Rodinný podnik s už téměř devadesátiletou historií vyváží přes čtyři pětiny svých slévárenských výrobků do světa. Na zdražování energií se firma připravila včas. Energetickou doložku u smluv se zákazníky zavedla už loni v létě, podotýká finanční ředitel společnosti Jan Lát.
Jakou část vašeho odbytu zajišťuje export?
Vyvážíme přes 80 produkce své produkce. Jak je v Česku obvyklé, náš export je dominantně zaměřen do Evropy – pro nás to je především Polsko a Maďarsko. V současnosti se nám ale daří etablovat také ve Skandinávii, kde bych jmenoval z nedávné doby asi dva projekty ze zcela opačného spektra – dětská hřiště a lodní motory. Do obou segmentů od nás putují hliníkové odlitky. Úspěch ve Skandinávii je o to překvapivější, že slévárenství je pro severské země tradičním odvětvím. Navíc náklady na energie mají tamější podniky dlouhodobě pod 10 procenty těch našich, dominantní část elektrické energie je totiž ve Skandinávii z vodních elektráren a zemní plyn mají z vlastních zdrojů.
Čím jste se vedle místní konkurence prosadili?
Základním kamenem, na kterém se spolupráci podařilo vystavět, je schopnost vyjít vstříc potřebám zákazníka v technické rovině, ale zároveň se zohledněním zodpovědného, chcete-li ekologického pohledu. Díky vývojovému týmu se nám podařilo najít pro zákazníky řešení, které splňuje mechanické požadavky, ale například za využití méně než 60 procent hmotnosti materiálu, než jak bylo dlouhodobě zvykem. Úspora hmotnosti s sebou nese menší energetickou náročnost, nižší požadavky na dodatečné opracování, menší zátěž při přepravě i při konečné instalaci. Věřím, že tenhle přístup se prosadí v celé Evropě, protože bude existenciální potřebou „s méně (materiálem, energiemi, zdroji obecně) vyrobit více“.
