Tuzemské banky si stále obezřetněji hlídají, v jakém sektoru ekonomiky podnikají jejich současní věřitelé či potenciální klienti. A pokud jde o firmu, u které podstatnou část byznysu tvoří obchod s uhlím či ropou, je značná pravděpodobnost, že taková společnost na úvěrovou linku od banky již nedosáhne.
Masivní dekarbonizace a cíl nulových emisí skleníkových plynů po roce 2050 nabývají pro řadu tuzemských firem stále konkrétnější podoby. Minimálně v případě, kdy podnikají v uhelném či ropném byznysu a potřebují k němu bankovní financování. Řada bankovních domů se totiž hlásí ke kodexům společenské zodpovědnosti, která právě takový typ podpory „špinavé energetiky“ zapovídá.
Naposledy se proti uhelnému byznysu vyhranila Komerční banka, která chce ukončit financování projektů aktivně spojených s uhelným sektorem nejpozději do roku 2030. Už nyní však nové půjčky pro tuto oblast utlumuje. „Finanční produkty a služby již nenabízíme potenciálním klientům, kteří generují více než 25 procent výnosů z činností spojených s uhelným sektorem a nové financování neposkytneme ani stávajícím klientům banky, kteří nemají veřejný, časově omezený plán přechodu z uhelných činností a mají třeba i jen čtvrtinu svých aktuálních ročních výnosů z tohoto sektoru,“ vysvětluje Hana Kovářová, výkonná ředitelka pro Brand strategii a komunikaci v KB.
Mimochodem, u Komerční banky, jedné z trojice největších bank na trhu, je seznam citlivých oblastí ekonomiky, kde je problematické se k úvěrovým linkám dostat, mnohem širší. Smůlu mají v řadě případů i podnikatelé a firmy, které podnikají ve zbrojní výrobě, zpracování ropy, tabákovém průmyslu nebo v jaderné energetice.
