Rusko utrpělo na ukrajinských bojištích vážné ztráty. Prezident Putin zahnaný do kouta postupuje tak, jako už mnohokrát v minulosti: zdvojnásobuje úsilí.
Ve středečním projevu Putin podrážděným tónem oznámil, že povolá stovky tisíc záložníků na Ukrajinu. Naznačil také, že by mohl zvažovat i úder jadernými zbraněmi – řekl, že použije „všechny nástroje, které má k dispozici,“ aby zvítězil.
V posledních týdnech byly ruské okupační síly donuceny ustoupit tváří v tvář rozhodnému postupu Ukrajinců. Vyklidily tisíce čtverečních kilometrů těžce vydobytého území a zanechaly za sebou velké množství těžkých zbraní.
Výsledekem je, že Putin čelí pravděpodobně největší zkoušce své politické kariéry. To vše v boji, který se snaží definovat jako zápas o holou existenci budoucího Ruska.
Na situaci reaguje tak, jak má ve zvyku po celých 22 let vlády nad Ruskem. Stylizuje se do muže, jenž se nebojí rizika a poráží protivníky tím, že v konfrontacích zahraje vždy vyšší kartu.
„Eskalace je v našem systému normou,“ komentuje to Gleb Pavlovskij, ruský politický konzultant, který dříve radil Kremlu. „Kreml také neví, co přijde. Zaimprovizovali a teď čekají na reakci.“
Putinovy neúspěchy se neomezují jen na bojiště. Ekonomické tažení proti Evropě, jehož cílem bylo podkopat podporu Kyjeva snížením dodávek zemního plynu, nezpůsobilo takové trhliny, v jaké ruský vládce doufal. Naopak, mezinárodní opozice proti jeho krokům nadále roste.
Minulý týden Putin veřejně přiznal, že Čína, která před válkou prohlašovala, že její partnerství s Moskvou „nemá hranic“, má nyní v souvislosti s konfliktem otázky a obavy. Předseda indické vlády, tedy země, která je s Ruskem rovněž dlouhodobě spřátelená, Putinovi vzkázal: „Dnešní doba není dobou pro válku.“
