Tuzemské banky se připravují na smršť toxických úvěrů. Vytváří finanční polštáře za miliardy korun

 FOTO: Profimedia

Vojtěch Kristen

05. 08. 2020 • 11:30
Tuzemské banky před sebou mají několikaměsíční období, které připomíná ticho před bouří. Na podzim je totiž podle odborníků zasáhne mnohamiliardový orkán toxických úvěrů, který se žene na jejich rozvahy. O jak silnou smršť půjde, bude jasné až poté, co vyprší vládní program úvěrového moratoria, jehož využily statisíce lidí. Banky, jak vyplývá z aktuálně zveřejňovaných finančních zpráv, si proto už nyní tvoří silný rizikový polštář za miliardy korun. Je ovšem otázka, zda to bude stačit.

Je to obrázek, na který nejsme historicky příliš zvyklí: tuzemské banky v posledních dnech reportují výrazné poklesy zisků. Komerční banka o 56 procent, Česká spořitelna skoro o polovinu. Důvodem propadů jsou především příznaky koronavirové pandemie: na jedné straně pokles úrokových výnosů, na straně druhé pak tvorba takzvaných opravných položek – tedy peněz vyčleněných na krytí budoucích nesplácených úvěrů a dalších rizik. Tyto oprávky v polovině roku výrazně vzrostly, u České spořitelny dosáhly 3,6 miliardy korun, u Monety 2,5 miliardy, u Komerční banky pak 1,7 miliardy korun.

Právě vyčlenění miliardových opravných položek přitom signalizuje nadcházející měsíce plné nervozity jak pro banky, tak pro jejich věřitele. Devíticiferné sumy lze totiž volně přeložit jako očekávání riskových manažerů, že objem nesplácených úvěrů v budoucích měsících silně poroste. O jak výrazný růst půjde, zatím nikdo moc neumí říct, většina problémových půjček je totiž zahalena do vládního úvěrového moratoria odložených splátek, kterého využily statisíce subjektů. Odkladové moratorium však vyprší na konci října a spolu s jeho koncem se vrátí povinnost splácet odložené splátky. 

Přestože moratorium bylo zavedené v dobré víře a mnoha lidem reálně pomohlo, má i svou stinnou stránku. „Když stát vytvořil moratorium, banky přišly o rané signály problémů,“ vysvětluje pro INFO.CZ hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Když někdo dnes nesplácí, banka nemůže vědět, zda je to kvůli reálným problémům, nebo prostě proto, že využívá umělého státem zavedeného dočasného azylu. Jako byste mezi věřitele a dlužníka uměle postavili informační firewall, clonu – a to nemůže vytvořit nic dobrého. Banky přijdou na problémy později, a problémy firem budou kvůli odkladu méně řešitelné.“

Ředitelé tuzemských bankovních domů nyní vyčkávají, jaký bude reálný stav na trhu, kolik toxických aktiv v jejich rozvahách přinese konec moratoria. Mají sice své odhady, nicméně ty nejsou perfektní. Koronavirus vše komplikuje a není moc s čím srovnávat. Ekonomové se diametrálně lišili ve svých predikcích vývoje ekonomiky ve druhém čtvrtletí, stejně tak se nejspíš budou lišit i v úspěšnosti odhadu objemů toxických půjček. Jak připouští mluvčí České spořitelny Filip Hrubý, až následující měsíce postupně přinesou zpřesnění. Podle Bartoně v principu platí, že banky nastavují výši oprávek „na očekávanou, tedy střední hodnotu defaultů,“ reálný vývoj pak může být buď pozitivnější, ale také negativnější. To reálně znamená, že tři banky, které prozatím zveřejnily výši svých oprávek, očekávají v nadcházejících měsících ve svých rozvahách toxické úvěry asi za 7,2 miliardy korun. Další tuzemské finanční domy výši vlastních oprávek a jejich dopad na ziskovost teprve zveřejní.

Tvorba miliardových oprávek je přitom jen jednou z cest, jak se banky na problematické měsíce připravují. „Kromě vyčlenění opravných položek na úvěrová rizika za 3,6 miliardy korun například aktuálně posilujeme naše restrukturalizační oddělení a přijímáme nové lidi, kteří firemním klientům v případě potřeby pomohou řešit jejich situaci,“ vysvětluje tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Je podle něj podstatné, aby banka měla personální kapacity na pomoc klientům, kteří se potenciálně dostanou do problémů, což nakonec šetří peníze jak klientům, tak bance. 

Přestože jde pro banky o nepříliš příjemné období, větší, systémovější problémy podle Bartoně nehrozí. „Banky nebudou v problémech, nedostanou se do insolvence, ale problematické budou jejich možnosti na trhu. Sníží se jejich ziskovost, ale proti špatnosti nových úvěrů se budou moci dále chránit zcela přirozenou selektivností – jak ostatně po nich všichni vyžadujeme nejméně od finanční bouře před 12 lety,“ uzavírá ekonom skupiny Natland.

SDÍLET