Levnější dovolená a nákupy v zahraničí? Za euro bychom příští rok mohli platit 25,50 koruny

ČTK

Naše newslettery rozesíláme každý týden

28. 12. 2016 • 12:30

Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Shoduje se na tom většina analytiků oslovených ČTK. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 Kč za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

„Nadále očekáváme ukončení kurzového závazku ČNB ve druhém čtvrtletí příštího roku, a to z titulu akcelerující inflace, která na začátku roku 2017 překročí dvouprocentní cíl ČNB," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Rovnovážný kurz koruny podle něho je kolem 25,50 Kč za euro, což je i hodnota, ke které bude kurz koruny podle něj postupně mířit. „Ačkoli předpokládám po konci závazku posílení koruny, nedomnívám se, že by posílila pod úroveň 25,50 Kč za euro, to je totiž pravděpodobně i hranice, pod kterou by ČNB kurz koruny nepustila a začala by opět intervenovat," dodal.

Pravděpodobnost ukončení intervenčního režimu ČNB v polovině příštího roku se v kontextu domácího ekonomického vývoje výrazně zvyšuje i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka. ČNB hraje do karet podle něj vývoj inflace i mezd. „Osobně jako nejpravděpodobnější termín vnímám třetí čtvrtletí roku 2017," uvedl.

Těsně po konci kurzového závazku podle Nováka může velmi rychle posílit až k hladině 25 Kč/EUR. Výraznějšímu posílení ovšem bude podle něj bránit ČNB. Po odeznění prvotního šoku očekává, že se do konce roku 2017 kurz stabilizuje na průměrných 25,70 Kč/EUR, což je hodnota koruny z doby před spuštěním intervencí v listopadu 2013.

Vyloučit však podle Nováka nelze ani variantu, že koruna po ukončení intervenčního režimu krátkodobě posílí, a následně zamíří zpět k hladině 27 Kč/EUR. „Zde vycházím z předpokladu, že po ukončení intervenčního režimu dojde nejprve k výběru zisků zahraničními investory a následnému odlivu spekulativního kapitálu z ČR, což povede k oslabení koruny," uvedl.

Analytik ČSOB Petr Dufek odhaduje, že ČNB opustí kurzový závazek už ve druhém čtvrtletí příštího roku. „Jeho konec ale nebude znamenat konec intervencí. ČNB sice přestane bránit úroveň 27 korun za euro a koruna pravděpodobně posílí, centrální banka ale bude případným nadměrným ziskům české měny bránit," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Očekává, že koruna po konci kurzového závazku posílí směrem k úrovni 26,10 Kč/EUR, ale v druhé polovině příštího roku uzavře kolem úrovně 26,50 Kč/EUR.

Konec kurzového závazku přitom podle Dufka ČNB doprovodí zavedením záporných úrokových sazeb, aby omezila příliv spekulativního kapitálu. Tento nástroj ovšem zatím podle vyjádření představitelů ČNB není na pořadu dne.

Konec devizových intervencí až ke konci příštího roku po parlamentních volbách přitom nevylučuje například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Čím více bude ČNB váhat s exitem, tím více se bude přibližovat termín parlamentních voleb v ČR. Bankovní rada ČNB proto rozhodne o exitu až po parlamentních volbách, předpokládejme v listopadu 2017 na čtvrté výročí kurzového závazku," uvedla.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervenceprovedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.