Evropské 5G: Huawei spouští výstavbu unikátního výrobního závodu ve Francii

Prezentace klienta

Globální dodavatel ICT infrastruktury Huawei začátkem února oficiálně zahájil výstavbu zcela prvního výrobního závodu mimo domovskou Asii. Nová továrna ve francouzském průmyslovém parku Brumath bude vyrábět komponenty pro základnové stanice mobilních sítí, které budou určeny pro evropský trh. Produkce by měla být zahájena v roce 2023 a společnost Huawei přikročí k zásadní minimalizaci jejího dopadu na životní prostředí.

Při navrhování a výstavbě závodu se společnost zavázala ke spolupráci s francouzskými partnery a v metropolitním regionu Grand Est hodlá vytvořit nejprve 300, do budoucna až 500 pracovních míst. Investice na výstavbu továrny se pohybuje v hodnotě 200 milionů EUR a výrobní aktivity by v následujících letech měly dosáhnout hodnoty produkce na hranici 1 miliardy euro ročně. 

Projekt poprvé představil na sklonku roku 2019 prezident společnosti Liang Chua. Pro Huawei je toto další v sérii kroků, jimiž chce společnost pokračovat ve svém závazku posouvat Evropu technologicky kupředu a spolupracovat s evropskými partnery na utváření lépe propojené a technologicky vyspělé společnosti. Výrobní závod ve Francii posílí vysoce výkonný dodavatelský řetězec společnosti a pomůže rozšířit služby v oblasti. Díky přímému napojení na evropský trh by se také mohla zkrátit doba dodání některých komponent o více než polovinu. 

„Evropský výrobní závod je první výrobní jednotkou svého druhu, kterou stavíme mimo Čínu. Ukazuje to na náš závazek vůči Evropě, ve které působíme od roku 2000, a také na naši snahu dlouhodobě přispět k vytváření pracovních míst a zvyšování ekonomické hodnoty evropského regionu,“ uvedla viceprezidentka a členka představenstva společnosti Huawei Catherine Čchen.

SDÍLET

„Létat je přece tak snadné“: Charles A. Lindbergh a jeho let přes Atlantik k nesmrtelnosti

Martin Kovář

Zlatá dvacátá léta (Golden Twenties), známá rovněž jako „léta, která řvala“ (Roaring Twenties), jsou kromě jiného dobou, kdy došlo k doposud největšímu rozmachu letecké dopravy. První vrchol příběhu moderních vzduchoplavců, jenž se začal psát na počátku 20. století, přišel v prosinci 1903, kdy bratři Wilbur a Orville Wrightovi na stroji Wright Flier, zvaném Flier I a později známém jako Kitty Hawk, několikrát vzlétli, či spíše „povyskočili“, do oblak. Druhým vrcholem „největšího dobrodružství nového století“ byl přelet Lamanšského průlivu Louisem Blériotem v červenci 1909. Tím třetím, poněkud smutným, pak souboje leteckých es za Velké války v letech 1914–1918. Nejslavnější kapitolu pionýrské éry letectví však napsal až v květnu 1927 americký důstojník Charles Lindbergh, který po startu v New Yorku a po více než třiatřiceti hodinách letu přistál v Paříži. A právě o něm bude dnešní, už čtrnáctý příběh našeho seriálu.

Přečíst celý článek
sinfin.digital