Na letošním klimatickém summitu v Glasgow přislíbilo více než 140 zemí, že do roku 2050 dosáhnou nulových čistých emisí skleníkových plynů. Ačkoli panuje nejistota ohledně toho, jak a zda vůbec budou tyto závazky naplněny, jedno je jasné: Ve hře je spousta peněz od společností, institucionálních investorů i jednotlivců, kteří doufají, že by na snižování emisí CO2 mohli vydělat.
Soukromí investoři v Glasgow kroužili kolem nových firem z celé řady oborů, které chtějí profitovat ze snah o snižování emisí. Byly zde společnosti, které se zabývají monitorováním emisí pomocí satelitů; firmy, jež mají v plánu zachycovat uhlík ze vzduchu a proměňovat ho, aby se dal skladovat pod zemí; společnosti, které vyrábějí bezmasé potraviny z mykoproteinu a mnohé další.
Poptávka investorů po akciích šetrných ke klimatu v posledních letech prudce vzrostla. Například společnost Tesla měla v uplynulých dnech tržní hodnotu více než 1 bilion dolarů. Ještě v létě 2020 to bylo 300 miliard dolarů. Společnost Plug Power vyrábějící vodíkové palivové články dosahuje tržní kapitalizace 19 miliard dolarů, oproti 270 milionům dolarů v roce 2018. Akcie americké společnosti First Solar, která vyrábí fotovoltaické články, byly blízko pětiletému maximu 97 dolarů za akcii, kam postupně vystoupaly z necelých 30 dolarů na začátku roku 2017.
V první polovině roku 2021 dosáhl celkový objem burzovně obchodovaných fondů (ETF) zaměřených na čistou energii hodnoty více než 25 miliard dolarů. Jde o podobnou „horečku“, jaká panovala u technologických akcií v době dot-com bubliny (i když tím rozhodně nenaznačujeme jejich nevyhnutelný kolaps).
