Ke zlatu se investoři uchylují v dobách krize, je totiž považováno za bezpečný přístav. Oblibě se těší při zpomalování ekonomiky, ale i v dobách zvyšujících se politických nejistot. Proč tomu tak je?
S nastupující krizí se investoři odvracejí od rizikových aktiv, jako jsou akcie, fondy a akciové indexy. Světové centrální banky ve snaze nastartovat ekonomiku snižují úrokové sazby až k nule, a tak jsou po zohlednění inflace reálné úrokové výnosy řady aktiv záporné.
Zlato se jeví díky svým vlastnostem jako vhodná dlouhodobá investice – je vzácné, v omezeném množství, přitom je dělitelné, relativně likvidní a také, jak se nedávno ukázalo, hojně nedostatkové zboží.
V dobách krize se ale investoři právě ke zlatu uchylují. Příkladem růstu poptávky po zlatě může být předchozí finanční krize v roce 2008. I tehdy žlutý kov nejprve ztratil, ale následně začal růst. Historického dolarového maxima dosáhlo zlato v roce 2011, kdy se dostalo na cenu 1 900 dolarů za trojskou unci. Následně, ruku v ruce se zotavující se světovou ekonomikou, jeho cena buď klesala, nebo stagnovala. Nedávno se však zlato vlivem koronaviru přehouplo i přes tuto hranici a dosáhlo svého historického maxima – bezmála 2 100 dolarů za unci.
Zajímalo by vás, jak si zlato vedlo i v jiných krizích? Komplexní článek shrnující vývoj zlata v období různých krizí si můžete přečíst zde.
