Babišova vláda znovu „přidusí“ Česko. Nouzový stav bude od pondělí

Vratislav Dostál

30. 09. 2020 • 15:50
Vláda ve středu po půl roce opět schválila nouzový stav. Platit bude od pondělí třicet dnů a jeho důsledkem budou restrikce, které značnému počtu lidí přinesou existenční problémy. Nárůst pozitivně testovaných na covid-19 je tak velký, že podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly není jiné cesty. Vyvolává to celou řadu otázek: Kdo to ekonomicky nepřežije? A co to provede s nadcházejícími volbami?

Vláda hledá balanc v rámci těžko řešitelného rébusu: jak zastavit šíření koronaviru a současně nezasahovat do ekonomiky. Jisté je, že obojího zároveň dosáhnout nelze. Pokud kabinet Andreje Babiše ohlásil nouzový stav – a spolu s ním několik dalších vcelku zásadních restriktivních opatření (třeba venkovní aktivity budou od příštího týdne omezeny na dvacet lidí, vnitřní na deset) –, je vcelku jasné a v jarních měsících prokázané, že se to nemůže nepromítnout do ekonomiky a podnikání.  

Pravdu měl v tomto ohledu během dopolední sněmovní rozpravy Miroslav Kalousek z TOP 09. „Zdůrazňuji, že ta rozhodnutí nekritizuji, že chci věřit, že jsou správná a opravdu pomohou snížit reprodukční číslo. Nicméně ono uzavření restaurací v deset hodin prostě má své ekonomické dopady, zejména tedy do ekonomik těch provozů. A zákaz muzikálů, oper a předpokládám tedy i koncertů sborového zpěvu, prostě má svůj ekonomický dopad také. A tady zejména na živnostníky, osoby samostatně výdělečně činné, v daném oboru,“ řekl před poslanci.

Tím to ale nekončí: životně ohrožené jsou teď hudební kluby. Už dříve byly pozastaveny kulturní akce, na které nejsou lístky výhradně k sezení, a nově jsou zrušeny všechny velké koncerty nebo operní a muzikálová představení. Restrikce pocítí i sport, který se bude hrát bez diváků. To se týká i prvoligového hokeje i fotbalu, kde to rovněž znamená ekonomické ztráty.

Je jasné, že letošní druhý radikální zásah do chodu některých provozů bude fatální. Třeba hudební kluby začnou skoro jistě zanikat, což bude mít své dlouhodobé důsledky, kulturní infrastrukturu totiž nejde obnovit ze dne na den. Například Brněnská asociace hudebních klubů včera zveřejnila prohlášení, ve kterém se píše: „Situace na české klubové scéně je už delší dobu alarmující. Hudební kluby, které v první vlně koronavirové krize zavřely jako první, aby mohly opět otevřít jako poslední, se nyní potýkají s vážnými existenčními problémy. Současná vládní nařízení chápeme, ale je evidentní, že bez státní pomoci našemu sektoru kultury hrozí během nejbližších týdnů bankrot.“ Netýká se to pochopitelně pouze klubů, složité to mají i samotní umělci, muzikanti, herci, režiséři, osvětlovači a všichni, kdo pracují v zázemí těchto kulturních institucí. 

Snad nejmenší bezprostřední ekonomické dopady bude mít nově plánované uzavření středních škol v „oranžových“ a „červených“ okresech. Podobně jako ty vysoké přejdou od pondělí na distanční výuku. Projevit se to ale může jinde a jinak. Přece jen, školy jsou pro vývoj dětí a jejich sociální začlenění nenahraditelné, a nejde jen o výuku v úzkém slova smyslu. 

Je pikantní, že vláda s tím vším přichází dva dny před krajskými a senátními volbami, a je otázka, jak se to promítne do jejich výsledku. Odvíjet se to bude v první řadě od toho, kdo k volbám vůbec dorazí. Pokud například penzisté v nějakém masivnějším počtu usoudí, že je pro ně cesta do volebních místností za současné situace příliš riskantní, prodělá na tom Babiš. V danou chvíli ale můžeme jen spekulovat. Nehledě na to ale platí, že atmosféra obecně jakoby vůbec nenasvědčovala tomu, že do voleb zbývají dva dny. Veřejnou debatu naprosto zválcoval koronavirus. 

A zatímco opozice tvrdí, že se vláda na návrat koronaviru nepřipravila, premiér Andrej Babiš, který kupodivu ráno také dorazil do sněmovny, vyzval všechny ke spolupráci: „My samozřejmě nechceme dělat ta opatření jako v březnu, s obrovským dopadem do naší ekonomiky, do podnikání, do života našich občanů, ale v těchto chvílích samozřejmě potřebujeme hlavně spolupráci všech. To znamená kraje, obce, vláda a doufejme, že i opozice, nám pomůže přesvědčit lidi, aby ta opatření dodržovali, protože to je v zájmu nás všech.“

Těžko říct, kolik lidí bude tato slova Babišovi po jeho předchozích vystoupeních věřit. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly je zavedení nouzového stavu, který vládě otevírá prostor pro rychlá razantní opatření, jedinou cestou, jak nárůst pozitivně testovaných zastavit. „Abych to tedy shrnul, hlavní důvody, které vedou k tomu, že potřebujeme nouzový stav, je vyhlášení opatření, která skutečně pomohou zastavit raketový nárůst, který tady byl, který ohrožuje kapacitu našich zdravotnických zařízení,“ řekl Prymula ve sněmovně.

Ačkoli třeba ODS tvrdí, že nouzový stav nyní není nutné vyhlašovat a kritizuje jeho vágní odůvodnění, celkově se to ve středu v dolní komoře jevilo spíše tak, že byla opozice směrem k Prymulovi vstřícná. Viníka současné neutěšené situace totiž vidí jinde. „Vyhlašování nouzového stavu teď na podzim není nic jiného, než přiznání absolutního selhání a podcenění situace ze strany vlády. Ta nepřipravenost během letních měsíců, kdy byl relativně klidnější průběh epidemie, ta nás teď dohání. A kdo za to nese zodpovědnost a kdo sám v březnu před televizními kamerami z televizních obrazovek mnoha televizních stanic říkal, že ji přijímá? Ano, pan premiér,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Zbyněk Stanjura z ODS pak Babišovi připomněl, jak se opozičním politikům v létě vysmál, když řekl, že žádná druhá vlna nebude. „Najděte si to. Strašíme občany místo toho, abychom vedli racionální debatu a připravovali se,“ citoval Stanjura Babiše. Přeseda lidovců Marina Jurečka si vzal následně „na pomoc“ rozhovor premiéra pro deník Právo z 21. a 22. srpna. „Bylo to víkendové vydání Práva, kde vy už v titulku říkáte, cituji, Babiš: Rozhodli jsme se správně, lidé jsou už z roušek otrávení.“ 

Předseda koaličních sociálních demokratů a ministr vnitra Jan Hamáček nicméně zdůraznil, že navzdory opožděnému zavedení nošení roušek, opatření, která vláda přijala před dvěma týdny, zabrala. „Odchýlili jsme se tak z nejhoršího scénáře, který nám byl před čtrnácti dny odborníky prezentován jako zcela realistický. Tady se seriózně uvažovalo o tom, že koncem měsíce tato země může mít 80 000 nemocných. Ta opatření, zaplať pánbůh, to vypadá, že zabrala, ale to, že máme dneska nějakých 33 až 34 tisíc nemocných a denně nám to roste o nějakých dva až tři tisíce, tak to není žádná hitparáda. To je akorát lepší situace než ta nejhorší,“ uvedl Hamáček.

SDÍLET