Ani současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ani vůdce opozice Kemal Kiliçdaroglu si v prvním kole víkendových voleb zřejmě nepřipsali vítězství. Oba prohlásili, že jsou připraveni na druhé kolo voleb, které se případně uskuteční koncem května.
První kolo voleb má relativně vyrovnané výsledky a pro Erdogana je nejvážnější politickou výzvou za dvě desetiletí, kdy je u moci. Podle šéfa tureckého volebního úřadu, který v pondělí brzy ráno promluvil ve státní televizi, získal Erdogan 49,49 % hlasů, Kiliçdaroglu 44,7 %, přičemž sečteno v tu chvíli bylo více než 91 % hlasů.
Pokud se na výsledcích nic zásadně nezmění, vstoupí země s 85 miliony obyvatel do dvoutýdenní politické nejistoty a intenzivní kampaně, v níž se obě strany budou snažit získat většinu.
Turecké volby by mohly mít dalekosáhlé geopolitické důsledky vzhledem k roli země coby aspirující mocnosti a klíčového člena Severoatlantické aliance, který má rovněž úzké vztahy s Ruskem i Ukrajinou.
Erdogan se po dvě desetiletí držel v čele turecké politiky, upevňoval svou moc nad zemí a podkopával demokratické instituce. Zároveň ale zvyšoval prestiž země na mezinárodní scéně.
Nyní zažívá nejtěsnější souboj politické kariéry proti Kiliçdarogluovi, který je podporován aliancí šesti stran. Kiliçdaroglu slíbil, že spraví ekonomiku, která je podle ekonomů rozkolísaná dosavadní chybnou politikou, a omezí mimořádné pravomoci, které Erdogan v posledních letech získal.
Týmy obou kandidátů prohlašují, že v těsném souboji vedou.
Kiliçdarogluova strana tvrdila, že podle interního sčítání hlasů vede nad Erdoganem v poměru 49 % ku 45 %. Přesto připustila, že pravděpodobně dojde na druhé kolo. „Erdogan nebyl schopen dosáhnout výsledku, který očekával, navzdory všem svým pomluvám a urážkám,“ řekl opoziční kandidát.
Erdogan mezitím prohlašoval, že je na prvním místě. „Víme, že vedeme s velkým náskokem, nicméně výsledek ještě nemáme oficiálně. Počkejme tedy, až se národ projeví,“ řekl Erdogan, když v pondělí ráno promlouval k davu svých příznivců v Ankaře.
Prohlásil rovněž, že jeho parlamentní aliance zvítězila, což by v případě potvrzení výsledků znamenalo neúspěch pro tureckou opozici, která před volbami překypovala sebevědomím, že by mohla na vlně ekonomické nespokojenosti odstavit prezidenta od moci.
Erdoganova porážka by mohla mít dopad daleko za hranicemi Turecka vzhledem k obrovskému mezinárodnímu vlivu, který země pod jeho vedením získala. Erdogan obratně využil fakt, že je na křižovatce mezi Východem a Západem a využil také roli člena NATO. Zároveň se snažil stát mocností s větším vlivem na Blízkém východě a vypěstoval si těsný vztah s Ruskem, což vyvolává napětí ve vztazích s USA a jejich spojenci.
Konflikt na Ukrajině loni poskytl Erdoganovi jedinečnou příležitost využít vztahů Turecka s Ruskem i s USA. Prezident ale od začátku války vyvolával frustraci, když blokoval rozšiřování NATO a rozvíjel obchodní vztahy s Ruskem.
Opozičník Kiliçdaroglu slíbil, že nasměruje Turecko blíže k USA a jejich spojencům a zároveň udrží stabilní vztahy s Ruskem. „Turecko, které by se trochu více přiklonilo k Evropě nebo NATO, i když by to nebyl úplný obrat, to by byla obrovská změna pro globální rovnováhu sil, zejména v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině,“ říká novinářka Asli Aydintasbas, která podrobně sleduje tureckou zahraniční politiku.
