Energetické rekonstrukce, které se samy zaplatí? V Česku je prostor pro projekty za miliardy, říká Kamil Čermák

Potenciál pro energetické rekonstrukce veřejných budov, které se dokážou samy zaplatit, je v Česku v řádech miliard korun, říká generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Do společnosti ČEZ jste poprvé nastoupil v roce 2005, následně jste si „odskočil“ řídit podniky Zdeňka Bakaly LBM či Economii. K energetice jste se nakonec před čtyřmi lety vrátil. Jak výrazně se během té doby proměnil tuzemský a evropský přístup k paradigmatu zelené energetiky a udržitelnosti?

Změnilo se to velmi výrazně. Naštěstí. A je to vidět nejen na evropském trhu, ale i na tom česko-slovenském, kde ČEZ ESCO operuje. Historicky zde totiž bylo téma úspor energií, respektive decentrální energetiky, poněkud upozaděno jinými energetickými tématy. Dnes zde i tento hlas zní stejně silně jako v Evropě.

Co pomohlo?

Především legislativa, hlavně ta evropská. V posledním desetiletí do ní stále více začaly přibývat závazky snižování skleníkových plynů, ať jde o Zimní balíček, současný Green Deal anebo například současný Fond spravedlivé transformace.

Pomohl ale i rychlý rozvoj a zároveň zlevňování technologií a nástup decentrální energetiky. Tehdy když jsem z ČEZ v roce 2013 odcházel, tak mě nenapadlo, že se vrátím do firmy s plány na provoz 200MW výkonu – což jsou přibližně dva bloky staré tepelné elektrárny – v kogeneračních jednotkách. Dalším z příkladů rozvoje je třeba naše spolupráce se Škodou Auto, které pomáháme s přechodem na uhlíkově neutrální výrobu. Nyní tak instalujeme na střechách provozů 2 MW výkonu fotovoltaických panelů, na dalších 38 MW existuje potenciál.

Do třetice pak pozoruji změnu v  přemýšlení zákazníků ať těch z byznysu, nebo z veřejné sféry. Podobně jako se klienti před patnácti lety soustředili na snížení ceny energií, se nyní soustředí klienti na snížení uhlíkové stopy svého podniku, případně na zajištění decentrálního zeleného zdroje energie. Klimatická stopa a její snižování, odpovědnost a udržitelnost jsou dnes stejně silným argumentem, jako byla před dvaceti lety cena za odebranou energii. A podniků, které si tento přístup osvojují, je celá řada – kromě zmíněné Škody Auto jde třeba i o vlastníky Plzeňského Prazdroje, kteří teď řeší vybudování zeleného provozu k zajištění uhlíkové neutrality.

Nouzový stav zákonodárci chystali na válku, covid ale válečným stavem není. Opatření nemají logiku, říká právník Matzner

Nejdou myšlenky decentrální energetiky trochu proti rozšiřování jádra, které ČEZ prosazuje? 

Jádro i obnovitelné zdroje neprodukují emise CO2, což bude v evropské energetice čím dál důležitější. Jde také o vyváženost. Naši energetickou soustavu je třeba budovat tak, aby se co nejvíce snížilo riziko blackoutu, a proto je zapotřebí silný zdroj schopný stálé produkce elektřiny, nezávisle na počasí: tedy jádro. Samozřejmě je nutné  ho doplnit obnovitelnými zdroji. Decentralizace pomocí nízkoemisních zdrojů jistě není medicínou na všechna trápení současné české energetiky, nicméně pro situaci, v níž se Česko nachází, tedy rychlý útlum uhelné energie, se přímo nabízí. 

Některé výzvy je třeba ještě dořešit, například možnost zpětného dodávání energie do sítě v případě jejích přebytků, to však není nutnou podmínkou pro fungování decentrálního řešení a obnovitelných zdrojů. Dnes zejména v momentě, kdy bezpečnost hraje stále větší roli, volá i mnoho měst a obcí po tom, že chtějí být energeticky soběstační, zajistit si energetickou bezpečnost pro nemocnice, kritickou infrastrukturu. A to kombinace decentrální energetiky v kombinaci s jádrem dokáže. 

Proč vlastně potřebujeme být energeticky soběstační? Proč se nemůžeme spoléhat na dovoz energie z okolních států? 

Mám k tomu osobní zkušenost, když jsem v Polsku jako ředitel tamního ČEZ zažil blackout Varšavy, který trval sedm hodin. A to nebylo vůbec nic příjemného, věřte mi, když řeknu, že to zažít nechcete. Nyní je to komplikovanější novými bezpečnostně-rizikovými situacemi, jako je pandemie, kdy na svou energetickou bezpečnost kladou poměrně silný akcent i města a kraje. Právě od nich nyní zaznamenáváme silnou poptávku, většinou chtějí, abychom pro ně připravili udržitelnější a zelenější energetická řešení, která by pro vybrané budovy, jako jsou například nemocnice, fungovala i pro případy blackoutů různého typu.

Topol Show ze země, kde chcípl PES: Kdo zvítězí v bitvě o Kavčí hory?

Mimochodem právě budovy nemocnic či škol jsou u nás velmi často zastaralé. Podle analýzy ministerstva téměř 80 procent státních budov nesplňuje základní energetické parametry. Poradci z ze společnosti Deloitte odhadují, že by veřejný sektor mohl uspořit až 12 miliard korun, kdyby své budovy energeticky zmodernizoval. 

Současnou situaci tedy lze brát jako příležitost? 

Ideální je nyní využít takzvaných EPC kontraktů, které umožňují realizaci energetických renovací bez počátečních nákladů. Například pro nemocnice je takovýto způsob financování jednodušší právě proto, že nemusejí hradit žádné náklady na vstupu a projekt je financovaný čistě prostřednictvím energetických úspor, kterých se rekonstrukcí dosáhne. V Jihlavské nemocnici teď šetří 13 milionů korun ročně, v Nemocnici v České Lípě 13,5 milionu. Navíc je to příležitost i z toho pohledu, že Evropa bude na tyto rekonstrukce dávat poměrně dost peněz z fondů Green Dealu, respektive z Fondu obnovy, což rovněž pomáhá poptávce. 

Jak velký podíl vašeho byznysu tvoří zmíněné EPC (zkratka z Energy Performance Contracting) projekty? 

Jelikož se ČEZ ESCO zabývá celou moderní energetikou, tak je ten podíl EPC na našem byznyse malý – v jednotkách procent, ovšem potenciál je tu mnohem větší. Bariéry totiž nejsou v poptávce, ale v legislativě. Na rozdíl například od Slovenska u nás stále existuje legislativní pojetí, podle něhož jsou tyto projekty vlastně jen skrytým zadlužováním státu – a lze je tak realizovat pouze v případě udělené výjimky. 

Jak velký je v Česku trh pro EPC projekty? 

Podle našeho odhadu je zde potenciál EPC projektů za 4,5 miliardy korun, a to nezmiňuji čistě investiční projekty, kdy si firma objedná a zafinancuje energetický projekt a čeká od něj úsporu klasickou formou. 

Jak rychle jde z vašeho pohledu samotné pojetí energetiky dopředu? 

Rychle. Je zřejmé, že energetika se vyvíjí právě směrem k decentrálnímu pojetí. Do celého oboru bude zasahovat stále více nových fenoménů, dnes už i my řešíme, jak pro klienta zajistit infrastrukturu pro elektromobilitu, případně jak vymyslet chytré budovy, které se umějí řídit samy. To už se dostáváme poměrně daleko od původního pojetí energetiky. 

Budova Národního divadla si dnes už umí sama načíst počet lidí, kteří se přišli podívat na večerní představení, a podle toho pak topí, svítí, rekuperuje vzduch. Stejně tak nemocnice už si často dokážou automaticky zjistit, kolik teplé a studené vody potřebují lékaři na sály. Tento vývoj jistě půjde dále dopředu a bude stále častější.

To pochopitelně souvisí s digitalizací, na úrovni budov i měst je dnes možné řídit energetiku digitálně. A vzhledem ke zmíněnému poklesu cen technologií už nejde o něco exotického, ale o regulérní byznys, který je často životaschopný i bez dotací. Velký průmyslový zákazník si už od nás na 15 let může pronajmout fotovoltaiku na střeše firmy a k tomu, aby byl po čase ziskový, žádné dotační tituly už nepotřebuje. Jinými slovy trendy, o kterých jsme hovořili, jsou stále více samostatným byznysem, podnikatelskou příležitostí bez ideologie.

Nouzový stav je spíše ohrožující stav. Můžete spáchat trestný čin, aniž se nadějete, glosuje Václav Vlk

SDÍLET
sinfin.digital