Lovci slunečního záření. Vědci z pražské Ořechovky o sobě dávají vědět i v zahraničí

Jan Žižka

Export.cz

EXPORT.CZ | Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. „Tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa,“ poznamenává zástupce ředitele Fyzikálního ústavu Antonín Fejfar.

Také dnešní obyvatelé areálu o sobě dávají vědět díky úspěchům v mezinárodní spolupráci – především té vědecké. Fyzikální ústav se mimo jiné podílí i na projektech, které mají zvýšit efektivitu fotovoltaických panelů. „Hledáme různé způsoby, jak co nejvíce využít slunečního záření,“ říká mladý vědec Martin Ledinský. Český výzkumný ústav o to usiluje společně s řadou evropských výzkumných institucí. Už třicetiletou tradici má spolupráce tuzemských fyziků se Švýcary.

Účinnější solární články mají nejenom vyrobit více elektřiny, ale také povzbudit evropský průmysl. Evropa zaostala ve výrobě solárních panelů za Čínou, pokud se však zaměří na produkci technologicky dokonalejších výrobků, může svou konkurenční schopnost posílit. Cestou je jak zvyšování účinnosti klasických křemíkových článků, tak využití jiných materiálů včetně například perovskitů – minerálů pojmenovaných podle Lva Alexejeviče Perovského, ruského diplomata a mineraloga, který žil v 19. století. Zkoumání, jak křemík s perovskity kombinovat, se věnuje i Martin Ledinský.

EVROPSKÝ NÁVRAT?

Fyzikální ústav se v letech 2017-2019 zapojil do výzkumného projektu NextBase, který se zaměřil na zdokonalování křemíkových článků. Evropská unie ho podpořila v rámci programu Horizont 2020 částkou 3,8 milionu eur, dalších 1,7 milionu přidali Švýcaři. Do projektu vstoupily výzkumné instituce i firmy – celkem 14 partnerů z osmi zemí. Pražský ústav byl jediným ze střední a východní Evropy.

Velké technologické firmy zesilují svůj vliv na bruselské politiky. Ne vždy jsou při tom transparentní

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital