Důvěra Ukrajiny v technologické giganty jako Amazon, Microsoft a Google kontrastuje s ambivalencí Západu vůči těmto big tech společnostem a jejich dosahu a vlivu. V únoru ukrajinský parlament schválil zákon, který umožňuje soukromým poskytovatelům cloudových služeb hostovat vládní data za hranicemi země, a poté uzavřela smlouvy se společnostmi Amazon Web Services (AWS), Microsoft, Oracle a Googlem ze skupiny Alphabet.
O několik dní později Rusko provedlo invazi a jedna z jeho raket zničila datové centrum v Kyjevě, kde byly informace uloženy, uvedl ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov. „Všechny zálohy již byly převedeny do jiných evropských zemí a nedošlo k žádným škodám,“ řekl.
Velké technologické společnosti doma na Západě čelí sílící kritice kvůli míře svého vlivu na trhu a ve veřejném prostoru, ale zároveň jejich role na Ukrajině ukazuje, jak klíčovým je jejich přínos v rámci soupeření Západu s Ruskem a Čínou.
Ukrajina nesdílí ambivalenci vůči big tech odvětví jako její západní protějšky. Země naopak udělila společnosti Google cenu míru za pomoc při zabezpečení ukrajinských počítačových systémů proti ruským kybernetickým útokům a za přerušení některých obchodních vazeb na Rusko. Později udělila podobná ocenění i společnostem AWS a Microsoft.
Ve švýcarském Davosu letos v květnu ministr Fedorov řekl, že technologie se dělí na dvě ideologická paradigmata. V prvním z nich prostřednictvím překladatele uvedl, že „data jsou majetkem samotných občanů. Druhé paradigma pohlíží na tato data jako na majetek státu. Toto druhé paradigma můžete najít v Rusku nebo v Číně.“ Následně dodal, že Ukrajina se hlásí k prvnímu paradigmatu, což se odráží ve společnostech, se kterými obchoduje.
Technologie jsou často považovány za apolitické, jelikož polovodiče fungují stejně v demokratických USA i v autokratické Číně. Přesto způsob, jakým technologické společnosti, zejména v oblasti služeb, jako jsou sociální média a cloud computing, působí v zahraničí, může odrážet hodnoty a zákony jejich domovské země.
Například společnosti působící v oblasti sociálních médií, jako je YouTube spadající pod společnost Google, Facebook společnosti Meta Platforms nebo Twitter jsou pravidelně tlačeny k tomu, aby stáhly nebo ponechaly určitý obsah. Americká vláda jim to nařizuje jen zřídka, a když to udělají vlády zahraniční, firmy se často brání.
