Češi proti koronaviru: V Egyptě přeměňují studentské koleje na obří karanténní stanici

Michal Půr

17. 04. 2020 • 08:00

V novém seriálu INFO.CZ jsme pro vás na každý den připravili rozhovor s Čechy, kteří zůstali v zahraničí během pandemie koronaviru. Každému jsme položili stejné otázky. Jan Fulík pobývá v Egyptě, kde působí jako velvyslanec České republiky. Co se v zemi děje a co vzkazuje domů?

 

Jak je země, v níž žijte, zasažená nákazou koronavirem?

Egypt je nejlidnatější arabská země s více než sto miliony obyvatel. Velká většina Egypťanů žije natěsnána v úzkém pásu na březích Nilu a v jeho deltě. Podle oficiálních informací není situace s pandemií v Egyptě kritická. Je ale třeba vzít v úvahu, že počet prováděných testů na počet obyvatel je řádově nižší než třeba v rozvinutých evropských zemích. Skutečný rozsah nákazy je tak těžké posoudit. To, že Egypt nemá vyhráno, to vidíme i v bezprostředním okolí velvyslanectví, kde úřady aktuálně přeměňují nedaleké vysokoškolské koleje na obří karanténní stanici.     

Jaká jsou v zemi opatření?

Jsou obdobná jako ta naše. Omezený pohyb a uzavření škol, restaurací, většiny obchodů a provozoven. Pouze roušky a respirátory nejsou striktně povinné. Naopak ale večer a v noci platí v celé zemi absolutní zákaz vycházení. 

A jaká je zde atmosféra?

Egypťané jsou ve své podstatě pozitivní lidé, takže atmosféra v pětadvacetimilionové káhirské megapoli není nijak výrazně stísněná. Lidí v ulicích ale přeci jen ubylo, stejně jako automobilů. Káhira je sice v těchto dnech znatelně klidnější, ale s vylidněnými ulicemi Prahy se to srovnat nedá. Jindy otřesně znečištěný káhirský vzduch je také znatelně lepší. Dýchatelný ale stále moc není.

Velvyslanectví pracuje celkem standardně, jako v době před pandemií. Naší velkou výhodou v tuto chvíli je, že všichni bydlíme v areálu ambasády, takže odpadá složité a rizikové cestování za prací a domů, jako u většiny kolegů z jiných zemí. Nejdůležitější agendou v těchto dnech je pomoc našim občanům, kteří jsou v Egyptě dlouhodobě i krátkodobě. Většina našich turistů, zaměstnanců českých firem nebo třeba archeologů ale stihla odletět běžnými a charterovými lety ještě před uzavřením egyptských hranic. Zbývající část odvezl repatriační let před měsícem. Byl to jeden z prvních, který se ministerstvu zahraničí podařilo uskutečnit, a odletěli s ním všichni čeští občané, kteří měli o návrat do vlasti zájem. Zároveň jsme pomohli s návratem několika desítkám občanů dalších evropských zemí. Repatriační let nám také přivezl ochranné pomůcky, za které jsme byli mimořádně vděční. Nyní zbývají v Egyptě již jen jednotliví čeští občané, kteří by se chtěli do České republiky vrátit. V Súdánu a Eritrei, které máme rovněž na starosti, už nemáme repatrianta žádného. Naštěstí stále omezeně létají běžné linky do některých evropských měst, takže je návrat z Egypta možný i dnes a my průběžně organizujeme s kolegy v dalších evropských zemích navazující dopravu do vlasti pro naše občany. Musím říci, že tento návratový systém funguje. Jsme rádi, že můžeme účinně pomáhat.

Nosíte dobrovolně roušku a jak na vás reaguje okolí?

Pro nás diplomaty je nošení roušky, popřípadě respirátoru, povinné při cestách mimo areál velvyslanectví. Je to opatření z našeho vlastního rozhodnutí. Uvnitř areálu je používání ochranných pomůcek doporučené, stejně jako dodržování bezpečných vzdáleností, ještě častější mytí rukou, desinfekce atd. Roušky a respirátory nosí v Káhiře i Egypťané, byť jenom menšina. Není to tedy nic neobvyklého a nevyvolává to žádné negativní reakce. Stejná opatření dodržují i naši místní zaměstnanci, kteří od velvyslanectví dostali ochranné pomůcky k dispozici. 

Když sledujete situaci v Česku, je na tom podle vás lépe než země, v níž se nacházíte?

Rozsah pandemie zde není zásadně odlišný od situace u nás. Egypt je ale obrovská země a do všech jejích koutů prostě nevidíme.

Onemocněl někdo z vašich přátel nebo kolegů?

Díky Bohu neonemocněl. Opatrnost se nám zatím vyplatila. Popravdě řečeno, vážné onemocnění také znamená nucený pobyt v některé ze zdejších státních nemocnic a to není nic, co bychom si mohli přát. Před úsilím egyptských zdravotníků ale musím smeknout. Nemají to lehké, ale dělají co zmohou.

Co byste vzkázal lidem v Česku?

Dovolil bych si jim vzkázat, aby si vážili našeho zdravotnictví! Byť není dokonalé. Přeci jenom je ale na špičkové úrovni a špičkovou péči může dostat každý občan. To je mimořádná hodnota, které si stále málo vážíme. Nikdy také v těchto dnech nebude dost díků těm, kteří u nás zvládají (a jak to vypadá, tak zvládli) pandemii v první linii – zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách, policistům, hasičům a ostatním. My v zahraničí jsme rádi, že je o naše blízké doma postaráno a můžeme se bez obav o ně věnovat svojí práci. 

SDÍLET