Kdo jsou žluté vesty? Požadavky, program a protesty přehledně | info.cz

Články odjinud

Chtějí vyšší důchody i přímou demokracii. Kdo jsou žluté vesty a jaké jsou jejich požadavky?

Sociální hnutí, které se ve Francii zformovalo ve druhé polovině roku 2018, bude usilovat o křesla v Evropském parlamentu. Kandidátka vedená zdravotní sestrou Ingrid Levavasseurovou ale zastupuje jen část demonstrantů, mnozí z nich se do politiky, kterou kritizují, odmítají zapojit.

Jak a kdy vzniklo hnutí žlutých vest?

Impulsem ke spontánním pouličním protestům a blokádám se stalo vládou ohlášené zdražení pohonných hmot od 1. ledna 2019. Online petici, kterou proti němu sepsala pozdější mluvčí hnutí Priscillia Ludoskyová, podepsalo více než milion lidí.

K tomu se přidala nespokojenost nižších a středních vrstev se stagnující životní úrovní a rostoucím daňovým zatížením. Postižení se cítili hlavně obyvatelé francouzského venkova a menších měst.

Auditorská firma Ernst & Young spočítala, že francouzská vláda uvalila od začátku mandátu prezidenta Emmanuela Macrona do konce roku 2018 na obyvatelstvo celkem osm nových daní.

Nespokojení Francouzi se 17. listopadu uchýlili k protestům. V Paříži zablokovali silniční obchvat a po celé zemi celkem 2 000 míst. Na rozdíl od sociálních protestů v minulosti tentokrát demonstrace neorganizovaly odbory, lidé se scházeli po výzvách na sociálních sítích Facebook, Twitter a YouTube.

Hlavní požadavky žlutých vest

Kromě zrušení plánovaného zdražení pohonných hmot volají demonstranti po zvýšení kupní síly obyvatelstva, snížení daní a také po demisi prezidenta Emmanuela Macrona. Z konkrétních opatření navrhují zejména opětovné zavedení milionářské daně a zvýšení minimální mzdy a důchodů.

Žluté vesty rovněž požadují více přímé demokracie, a především zavedení referenda z občanské iniciativy (známého pod zkratkou RIC), pomocí něhož by bylo možné měnit ústavu i odvolávat politiky.

Hnutí, které je nejsilnější na francouzském venkově a menších městech, se také nelíbí snížení rychlosti na silnicích z 90 na 80 kilometrů v hodině, které prosadila vláda premiéra Édouarda Philippa. Lidé dojíždějící do práce autem mají pocit, že jim stát zbytečně komplikuje život v době, kdy zároveň omezuje státní služby v menších sídlech.

Část hnutí žlutých vest také protestovala proti migračnímu paktu OSN, který v prosinci 2018 podepsal v marocké Marrákeši prezident Macron.

Jak probíhaly protesty?

Největší účast byla podle ministerstva vnitra 17. listopadu 2018, kdy do ulic vyšlo více než 287 tisíc lidí. Více než stotisícové protesty zažila země i tři následující soboty, s blížícími se Vánocemi pak účast klesala. Po Novém roce nastalo opět oživení.

Prvního prosince se část demonstrantů v Paříži uchýlila k násilí a zápalnými lahvemi a dlažebními kostkami útočila na policisty. Na třídě Champs-Elysées pak demonstranti rozbili několik výloh a posprejovali Vítězný oblouk. Většina stoupenců žlutých vest se ale od těchto činů distancuje a zdůrazňuje pacifistickou povahu hnutí.

Francouzská vláda o týden později posílila bezpečnostní složky a do ulic povolala 89 tisíc strážníků a policistů.

Jak na protesty žlutých vest reagovala vláda?

Prezident Emmanuel Macron nejprve delší dobu mlčel, 27. listopadu pak při představování změn v energetické politice žádné daňové úlevy žlutým vestám nenabídl. S dvěma mluvčími hnutí se v tentýž den sešel ministr životního prostředí François de Rugy, plánovaná schůzka představitelů hnutí s premiérem Édouardem Philippem se ale nakonec neuskutečnila.

4. prosince nabídl premiér Philippe první ústupek v podobě šestiměsíčního moratoria na ceny pohonných hmot, ten ale hnutí označilo za nedostatečný. O den později Elysejský palác oznámil, že s plánovaným zvýšením daní na pohonné hmoty pro rok 2019 nepočítá.

10. prosince přišel s dalšími ústupky prezident Macron, který oznámil zvýšení minimální mzdy o 100 eur. Mezi další opatření patřilo daňové osvobození přesčasových hodin a ročních prémií zaměstnanců. Odmítl naopak požadavek na opětné zavedení milionářské daně.

V polovině ledna pak Macron zahájil „velkou veřejnou debatu“, v níž by se občané měli vyjádřit ke čtyřem hlavním tématům – daním, ekologickému přechodu, občanství a demokracii a organizaci státu a veřejných služeb.

Hned při první diskuzi v normandském městečku Grand Bourgtheroulde před šesti stovkami starostů připustil zrušení kontroverzního zákona o snížení rychlosti na 80 kilometrů v hodině.

Jak protesty žlutých vest hodnotí veřejnost a politici?

Průzkumy zpočátku ukazovaly až 70procentní podporu veřejnosti, k hnutí žlutých vest se snažili přiblížit i šéfové opozičních stran, zejména šéfka krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová a vůdce krajně levicové Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon. Právě jejich voliči mají podle průzkumů společnosti Elabe pro požadavky hnutí největší pochopení.

Většina žlutých vest ale trvá na tom, že hnutí nemá blízko k žádné politické straně a mnozí demonstranti se označují za nevoliče. Negativní vztah mají také k médiím, která podle nich neinformují o hnutí nestranně a sympatizují se státní mocí.

Solidní podporu má hnutí žlutých vest i před volbami do Evropského parlamentu – podle průzkumu z 23. ledna by žluté vety volilo 13 procent Francouzů, což by hnutí stačilo k třetímu místu za vládním Republika vpřed! a Národním sdružením.

Kdo jsou hlavní tváře žlutých vest?

Hnutí už od svého počátku ujišťuje, že nemá vůdce a nekloní se k žádné politické straně. Přesto se v průběhu času vykrystalizovalo několik osobností, které za žluté vesty mluví v médiích nebo vyjednávají s politiky.

K nejznámějším patří Priscillia Ludoskyová, iniciátorka petice proti zdražování pohonných hmot. Dalším známým mluvčím je řidič kamionu Éric Drouet, jenž v prosinci vyzýval demonstranty k proniknutí do Elysejského paláce a později byl krátce zatčen za svolávání nepovolené manifestace. Na facebooku posléze prozradil, že se nechal zatknout úmyslně, aby připoutal k protestům větší pozornost Francouzů.

Kontroverzní postavou je i Maxime Nicolle, který vystupuje pod přezdívkou Fly Rider. Muž spravující facebookový profil Fly Rider info blockage na sebe upozornil šířením konspiračních teorií po teroristickém útoku ve Štrasburku. Fly Rider naznačoval, že útok měl odvrátit pozornost od hnutí žlutých vest.

Další mluvčí, 51letá Jacline Mouraudová, jež organizovala protesty v Bretani, už zamířila do politiky. 27. ledna oznámila ve městě Orléans založení nové politické strany pod názvem Les Emergents (Vznikající). Strana se nezúčastní voleb do Evropského parlamentu, cílí až na francouzské obecní volby v roce 2022. V programu má například snížení DPH na výrobky pro základní potřeby.

Změní se žluté vesty v politickou stranu?

Velká část hnutí trvá na své apolitičnosti. Často jde o nevoliče a lidi znechucené establishmentem, kteří nemají chuť vstupovat do politiky, kterou tak kritizují. Už na podzim 2018 se ale spekulovalo o sestavení jejich kandidátky do evropských voleb. V lednu několik skupin žlutých vest založilo kandidátku Shromáždění z občanské iniciativy (RIC) vedenou 31letou zdravotní sestrou Ingrid Levavasseurovou.

Ještě před zveřejněním kandidátky vyšel průzkum, který předvídal kandidátce žlutých vest až 13procentní podporu, což by stačilo na třetí místo ve volbách.

Proč žluté vesty?

Používání žlutých vest automobilisty se ve Francii rozšířilo v roce 2008, kdy stát schválil zákon, podle něhož ji musí mít v autě každý řidič. V roce 2016 se tato povinnost rozšířila i mezi řidiče dvoustopých vozidel.

Žluté vesty se díky nízké ceně a masovému rozšíření rychle staly znakem nespokojenosti a odporu – symbolizují „viditelnost“ jinak vládou zapomenutých lidí. Jejich oblékání je spojeno s nehodami, nebezpečím, problémy – to vše představuje hnutí pro vládní elity.

Nynější sociální hnutí ale není první, kdo symbol žlutých vest použil – v roce 2014 už v nich demonstrovali francouzští rodiče nespokojení s reformou školní docházky.

Žluté vesty ČR a ve světě

Protest žlutých vest svolali na Václavské náměstí v Praze na 26. ledna komunisté. Shromáždění proti zvyšování nákladů na bydlení se ale zúčastnila jen asi stovka lidí.

Hnutí žlutých vest ale nalezlo větší ohlas v dalších zemích – jeho stoupenci se pravidelně scházejí v Belgii, demonstrace zažila i nizozemská města, Polsko, Velká Británie, Maďarsko nebo Jihoafrická republika. V Kanadě několik stoupenců hnutí vyhrožovalo smrtí premiérovi Justinu Trudeauovi.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud