Češi proti koronaviru: V Nizozemsku se roušky nenosí ani dobrovolně. Říká se, že odstup stačí

Michal Půr

21. 04. 2020 • 08:00

V seriálu INFO.CZ jsme pro vás na každý den připravili rozhovor s Čechy, kteří zůstali v zahraničí během pandemie koronaviru. Každému jsme položili stejné otázky. Dana Šmídková se do Nizozemska přestěhovala za partnerem před šestnácti lety. A velmi ji teď vyděsilo, když se uzavřely tuzemské hranice. V Česku totiž žijí její rodiče.

 

Jak je země, v níž žijte, zasažená nákazou koronavirem?

Máme zde koronavirus od konce února. Lidi byli na dovolené v Itálii a tím to všechno začalo. Taky karneval na hranicích s Německem tomu moc nepřispěl, tím se Braband stal nejvíc postiženým. Momentálně máme každý den údaje kolem 150 mrtvých (rozhovor vznikal před Velikonocemi - pozn. redakce), sleduje se hlavně kolik osob je na intenzivní péči, jelikož jejich kapacita je omezená. Někteří pacienti jsou v nemocnicích v Německu. 

Jaká jsou v zemi opatření?

Pravidla v Holandsku jsou udržovat odstup 1,5 metru od sebe, chodit smí pohromadě maximálně tři osoby a hlavní je co nejvíc zůstávat doma. Školy a družiny jsou zavřené, jen pro děti, jejichž rodiče pracují ve zdravotnictví, školství a podobně, jsou družiny otevřené. Já sama pracuji v zubní ordinaci, my jsme už od 16. března zavření pro normální úkony, každý den jsme pro lidi s problémy, které nemůžou počkat, otevření od 8.30 do 11.30. Když zavolá pacient, že má problém, nejdřív to prodiskutujeme se zubařem, který rozhodne, jestli pacient může přijít, nebo ne. Při příchodu si musí vydezinfikovat ruce a taky vypláchnout ústa. Lidé s koronavirem nebo chřipkou, nachlazením, se musejí objednat k jinému, speciálnímu „korona zubaři“. Jinak opatření jsou vidět v obchodech, v dopravě, jako všude jinde.

A jaká je zde atmosféra?

Atmosféra je ok, někteří lidé se bojí, jiní ne. Zatím žádná panika. Já si čtu pravidelně zprávy, jelikož moje rodina žije v Česku a chci vědět, jak na tom jste. Hodně jsem se lekla, když se zavřely hranice (v Nizozemsku jsou otevřené). To si člověk uvědomí, že teď opravdu za svými rodiči nemůže. Strach, že je korona postihne a já pro ně nic nemůžu udělat, v nejhorším se s nimi ani rozloučit, jsem opravdu měla. Ted už jsem klidnější, začínáte se otevírat. 

Máte povinné nošení roušky? Případně - nosíte ji dobrovolně a jak v tom případě na vás reaguje okolí?

Roušky se u nás povinně nenosí, ani je dobrovolně skoro nikdo nemá. Když jdu na nákup možná potkám jednoho člověka s rouškou nebo rukavicemi. Říká se, že 1,5 metru odstup stačí, a mýt si ruce a používat dezinfekční gel.

Když sledujete situaci v Česku, je na tom podle vás lépe než země, v níž se nacházíte?

Určitě v číslech mnohem lépe, všechno je to u vás o hodně více monitorováno, přehledné. Opatření jste zavedli hodně rychle, to je zatím i vidět, ale nevím, na jak dlouho se to takhle dá vydržet. Při uvolňování určitě přibude nakažených a úmrtí. U nás se zatím uvolňovat nebude, zatím všechno platí do 28. dubna. 

Onemocněl někdo z vašich přátel nebo kolegů?

Oba rodiče mého zaměstnavatele mají koronavirus. Otec ležel 2,5 týdne na intenzivní péči, až teď se mu daří o něco lépe a matka se po dvoutýdenním pobytu mohla vrátit z nemocnice domů. Jinak zatím nikdo další v mém přímém okolí není. 

Co byste vzkázala lidem v Česku?

Lidem bych vzkázala: Chovejte se tak, aby byli všichni v bezpečí a zdraví. 

 

SDÍLET