Antisemitismus se stal z lokálního globálním. Kvůli sociálním sítím, říká ředitel Židovského muzea Leo Pavlát

Jan Januš

„Antisemitismus je v posledních letech na vzestupu. Je to patrné ze statistik v Evropě, ale nověji také v USA, kde to dříve nebylo běžné,“ otevírá náš rozhovor Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. „Americký židovský výbor publikoval koncem října výsledky reprezentativního průzkumu. Plných 89 procent židovských respondentů v něm uvedlo, že antisemitismus je pro americkou společnost problém. Hrozbu cítí zejména z extrémní politické pravice, ale i z extrémní levice. Podobně varovné jsou údaje zejména z Velké Británie, Německa, Francie či Švédska. Nárůst antisemitských incidentů přitom nepochybně souvisí se současnými celospolečenskými problémy,“ upozorňuje v našem převážně pochmurném povídání tento publicista a dřívější diplomat. Celý rozhovor, z něhož je tato ukázka, najdete v listopadovém čísle Magazínu I. V běžném prodeji ho neseženete, předplatit si ho můžete tady.

Na vysvětlenou však Leo Pavlát dodává: „Když v českém prostředí mluvíme o židech, hovoříme o občanech této země, kteří své židovství projevují nábožensky, kulturně, případně je pro ně osudovým rodinným traumatem z období šoa (hebrejský výraz pro holokaust – pozn. red.). Příklon k židovské národnosti je minimální.“

Odkud se antisemitismus v současnosti vlastně bere?

Přibližně od počátku tohoto tisíciletí má v zásadě tři zdroje. Tehdy se k pravicovým extremistům výrazněji připojili ti zleva a současně islamističtí fundamentalisté. Pravicový extremismus se prolíná s neonacismem. Jeho přitažlivost má ale své meze – zkušenost se šoa ho přece jen diskvalifikuje a na popírání a zpochybňování šoa se navíc hodně soustřeďuje. K tomu obviňuje židy z neloajality k domovským státům, je vyhroceně nacionální, jako židovské zlo zavrhuje demokracii, multikulturalismus a globalismus. S extrémní levicí pak pravice sdílí odpor k existenci Státu Izrael. Jeho levicoví odpůrci jej v rozporu s dějinnými fakty i každodenní skutečností označují za umělý, koloniální útvar, ostrov rasismu a apartheidu. To už ale mluvíme o antisionismu. Šíření nenávisti k židům nebývale usnadňují sociální sítě. Dříve byl antisemitismus lokální, týkal se míst, kde židé žili. Dnes je globální, živý i tam, kde nikdy žádné židovské společenství nebylo.

Obsah listopadového Magazínu I
sinfin.digital