Nová energetická krize USA. Jak bezstarostné časy vystřídalo napětí a nejistota

Elektrárny na fosilní paliva se zavírají rychleji, než je ekologičtější alternativy zvládají nahradit. Producenti ropy a zemního plynu nedokážou držet krok s prudkým nárůstem poptávky. Jak se to stalo a co bude potřeba udělat, abychom to napravili?

Amerika se potýká s nejhorší energetickou krizí za posledních téměř pět desetiletí, s vysokými cenami a s omezeným zásobováním. Dnešní krize se od potíží, které zemí zmítaly v 70. letech minulého století, liší tím, jak začala, a tím, jaká opatření je třeba přijmout, aby skončila.

Současné problémy mají kořeny v desetiletí cenově dostupné energie, které americkou energetiku otočilo vzhůru nohama. Rozvoj frakování, které umožňuje těžit ropu a plyn z břidlicových hornin, odblokoval levné domácí zásoby, zatímco čistší energie z větrných a solárních elektráren prudce zlevnila. Ceny benzínu a ropy klesly. Energie z plynu a obnovitelných zdrojů vytlačila nákladnější – a politicky méně populární – uhelné a jaderné elektrárny.

Nastala éra levné a hojně dostupné energie. Tato éra je ovšem u konce.

Důvody jsou chaotický přechod na obnovitelné zdroje, snížení investic do těžby ropy a zemního plynu, politická nečinnost a neočekávané ekonomické pohyby vyvolané pandemií a lockdowny.

Ruský útok na Ukrajinu 24. února tlak ještě více umocnil.

Výsledek je letos v létě patrný po celé Americe. Poptávka prudce překonala nabídku a řidiči poprvé v historii zaplatili za pohonné hmoty více než pět dolarů za galon. Cena zemního plynu, používaného k vytápění domácností a kanceláří, dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních 14 let. Hrozí nedostatek energie, protože klesají zásoby všeho možného od surové ropy po ropné produkty. Provozovatelé elektrických sítí varovali před řízenými odstávkami, aby v nejteplejších dnech pokryli poptávku.

Nový legislativní návrh, který nedávno získal zásadní podporu senátora Joea Manchina ze Západní Virginie, je zaměřen na řešení některých příčin energetické krize. Jeho přijetí je ale nejisté. A v každém případě platí, že investice do nových zdrojů energie, které má podnítit, zaberou ještě roky práce.

Předloha počítá s výdaji ve výši zhruba 369 miliard dolarů (cca 9,5 bilionu korun) na klimatické a energetické programy, včetně daňových úlev na nákup elektrických a vodíkových vozidel. Poskytuje četné pobídky k urychlení výstavby větrných a solárních elektráren a také velkokapacitních baterií k ukládání energie z těchto zdrojů pro pozdější využití v případě poklesu výroby. Obsahuje také ustanovení, z nichž můžou profitovat společnosti vyrábějící paliva z fosilních zdrojů – návrh žádá, aby ministerstva v příštím desetiletí nabídla těmto společnostem miliony akrů federální půdy na pevnině i na moři a také podporu jaderné energetiky.

Jedna z částí dohody s Manchinem má řešit další z problémů: zpoždění nových projektů v energetice. Samostatný návrh zákona by mohl jejich výstavbu urychlit tím, že by se uvolnil proces udělování environmentálních povolení. Zpoždění zapříčiněná touto byrokracií totiž dále komplikují snahu dohnat nerovnosti mezi poptávkou a výrobou, které vznikly s uzavřením starších elektráren.

Zda nová legislativa přinese pozitivní či negativní tlak na ceny energií, závisí do značné míry na tom, jak rychle budou nové předpisy a pobídky zavedeny a které přijdou dříve, poznamenává Bart Melek, vedoucí globální strategie komoditních trhů investiční banky TD Securities. Nové regulace přinášejí energetickým společnostem prudký růst výrobních nákladů, zatímco pobídky do svých investičních rozhodnutí tyto společnosti promítají pomaleji.

sinfin.digital