Klimatologové pro vás mají zprávu ohledně letošního „divokého“ počasí: Zvykněte si.
Mnozí odborníci varují, že požáry, záplavy a vlny veder se budou zhoršovat, budou častější – a postihnou více lidí.
„Ještě to není nový normál,“ říká Rachel Whiteová, která se jako vědkyně zabývá atmosférou a působí jako odborná asistentka na University of British Columbia. „To, co teď zažíváme, je pravděpodobně jen zastávka na cestě k novému normálu.“
Klimatologové popisují, jak desítky let vypouštění skleníkových plynů do ovzduší ohřívají planetu a způsobují požáry, které hoří déle, bouře, jež jsou silnější, a vlny veder, co jsou delší než dříve.
Teplejší planeta neznamená jen extrémní horka, vysvětluje Michael E. Mann, profesor na University of Pennsylvania a ředitel Penn Center for Science, Sustainability and the Media.
Horko vysušuje půdu a zhoršuje letní sucha. Vedro a sucho jsou receptem na intenzivní požáry. A jak se atmosféra otepluje, zadržuje více vody, což vede k silnějším dešťům a bleskovým záplavám. Kromě toho se v létě zpomalilo takzvané tryskové proudění, což přispívá k přetrvávajícím extrémům počasí, jako jsou sucha a požáry, uvedl Mann.
Některé z těchto extrémních jevů se vyskytují na místech, kde dříve byly vzácné. To jsou odchylky, které by se podle vědců mohly časem stávat běžnou situací.
Letošní červenec byl historicky nejteplejším měsícem na Zemi. A podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsme na cestě, že stejné to bude i s celým rokem 2023.
„Pokud ale budeme v oteplování planety pokračovat a nedáme si pozor, bude takový rok brzy považovaný za studený,“ glosuje to White.
Teplo
Vlny veder v létě nejsou ničím novým. Ale toto ano: vlny veder s rekordně vysokými teplotami, které trvají řadu dní či týdnů, jak upozorňuje meteorolog z univerzity v anglickém Readingu Akshay Deoras.
Čína minulý měsíc zaznamenala nový národní rekord, když se teplota na severozápadě země vyšplhala na 52 stupňů Celsia. Americký Phoenix měl v červenci rekordních 31 dní v řadě s teplotami nad 43 stupňů Celsia, čímž překonal 18denní sérii z roku 1974. V Evropě se vlny veder očekávají až do konce srpna.
Přirozená proměnlivost zemského klimatu znamená, že některé roky budou teplejší nebo chladnější než jiné. V kombinaci s klimatickými změnami ale v teplejších letech „vzniknou opravdu intenzivní podmínky“, nepochybuje White.
Dlouhá vedra ovlivňují vše od produkce potravin až po každodenní činnosti. Zemědělci v Itálii pěstují mango, banány a další tropické ovoce. Ve Spojených státech si lidé mnohdy vyřizují záležitosti až po západu slunce, kdy je chladněji…
Lesní požáry
Úmorná vedra přispěla ke zhoršení sucha po celém světě a podnítila šíření požárů v Řecku, Španělsku, USA nebo Kanadě.
World Weather Attribution je skupina klimatologů se sídlem v Londýně a Nizozemsku. Tento tým pozoruje složený ukazatel počasí, které nahrává šíření požárů – teplotu, srážky, vítr a vlhkost. Oteplování tento ukazatel samozřejmě ovlivňuje.
Výzkumníci analyzovali zmíněné podmínky a jejich vztah k požárům, které letos vypukly v Quebecu. Dým z těchto požárů v červnu zahalil obrovskou část východního pobřeží USA.
Jejich studie zjistila, že povětrnostní podmínky, které byly příčinou rekordních požárů v Quebecu, byly v důsledku oteplování klimatu dvakrát pravděpodobnější a až o 50 % intenzivnější.
V Quebecu bylo méně sněhu, který obvykle pokrývá půdu déle a tlumí riziko požárů. A k tomu se přidalo značné sucho, jak popisuje Yan Boulanger z Kanadské lesní služby. Květen a červen překonaly předchozí národní teplotní rekord a podpořily šíření požárů.
Na základě pozorovaných povětrnostních podmínek a jejich zapracování do stávajících klimatických modelů vědci zjistili, že s oteplováním zeměkoule „se požáry stávají závažnějšími a pravděpodobnějšími“, říká Clair Barnesová, výzkumnice z Granthamova institutu na Imperial College London, která byla součástí týmu.
Podle Boulangera letos v létě v Kanadě hořelo více než 5 800 požárů a spálily zhruba 140 000 km2, což je téměř dvojnásobek předchozího maxima z roku 1989.
Požáry donutily tisíce lidí k evakuaci. V červnu se kvůli ohni mělo vystěhovat 16tisícové město na předměstí Halifaxu v Novém Skotsku. Minulý týden museli uprchnout obyvatelé Yellowknife, dvacetitisícového města v kanadských Severozápadních teritoriích asi 500 kilometrů jižně od polárního kruhu.
Na Havaji přispělo sucho, nárazový vítr a invazivní traviny k nejničivějšímu požáru v USA za více než sto let. Plameny zničily město Lahaina, historické hlavní město Havajského království na ostrově Maui. Zemřelo nejméně 115 lidí a stovky dalších se stále pohřešují.
Záplavy
Jak se atmosféra otepluje, zadržuje více vodní páry, což vede k silným dešťům, které mohou způsobit katastrofální záplavy, vysvětluje profesor klimatologie na Michiganské univerzitě Mohammed Ombadi.
Podle Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku může zemská atmosféra při oteplení o každý stupeň Celsia zadržet o 7 % více vlhkosti.
Minulý měsíc postihly hlavní město Vermontu nejhorší záplavy za posledních sto let. V celém státě byly zničeny domovy, podniky a kritická infrastruktura.
V Číně způsobily přívalové deště způsobené tajfunem Doksuri nejtragičtější záplavy za posledních deset let v oblasti okolo Pekingu. Tropické bouře sice často zasahují pobřežní oblasti, ale rozsah srážek a záplav způsobených Doksuri byl neobvyklý.
Dozvuky hurikánu Hilary mezitím o víkendu zasáhly jižní Kalifornii a přinesly rekordní množství srážek. Voda zaplavila silnice v obvykle suchém Palm Springs. Hurikán Hilary byl první tropickou bouří za téměř sto let, která tento region zasáhla.
