Příběhy 20. století: Annu odsoudili do gulagu, zbytek její sudetoněmecké rodiny šel do sběrného lágru

Mikuláš Kroupa

Vít Lucuk

Petra Mačková

V Nýznerově u Jeseníka na hranicích s Polskem žili za první republiky Hadwigerovi, početná sudetoněmecká rodina. Anna Hadwigerová, nejstarší dcera, vstoupila za války do Hitlermädchen a nechala se nejspíš zapsat i do nacistických záškodnických oddílů. Sověti jí v květnu 1945 zajali a deportovali na patnáct let do gulagu.

Ostatní z rodiny ztratili občanství. Češi je uvěznili v internačním táboře, kde čekali na odsun, který se jim ale nakonec vyhnul. Ze sudetoněmecké rodiny jsme v Nýznerově objevili nejmladšího z rodiny Rudolfa a v jednom německém domově důchodců jsme natočili rozhovor s Annou, kterou po osmi letech sovětského věznění v Norillagu propustili.

Příběh rodiny Hadwigerů zdokumentovali lidé z Post Bellum Vít Lucuk a germanistka Petra Mačková. Rudolfovi vzpomínky jsme natočili v roce 2011 v Nýznerově. Anni Michalski dříve Hadwigerovou jsme objevili v domově důchodců v německém Osnabrücku. Zdokumentované příběhy zpřístupňujeme prostřednictvím internetového portálu Paměť národa, který je budován díky drobným darům lidí z Klubu přátel Paměti národa.

Hadwigerovi v nýznerovské dřevěné chalupě vychovávali deset dětí, tři zemřely. Otec vyučený kolář v Rychlebských horách hospodařil, pomáhal na pile, v lese, prodával dřevěné hračky, ale ani to nestačilo: „Měli jsme hlad. Naše výchova byla tvrdá. Táta byl na nás hodný, neuhodil nás, ale matka musela. Byli jsme ještě děcka, když jsme museli pryč,“ vypráví Rudolf Hadwiger, který už jako desetileté dítě chodil na dva kilometry vzdálené pole sbírat kameny, pásl ovce, staral se o dobytek na nedalekém sousedském statku ve Skorošicích. Za to u hospodáře dostával stravu a ubytování.

Pozor na vlak! Víc česky neuměli

Hadwigerovi mluvili jen německy, stejně jako všech tři sta obyvatel Nýznerova: „Jako děti jsme uměli jen POZOR NA VLAK, protože to bylo u kolejí česky a německy,“ směje se světlovlasý dvaaosmdesátiletý Rudolf, v jehož české výslovnosti je stále slyšet německý přízvuk. Jeho mateřštinou je slezská němčina, zvláštní regionální dialekt, kterému někdy nerozumí ani rodilí Němci. Rudolf i jeho děti se považují víc za Němce než Čechy.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital