Stravenky, vouchery, poukazy jako rychlá a dobře mířená pomoc pro covidem zkoušené ekonomiky

 FOTO: Profiedia

Leoš Rousek

23. 10. 2020 • 12:00
Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Oznámení ministerstva financí letos v zimě, že chce nahradit obědové stravenky hotovostí, mě potěšilo. Proč má být daňově zvýhodněný právě příspěvek na oběd, na který půjdou stejně téměř všichni i bez pobídek, protože jde o hlavní jídlo dne a jsou na to zvyklí. Když už vláda musí zasahovat do fungování firem, ať raději umožní zaměstnavatelům tento obědový benefit poskytovat v penězích a zaměstnance nechat rozhodovat o jejich útratě, tedy klidně nejen za jídlo.

Jenomže člověk míní a koronavirus mění také pohled na pobídkové poukazy. V době, kdy Česko zažívá druhou a proti první jarní výrazně silnější vlnu pandemie, je třeba přemýšlet o nejvhodnějších formách pomoci podlomené ekonomice. Nové restrikce, které citelně dopadají zejména na maloobchodní prodejce a poskytovatele služeb, jsou bohužel nevyhnutelné. Ochrana zdraví je priorita. Ještě nikdy žádnou zemi z hospodářské recese nevyvedli nemocní nebo mrtví. Česko se v této situaci nemuselo ocitnout, ale stalo se. Do kamenných obchodů či restaurací se vrátí jen živí a zdraví.

Jakmile budou Češi po skončení současných omezení moci opět volně roztáčet kola spotřebitelské poptávky po zboží a službách všeho druhu, bude dobré ji alespoň zčásti využít cíleně na útraty v obchodech a provozovnách, které jsou dnes na pokraji zániku, nebo jen živoří. Výsledkem bude rovnoměrné zotavení ekonomiky, protože se pomoc zaměří i na ty, kteří buď nemohou, nebo neumí prorazit v on-line byznysu.

Covidové stravenky na oběd

Právě v tom by mohly sehrát užitečnou roli stravenky, byť v upravené podobě proti těm dnešním. V restauracích, které dokázaly na jaře prodávat jídla v krabičkách přes výdejní okénka, mohli zákazníci dál platit běžnými obědovými stravenkami, ale stejně dobře mohli stravenky použít při nákupech potravin v supermarketu. Nicméně cílené stravenky, nazývejme je COVID–Oběd, určené výhradně pro stravovací zařízení, by restauracím mohly pomoci dostat se zpět na nohy také během léta.

Čísla, které by dokazovala užitečnost hypotetických anti-covidových stravenek, v Česku nejsou k dispozici. V zahraničí příklady hodné následování ovšem existují. Například ve Velké Británii vláda během srpna nabídla restauracím proplácet až 10 liber za strávníka pomocí slevových voucherů. Ty bylo možné využít vždy od pondělí do středy jako platidlo ve více než 70 tisíc stravovacích zařízení po celé zemi, které se do programu přihlásily. Hlavním cílem vládní pomoci nazvané „Eat Out to Help Out“ (najezte se v restauraci, abyste pomohli) bylo udržet pracovní místa pro 1,8 milionů kuchařů a další personál v britském pohostinství, uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Podobně se zachovala Malta, která poskytla jednorázově poukázky v celkové hodnotě 100 eur pro každého obyvatele ostrovního státu staršího 16 let. Celkem tyto vouchery, kterými bylo možné platit v restauracích a ubytovacích zařízeních, mohlo využít okolo 440 tisíc lidí, tedy většina ze 494 tisíc obyvatel země. 

V Česku jsou dnes známé jen dva případy využití na spotřebitele cílených vládních anti-covidových dotací. První z nich nebyly poukázky v pravém slova smyslu. Cestovní kanceláře dostaly výjimku ze zákona, aby mohly místo vrácení záloh na zrušené zájezdy poskytnout klientům vouchery využitelné pro jiné cesty, jež se budou moci uskutečnit, jakmile odezní zdravotní rizika a budou zrušena omezení pro cesty do zahraničí. Pro cestovní kanceláře nešlo o nové peníze. Zatím jedinou cílenou pomoc v podobě opravdových anti-covidových poukázek mohou v Česku využívat jen provozovatelé tuzemských lázní, kteří přišli o pro ně ekonomicky klíčové zahraniční turisty. Vládní pobytové průkazy úspěšně lákají do lázní domácí klienty. I když se státní podpora lázeňství potýkala s administrativními průtahy a komplikacemi s následnými proplácením průkazů, program COVID–Lázně odvětví nakonec pomohl. I když je tu možná i odvrácená stránka celé záležitosti, o které si na INFO.CZ také můžete přečíst.

Jarní vouchery na knihy nevyšly, vánoční by měly 

O poukázkovou formu státní dotace usilovali také čeští knihkupci, kterým na jaře kvůli zavřeným obchodům výrazně propadly prodeje pro ně ekonomicky zásadních papírových knih v kamenných obchodech. Na rozdíl od lázní ale úspěšní nebyli. A ani elektronické knihy či on-line prodej fyzických knížek tento výpadek nedokázaly kompenzovat. Proto se jako vhodná zdála myšlenka poskytnout na konci prázdnin prodejcům knih cílenou pomoc prostřednictvím vládních voucherů na nákup knih v hodnotě 300 korun pro každého žáka základních a středních škol. Ministerstvo školství, které o využití knižních poukazů jednalo se Svazem knihkupců a nakladatelů, však nakonec pomoc nespustilo.

Cílenou vládní pomoc v podobě anti-covidových poukazů by v následujících týdnech jistě přivítalo mnoho odvětví. Nadto by se vláda zbavila části starostí s distribucí státních dotací zamýšleným sektorům. Lidé umí, když jsou správně motivování, směnit poukazy za to, co potřebují nebo chtějí koupit. Vláda by musela správně nastavit metodu, jak COVID–VOUCHERY lidem dodat. Kromě České pošty by mohla zapojit třeba Slevomat, jehož byznys s vouchery (byť slevovými) stojí a padá. „Příznivcem klasických stravenek sice nejsem, ale jejich varianta určená jen pro restaurace by vlastně nemusela být vůbec špatná,“ myslí si majitel bistra v pražských Dejvicích, kam rád chodím poobědvat. Podle něj by se vládní pomoc prostřednictvím COVID–Oběd stravenek dostala k podnikatelům v gastronomii mnohem rychleji než státní dotace na nájemné. „O COVID–Nájemné jsem žádal na jaře, ale peníze jsem dostal až v říjnu,“ dodal.

Lepší vouchery z vrtulníku než peníze

Přesně mířené anti-covidové poukázky určené na konkrétní druhy výdajů by mohly představovat formu takzvaných helikoptérových peněz, tedy státní apanáže pomyslně shozené z vrtulníku prostřednictvím centrální banky všem občanům země bez rozdílu. Cílem tohoto opatření je povzbudit spotřebu a udržet kola ekonomiky v chodu. Zejména v listopadu a prosinci, kdy lidé obvykle nakupují vánoční dárky, by se takové opatření mohlo vyplatit. Samozřejmě za předpokladu, že pandemie v Česku do několika týdnu poleví, lidé se nebudou bát o své zdraví a kamenné obchody bude možné opět otevřít.

V jisté míře využila tuto metodu americká vláda, která sice ne plošně, ale přece jen velké části obyvatel země, poskytla šeky v hodnotě až 1 200 dolarů na osobu a 2 400 dolarů na manželský pár použitelný na jakékoli útraty. Pro miliony Američanů šlo o záchranný kruh, i když jen na určitou dobu, pro jiné to ale byly peníze tak trochu navíc. Část této vládní vrtulníkové podpory se pak obratem ocitla na burze, protože ji lidé, kteří ji akutně nepotřebovali na spotřebu, využili na investice do akcií přes obchodní aplikaci Robinhood. „Zaznamenali jsme nárůst vkladů na investiční účty v objemech 2 100, nebo 2 400 dolarů,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Robinhood pro americkou televizi CNBC. „Začalo se to dít v týdnu od 13. dubna, kdy lidé poprvé začali dostávat tyto vládní šeky na podporu ekonomiky.“

Jakákoli nová pomoc ekonomice v době pandemie i záhy po jejím, doufejme, brzkém konci by se měla řídit známým rčením: „Kdo rychle dává, dvakrát dává.“ Měla by ale brát v potaz také méně známou druhou polovinu tohoto rčení s mírnou úpravou v kurzívě: „Špatně dává, kdo otálí s darem a špatně jej cílí.“

Text vyšel jako součást newsletteru Výnosy Leoše Rouska. Posíláme ho vždy v pátek ráno a dočtete se v něm mnohem víc. Stačí se přihlásit...

SDÍLET