Ukrajinská krize ukázala, jak velký problém je pro Evropu závislost Německa na ruském plynu

Závislost Německa na ruském plynu způsobila, že Evropa nemá dostatek možností, jak sankcionovat Moskvu v případě jejího vpádu na Ukrajinu – a Berlín je navíc sám zranitelný, pokud by Rusko zastavilo vývoz plynu na Západ.

Dvě desetiletí staré rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou a nedávné kroky k omezení závislosti na uhlí ve snaze snížit emise CO2 způsobily, že Německo je nyní na ruském plynu závislé více než většina jeho sousedů. A to nejen pro vytápění, ale i pro výrobu elektřiny. V letošním roce budou v zemi uzavřeny poslední tři jaderné elektrárny, a to právě v době, kdy Německo čelí jedněm z nejvyšších cen energií ve vyspělém světě. Do roku 2038 mají být navíc uzavřeny všechny tamní uhelné elektrárny. 

Levný plyn spolehlivě proudí z Ruska již desítky let, a proto všechny předchozí německé vlády nic nenutilo k tomu vybudovat infrastrukturu pro dovoz dražšího zkapalněného zemního plynu třeba z USA nebo Kataru, které patří mezi největší exportéry. Země v současné době ani nemá žádný vlastní terminál pro LNG.

Všechny výše uvedené faktory vedly k tomu, že Německo je nyní největším odběratelem ruského plynu na světě. Podle evropského statistického úřadu (Eurostat) tvoří podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do Německa více než padesát procent, průměr Evropské unie je o desetinu nižší. Po odklonu od jaderné energetiky a ukončení těžby uhlí se dá očekávat, že Německo se stane na ruském plynu ještě závislejší. Plynovod Nord Stream 2, který byl dokončen v loňském roce a nyní čeká na formální schválení německými regulačními orgány, doplní starší paralelní plynovod Nord Stream 1 a zdvojnásobí kapacitu vývozu ruského plynu do Německa.

„Rozhodnutí přestat využívat jadernou energetiku a uhlí učinilo Německo plně závislým na ruském plynu a zranitelným vůči možnosti, že by Rusko mohlo použít energie jako zbraň,“ říká Gustav Gressel, vedoucí politický pracovník think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.

sinfin.digital