Budoucnost v léčbě rakoviny: Nádor zahubí terapie, kterou lékaři ušijí na míru pacienta

Lenka Petrášová

04. 01. 2020 • 07:59

Tak jako je každý člověk jiný, je jiný i jeho nádor. Nový směr v léčbě rakoviny – personalizovaná medicína – dává nemocným šanci na život.

Bryce Olson je Američan z Oregonu, jemuž ve čtyřiačtyřiceti diagnostikovali rakovinu prostaty ve čtvrtém stádiu a s metastázami všude po těle. Prognóza přežití: pár měsíců. To, co mu mohla nabídnout medicína, byla chemoterapie s nejistým výsledkem. Bryce ji podstoupil. Měl malou dceru a věděl, proč chce žít. Dnes je mu devětačtyřicet, nádorové bujení se zastavilo a se svou dcerou spokojeně snídá v hotelové hale v Curychu. Zázrak? Ne. Genomické profilování nádoru.

Pochopení, že každý nádor je unikátní stejně jako člověk, který ho hostí, bylo před lety přelomovou událostí. Chopila se ho mimo jiné firma Roche, přední světový výrobce onkologických léků. Ve švýcarském Curychu je její sídlo hned vedle velké univerzitní nemocnice. V laboratořích se tu testují nádory a rozhoduje se tu o přežití pacienta. INFO.CZ se do laboratoří spolu s novináři z dalších zemí podívalo.

„Nejdražší položkou v genomickém testování nádorů je tento malý čip. Těch ani ne deset centimetrů pojme genom celkem dvaadvaceti pacientů a bohužel se dá použít jen jednou. Pak se vyhodí. Kolik myslíte, že stojí? Tisíc švýcarských franků? To by bylo krásné. Bohužel stojí deset tisíc franků,“ říká mi doktor Martin Zoche, šéf laboratoře Molekulárního profilování nádorů v curyšské fakultní nemocnici.

A ozřejmuje tak fakt, proč se v mnohých zemích o nové metodě, která vede k cílené léčbě pacienta, ještě příliš nemluví. V přepočtu na koruny totiž vychází jedno genomické profilování zhruba na čtyřicet tisíc korun. „U nás bojujeme za úplně základní chemoterapii, o tomto se nám může jen zdát,“ říká pro představu vedle stojící novinářka z Keni.

Přesto se právě v personalizované medicíně a v genomickém testování nádorů skrývá budoucnost léčby. Roche tomu věří natolik, že se spojila se společností Foundation Medicine. Ta umí analyzovat nádorový genom, a poté cíleně identifikovat klinicky významné alterace, čímž rozšiřuje pacientovy léčebné možnosti.

Výstupem je jeden papír A4 se závěrečným reportem. Obdrží jej onkolog a získá tak jasnou a detailně strukturovanou zprávu, která mu pomáhá učinit rozhodnutí o následném léčebném postupu šitém na míru pacienta.

I v Česku se už nádory genomicky testují

Dá se to připodobnit k obří knihovně, kde genom je coby set genetického materiálu jedna kniha, geny jsou písmena a nádor je chyba ve větě. Své o takové „chybě“ ví i rodina dvouletého Petra. Od čtyř měsíců má neuroblastom, tedy nádor na mozku.

„Nikdy nezapomenu na to, jak se malý ztrácel v nemocniční postýlce, manžel ho držel za ruku a brečel,“ popsala jeho matka v dokumentu, který nechala firma Roche vyrobit, okamžiky, kdy se o nemoci syna dozvěděli. „Měl průjem, byl na kapačkách, prodělal dva bloky chemoterapie, která nezabrala, až nám lékař řekl, že už vyčerpali protokol léčby a nevědí, co dál nám nabídnout. To, že léčba nefunguje, a nemůžete dítěti nijak pomoct, je to nejhorší, co se může rodiči stát,“ popisuje matka.

Lékaři rodičům vlastně řekli, že je konec a že mají jít domů s malým dožít jeho zbývající dny. „Vnitřně jsem přesto věděla, že to není pravda. Že musí být ještě nějaká šance,“ vypráví matka. „Ty děti vyčerpaly to, co bylo považováno za standard léčby a jejich přežití bylo pouze v řádu týdnů, maximálně měsíců,“ vzpomíná na své dětské onkologické pacienty lékař Jaroslav Štěrba z brněnské fakultní nemocnice, který se cílenou léčbou u nás zabývá. V takové chvíli podle něj diskutují lékaři vždy s rodiči, zda chtějí zůstat v léčbě dítěte aktivní a s nádorem dál bojovat, a to i když není jasné, zda boj s rakovinou nepovede naopak ke zhoršení kvality života dítěte. „Personalizovaná medicína však nabízí ještě další pohled: tu správnou léčbu, ve správnou chvíli, správnému pacientovi,“ vyjmenovává lékař, který díky u nás zatím experimentální léčbě malého Petra zachránil.

„Pomoc nám nabídl pan profesor Štěrba z Brna, a nechal na nás, jestli do toho půjdeme, nebo ne, i když jde v podstatě stále o experiment nevyzkoušený na dětech. Ale samozřejmě – než si nechat umřít dítě, tak jsme do toho šli,“ vzpomíná Petrův otec. V podstatě šlo o to, vyzkoumat, jaká je jeho dědičná DNA nádoru. „V září jsme s léčbou začali, v říjnu jsme se dostali domů a teď jsme tři čtvrtě roku doma bez nálezu,“ říká otec.

Sám profesor Štěrba ovšem přiznává, že nejde o všespásný lék pro všechny pacienty. I sami experti Roche na listopadové konferenci v Curychu řekli, že jde o šanci na život pro pacienty s metastázami, především s nádory plic, jater či prostaty, nebo pro dětské pacienty s onkologickou chorobou.

SDÍLET