Na okraji středočeské obce Senohraby se připravuje výstavba nového obytného komplexu. Osm rodinných domů, které má postavit developer Metrenia, však už měsíce jitří emoce a vyvolává bouřlivé diskuze mezi místními obyvateli a ochránci přírody. Do debaty navíc nyní vstupuje nový expertní posudek, který má redakce INFO.CZ k dispozici, a který v plánované zastavěné lokalitě ukazuje na přítomnost vzácných a chráněných druhů živočichů. To pro projekt developera může znamenat zásadní překážky.
Developerský záměr, který má proměnit převážně zalesněnou lokalitu Na Žlábku v místo pro nové rodinné domy, byl místními obyvateli od začátku vnímán jako kontroverzní. Ti se proti záměru developera vymezují a upozorňují, že výstavba nenávratně změní charakter této části obce. Z lesa, který dnes slouží jako klidová zóna, by se podle nich mohl stát „satelit“ s veškerými negativními dopady, které s sebou přináší zvýšená hustota obyvatelstva.
Kritici také poukazují na to, že současná infrastruktura obce by nárůst obyvatel nezvládla. Podle odpůrců projektu už dnes místní čistička odpadních vod pracuje na hraně své kapacity, zatímco přístupové komunikace jsou úzké a nepřipravené na větší dopravní zátěž. Tyto argumenty byly vznášeny už během léta, kdy se začalo diskutovat o tom, jak změna územního plánu, kterou projekt podmiňuje, ovlivní život v obci.
Ochrana fauny a flóry
Situaci však proměnil nový expertní posudek ze září tohoto roku, který objednal Vlastivědný spolek pro ochranu české fauny a flory a který má INFO.CZ k dispozici. Dokument ukazuje, že lokalita Na Žlábku není pouze zalesněným pozemkem, ale také útočištěm řady vzácných živočišných druhů, které podléhají zvláštní ochraně. Mezi nimi jsou například čolek obecný, mlok skvrnitý a netopýr řasnatý, jejichž populace by podle posudku mohla být výstavbou vážně ohrožena.
Experti navíc zdůrazňují, že seznam chráněných druhů nemusí být konečný. Dosavadní průzkumy totiž nebyly prováděny během vegetační sezony, což znamená, že nelze vyloučit přítomnost dalších ohrožených živočichů. V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny je tak podle posudku nutné tyto průzkumy doplnit a zajistit, aby ochrana druhů byla zohledněna při každém dalším kroku plánování projektu.
Lokalita Na Žlábku se nachází v těsné blízkosti ekologicky významného biokoridoru, který propojuje okolní přírodní oblasti a umožňuje migraci živočichů mezi nimi. Tento biokoridor prochází katastrem sousední obce Mirošovice a slouží jako klíčový prvek zachování biodiverzity. Navíc je Na Žlábku jen 100 až 200 metrů od chráněných území Natura 2000, což zvyšuje ekologickou hodnotu celé oblasti.
„Tento biokoridor hraje zásadní roli v propojení místních ekosystémů. Jakýkoli zásah do této oblasti by mohl narušit migrační cesty živočichů a ohrozit jejich dlouhodobé přežití,“ upozorňuje jeden z odborníků, kteří se na posudku podíleli.
Developer proti místním
Proti projektu se staví část obyvatel Senohrab, kteří kromě ekologických důsledků zmiňují i netransparentnost celého procesu. Kritizují zejména krajský úřad, který nejprve změnu územního plánu zamítl, aby později své stanovisko upravil.
Dalším často zmiňovaným problémem je nárůst zátěže na infrastrukturu, která je podle místních už dnes přetížená. „Naše silnice nejsou připravené na zvýšenou dopravu, a čistička odpadních vod už teď nestíhá. Výstavbou dalších domů by se situace jen zhoršila,“ dodává odpůrce projektu.
Společnost Metrenia ale tvrdí, že projekt je v souladu se všemi zákonnými požadavky. Dendrologické posudky, které developer nechal zpracovat, údajně ukazují, že dopad na přírodu bude minimální. Kapacita čističky byla podle mluvčího společnosti konzultována s obcí a vyhodnocena jako dostatečná.
„Obavy místních jsou pochopitelné, ale zároveň zbytečné. Máme veškerou potřebnou dokumentaci a dodržujeme všechny právní předpisy,“ uvedl mluvčí společnosti. Přesto musí Metrenia nyní čelit dalším výzvám, které přinesl nový posudek.
Širší pozadí konfliktu
Vlastivědný spolek plánuje podat podnět na krajský úřad, aby znovu posoudil vliv změny územního plánu na chráněné druhy živočichů. Pokud k tomu dojde, mohou být nařízeny nové biologické průzkumy, které by musely proběhnout během vegetační sezony. Tento proces by mohl výstavbu odsunout o měsíce, možná i roky.
Celá situace tak zůstává nejistá. Zatímco odpůrci projektu vnímají nové zjištění jako potvrzení svých obav, investor musí řešit další komplikace. Případ Senohrab ukazuje, jak obtížné je hledat rovnováhu mezi rozvojem a ochranou přírody.
Senohraby nejsou jedinou obcí, kde se místní rozvoj střetává s požadavky na ochranu přírody. Tento případ však poukazuje na význam pečlivého plánování a transparentního přístupu, který bere v potaz jak potřeby obyvatel, tak hodnotu přírodního dědictví. Rozhodnutí, která nyní učiní krajský úřad, budou mít dopad nejen na budoucnost tohoto projektu, ale i na vnímání podobných situací v celé zemi.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
