Vzestupy a pády Deutsche Telekom: dvě dekády na burze i stopa v Česku

Igor Záruba

Kurz cenných papírů německého operátora Deutsche Telekom se v závěru pracovního týdne dostal zhruba na 14,5 eura. Na tomto sdělení není v zásadě nic mimořádného - nicméně z historického pohledu jde o zaznamenáníhodnou záležitost, protože pomyslný kruh se spojil.

Před rovnými dvaceti lety, přesně 18. listopadu 1996, vstoupil totiž čerstvě vytvořený Deutsche Telekom (coby odštěpená odnož státní Deutsche Bundespost) slavnostně na burzu. Úpis měl hodnotu 28,5 marky za kus, což dělá v přepočtu na společnou měnu přibližně14,5 eura.

V praxi to znamená, že kdo si tehdy titul koupil, ponechal si ho a vlastní ho pořád, je držitelem stejné hodnoty. Platí to ovšem pouze nominálně, protože kupní síla 14,5 tehdy a v současnosti je přece jenom jiná. V neprospěch aktuální měny.

Příběh akcií Deutsche Telekom je ve zpětném pohledu, nominální pseudostabilitě navzdory, ukázkovým případem vzestupu a pádu. Počáteční euforie, spojená s nástupem nových technologií, vystřelila kurz na konci 90. let, kdy přišla ke slovu společná evropská měna, nad hranici 100 eur. V poměru k ostatním lukrativním německým podnikům obchodovaným na indexu DAX připadlo na telekom 30 procent upsané hodnoty. Vystřízlivění bylo kruté: nástup konkurence, ztráta dominantního postavení v internetovém připojení pro podniky a domácnosti a hlavně zničující dopad prasknutí tzv. internetové bubliny stlačily hodnotu akcie až pod 10 eur.

Německý stát, stále ještě majoritní vlastník podniku, vycítil navíc v roce 1999 šanci a prodal privátním zájemcům ve dvou tranších akcie společnosti po 40 euro a vzápětí dokonce po 66 eur. Pro fiskus to byla výhra, pro drobné akcionáře nikoli, protože téměř ihned začal zmíněný sešup. Stát drží dodnes v telekomu přímo 14,3 procenta a nepřímo, přes banku KfW, dalších 17,5 procenta.

sinfin.digital