko na 16. místo. Rychle se ukázalo, že se mýlili. Vyšlo najevo, že jen málokdo překonal očekávání více než Norové.

Není to tak dávno, co Světová zdravotnická organizace zveřejnila statistiky úmrtnosti za poslední dva roky, které ukázaly, že téměř v každé zemi se během pandemie zvýšil počet nadúmrtí. Norsko se téměř nepohnulo. Norům se podařilo dostat nejblíže k optimální reakci na nejtíživější problémy, které covid přinesl.

Jak se jim to podařilo? To chtěli vědět i sami Norové.

Norská vláda prozíravě jmenovala hned v prvních dnech komisi nazvanou Koronakommisjonen. Jejím úkolem bylo zanalyzovat, co Norové udělali, co mohli udělat a co měli udělat.

Nedávno jsem zavolal norskému ekonomovi Egilu Matsenovi, abych pochopil, proč národ s jedním z nejúspěšnějších plánů na zvládnutí pandemie tak horlivě sonduje, v čem selhal. Egil Matsen by to měl vědět lépe než kdokoli jiný: byl vedoucím Koronakommisjonen.

„Odráží se v tom touha zjistit, co jsme udělali dobře - a co jsme dobře neudělali,“ odpovídá. „Myslím, že je tu dokonce i jisté očekávání, že když se naší zemi stane něco tak nečekaného a závažného, mělo by se to vyhodnotit a měli bychom se z toho poučit.“

Komise dospěla k závěru, že reakce Norska byla vcelku dobrá, ale skutečnou hodnotu 937 stran analýzy představuje popis toho, jak se rozhodovalo uprostřed paralyzující nejistoty. I když má koronavirus nepříjemnou vlastnost mutovat, z pandemie se lze poučit v mnoha směrech a členové Koronakommisjonen si dali tu práci, že je popsali. Dávají nám příručku.

sinfin.digital