Z pražského bytu, kde pletla Mahulena Pertlová čepice pro děti svých známých, vyšplhali až na podnikatelský Olymp. Firma Kama je dnes světoznámým výrobcem zimního oblečení z nejkvalitnější vlny, vyvážejícím do 23 zemí.
Počátkem března 2015 je ve finském Kontiolahti nezvykle teplo. Teploty nad nulou biatlonu nesvědčí, sprint mužů na mistrovství světa je pro favority pohromou. Mimořádný úspěch tak slaví Nathan Smith, historicky první kanadský vicemistr světa.
Češi na medaili nedosáhnou, na stupních vítězů se přesto česká stopa objeví. Čerstvého stříbrného medailistu totiž stejně jako všechny jeho reprezentační kolegy obléká pražská firma Kama. Spolupráce podniku manželů Pertlových s Biathlon Canada nakonec trvá dlouhých 12 let.
Mahulena Pertlová původně pletla jen pro rodinu a známé, dnes jsou svetry, čepice či šály firmy Kama, jíž založila se svým manželem, známé po celém světě.
Domácí manufaktura vznikla za socialismu
Založení byznysu s pleteným oblečením pomohla náhoda. Dlouhá mateřská dovolená a malý výběr dětského oblečení na pultech československých obchodů přivedly Mahulenu Pertlovou (původní profesí logopedku) na nápad začít s pletením čepic pro děti. Psal se rok 1988.
„Práce mi šla od ruky, a tak jsem čepic upletla víc. Líbily se všem kamarádkám a známým, které měly malé děti. Nakonec tak vznikla domácí pletařská manufaktura,“ přibližuje zakladatelka firmy své začátky.
V roce 1989 už bylo možné získat povolení na drobné podnikání. Pertlovým povolili účast na Trzích mladých umělců na holešovickém Výstavišti. „Na národním výboru zřejmě usoudili, že jsou moje výrobky dostatečně umělecké, takže jsme zde už před revolucí předvedli naše čepice,“ usmívá se Pertlová. V jednotvárné šedi reálného socialismu byl o vše nové velký zájem, a tak se dařilo prodat vše, co se napletlo.
Na počátku 90. let začali dodávat zboží do nově vznikajících soukromých obchodů. Mahulena Pertlová jej vyráběla sama na domácím pletacím stroji, poptávka ale rychle rostla. „Proto jsme museli najmout pletařky a šičky. Nakonec jsme měli asi padesát spolupracovnic, což přestalo být únosné. Každá to dělala trochu jinak a nebylo možné udržet kvalitu,“ prozrazuje.
Zlom nastal, když si v roce 1992 koupili první velkokapacitní průmyslový stroj a začala výroba ve velkém. Sortiment se rozšířil o svetry a další oblečení. „Byl to pro nás velký skok a hlavně velký závazek. Museli jsme si stroj koupit na leasing, stál tehdy v přepočtu tři miliony korun. Bála jsem se, že skončíme všichni pod mostem,“ přiznává podnikatelka.
V současnosti firma Kama vyrábí výhradně v pražském Suchdolu čepice, šály, kukly, čelenky, polštáře nebo svetry s norskými vzory z vlny merino a vyváží je do 23 zemí světa.
Na konci příběhu jedné rodiny z Prahy, prožívající českou obdobu amerického snu, jsou titul Rodinná firma roku, zařazení mezi TOP 10 udržitelných firem v ČR a roční obraty v řádu desítek milionů. Rodinný byznys postupně přebírají dnes už dospělá dcera a syn.
- Jaké jsou radosti a strasti rodinného byznysu?
- Jak ovlivnilo obchodní aktivity firmy Kama „ruské ochlazení“?
- Proč jsou Pertlovi závislí na rozmarech počasí?
