Bitcoin dnes není nutné představovat. Z kryptoměny se v posledních letech stal široce přijímaný fenomén, který opakovaně poutá pozornost davů. Počet držitelů bitcoinu se odhaduje na vyšší desítky milionů lidí. Jakou budoucnost nejrozšířenější kryptoměna má? A může od základu proměnit vztah mezi státem, občany a penězi? Otázky, na které odpovídá Josef Tětek, ekonom a analytik TopMonks a spolupracovník Liberálního institutu.
Zaujalo mě, že Česko má na světě pátý nejvyšší podíl držitelů bitcoinu. Čím to, že jsme tak vysoko? Věří Češi méně penězům, nebo snad ochotněji jdeme vstříc novým technologiím?
Popravdě, ani jsem nevěděl, že takovou statistiku máme, každopádně těch důvodů bude několik. Myslím si, že to uvádíte správně, protože určitá nedůvěra vůči koruně tu je. Nedávno jsem o tom napsal článek Historie koruny: od zlaťáků k fiatu. V tom článku jsem dospěl k závěru, že během posledních zhruba 110 let se tu vystřídalo zhruba sedm různých státních měn, přičemž to lidem nějakým způsobem každých 20 až 30 let zlikvidovalo úspory. Takže si myslím, že to mají stále v paměti. I během 90. let tu krachovaly banky, to není až tak dávno.
Druhým důvodem je, že Češi jsou techničtí „hračičkové“ a rádi adoptují technologie. Navíc jsme měli oproti zbytku světa velkou výhodu, protože krátce po vzniku bitcoinu zde založil Marek Palatinus firmu Satoshi labs. Vymysleli například první hardware peněženku Trezor, myslím, že to bylo někdy v roce 2013, takže lidé k té technologii měli poměrně brzo dobrý přístup. Také díky Paralelní polis, která vznikla v roce 2015, se zde vybudovala poměrně silná a technicky vzdělaná komunita, která vystrnadila pokusy o různé podvody, jako třeba že někdo za někoho nakupoval bitcoin.
Marek Palatinus, ale i František Fuka evangelizovali bitcoin asi dva až tři roky poté, co vzniknul, a na to pak navazovaly další projekty. Zmínil bych určitě General Bytes, největší výrobce bitcoinových automatů na světě, a právě jeden z prvních bitcoinových automatů byl umístěn v Paralelní polis, která toho udělala hodně pro rozvoj komunity. Dále v Česku vzniknul první „těžařský pool“ (nástroj pro sdílení výkonu pro těžbu kryptoměn).
Nebojíte se, že se bitcoin stane obětí vlastní popularity? Hodně se o něm mluví v médiích, na sociálních sítích… Nebojíte se, že nově příchozí drobní investoři vyženou cenu nahoru a pak zpanikaří, takže cena poletí prudce dolů? Jinými slovy nevytváří popularita bitcoinu bublinu? Něco podobného se přeci jen stalo v roce 2017...
Určitě si myslím, že se to stane. Nafoukne se dočasná cenová bublina, protože lidé v tom uvidí možnost rychlého zbohatnutí. V roce 2017 to nebyla první větší bublina, před ní byly minimálně dvě. V roce 2011 se bitcoin vyhoupl z jednoho dolaru ke 30 a poté spadl na 20 a v roce 2013 šel bitcoin ze 40 dolarů na 1300, aby opět spadl ke 200. Až poté přišla ta zmiňovaná bublina, nicméně je zajímavé, že cena se nikdy nevrátila pod předchozí nejvyšší cenu, tzv. all-time-high.
Bitcoin vždy přitáhne spekulanty, kteří chtějí rychle vydělat, a většinou je to „vypláchne“, ale zároveň s nimi v těch bublinách přicházejí noví zastánci bitcoinu jako „nestátních peněz“, kteří jej vidí jako řešení problému se současnými penězi. Nemyslím si, že bychom už byli na vrcholu bubliny, ještě budeme zřejmě stoupat, nicméně pak může přijít korekce 30 až 80 %. To je v bitcoinu poměrně běžné. Je otázka nakolik je dnešní cena hnaná retailem, protože na rozdíl od přechozích bublin dnes do bitcoinu vstupují instituce jako Microstrategy, Tesla a různé fondy. Dokonce i velké banky JP Morgan a Goldman Sachs začaly vydávat různé reporty o bitcoinu, které tvrdí, že bitcoin vlastně není jen hloupá horečka, ale mohl by nahradit zlato.
Minulý rok jste vydal knihu Odluka peněz od státu, kde popisujete proč je aktuální monetární politika centrálních bank inherentně špatná. Co je v tomto ohledu nejzásadnější chybou?
Je to snaha o centrální plánování na poli peněz. Je to domněnka, že něco tak hrozně složitého, jako je úrok nebo cena peněz v čase, je možné nějak centrálně stanovovat a řídit. Toto protnutí má dále několik negativních důsledků, například na to, jak se sestavují statistiky ohledně inflace. A jeden z těch hlavních dopadů je, že máme výrazný hospodářský cyklus a vznikají bubliny. Kolem roku 2000 to byla hlavně oblast technologií, po které se bublina přesunula do nemovitostí a dnes to jsou korporátní a státní dluhopisy a akciový trh. To způsobuje tzv. Cantillonův efekt, kdy nové peníze nafukují finanční instrumenty a nejvíc na to doplácí lidé, kteří si spoří v té měně nebo mají fixní mzdy, jelikož se k nim ty nové peníze dostávají nejpozději. Následná inflace způsobí, že se například nemohou zajistit na důchod, protože všechny finanční instrumenty jsou nafouknuté.
Jak může bitcoin tuto situaci řešit?
Bitcoin to řeší tak, že má naprosto stabilní a předvídatelnou monetární politiku. To znamená, že tempo uvolňování jednotek do systému není předmětem centrálního plánování nebo rozhodnutí bankovních rad. My víme, že bitcoinů bude v oběhu jen 21 milionů, a víme, že nyní jich je už 18,6 milionu. Známe tempo jakým se uvolní ty zbývající. Navíc máme záruku toho, že ten, kdo vytváří nové bitcoiny (těžbou), musí vynaložit značné úsilí a mezní náklady by se měly rovnat v podstatě meznímu výnosu z těžby. To nepřipouští vznik Cantillonova efektu. Není možné vytvořit bitcoin v podstatě z ničeho, jako tomu je u běžných peněz, jelikož ty vznikají za minimálních nákladů oproti kupní síle, kterou pak získává ten, kdo je vytváří.
Obecně se očekává kdy přijde první regulace kryptoměn a bitcoinu ze strany centrálních bank. Například Christine Lagardeová, prezidentka Evropské centrální banky (ECB) řekla, že bitcoin je zneužíván k praní špinavých peněz. Já osobně si myslím, že případná regulace jen pomůže bitcoin etablovat mezi institucemi. Pletu se?
Je otázka, nakolik budou bitcoin regulovat centrální banky. Například v USA se nyní bitcoinem místo Fedu (Federální centrální banky) zabývá FinCEN (americký regulátor bojující proti praní špinavých peněz). Před koncem roku FinCEN navrhoval, aby burzy sledovaly adresy, ze kterých a na které lidé vybírají kryptoměny, což je absurdní. Ten návrh vyvolal řadu nevole i mezi experty a FinCEN s nimi začal debatovat. Čili ta komunita na sebe nenechala hodit regulatorní síť, ale vzepřela se.
V Evropské unii je možné, že regulaci zařídí ECB, ale také se chystá regulace od Evropské komise. Ta regulace (MiCA) míří na poskytovatele služeb, čili hlavně burzy, které budou muset projít určitým licenčním řízením. Samotní vývojáři nebo výrobci peněženek regulovaní nebudou, stejně tak transakce. Regulace tak míří hlavně na výběry z burz a možnost stáhnout si bitcoin k sobě. Bude tedy vyvíjen tlak na to, aby bylo snadněji sledovatelné, kde a kdo drží kolik bitcoinů.
Bitcoin je založen na logice, která nevyžaduje svolení. Jak se k němu postaví dosavadní systém, je vesměs problém toho systému.
