Češi proti koronaviru: Z obchodů v Británii zmizela mouka a cukr, ale i tak převládá optimismus

HalfPageAd-1

Michal Půr

16. 04. 2020 • 08:00

V novém seriálu INFO.CZ jsme pro vás na každý den připravili rozhovor s Čechy, kteří zůstali v zahraničí během pandemie koronaviru. Každému jsme položili stejné otázky. Michaela Lukášová přijela do Londýna v listopadu 2009, v plánu měla pobýt v zemi půl roku, chtěla si zlepšit jazyk, vydělat si peníze a poznat jiný život. Dnes, o jedenáct let později, v Londýně vychovává roční dceru Vanesu a poznává metropoli Británie jinak – ulice obvykle rušného velkoměsta jsou kvůli koronaviru prázdné. 

Mobile-rectangle-3

Jak je země, v níž žijete, zasažená nákazou koronavirem? 

Spojené království patří mezi jednu z nejvíce postižených zemí. K dnešnímu dni je potvrzeno okolo 94 000 nakažených lidí, z toho jich přes 12 000 zemřelo. Jsou to děsivá čísla, ale trošku se uklidňuji tím, že je tady vysoká populace.

Jaká jsou v zemi opatření? 

Již tři týdny je vyhlášený zákaz vycházení ven, až na některé výjimky jako například cesta do práce, nákup jídla či léků. A jednou za den můžete na procházku nebo si jít zaběhat do parku. Jsou zrušeny veškeré společenské akce, včetně svateb a křtů. Opatření se ale nevztahuje na pohřby. Zavřené jsou pochopitelně všechny restaurace, bary, školy a hranice.

A jaká je zde atmosféra? 

Vzhledem k tomu, že jsem momentálně na mateřské dovolené, tak tolik změnu nepociťuji, jsem doma každý den a starám se o roční dceru. Jen je to takový zvláštní pocit, najednou je na ulicích a silnicích poloprázdno, autobusy prázdné a když jdete do obchodu, musíte si vystát frontu a dodržovat odstup alespoň dva metry.

Před vyhlášením stavu nouze bylo vyprodané úplně všechno, včetně mouky a cukru například. Mě ani nenapadlo, že by se supermarkety mohly zavřít. Ale taky mi v tu chvíli došlo, že se opravdu něco děje a zkrátka musíme být připraveni na cokoliv. Pár mých přátel se také ze dne na den nemohlo vrátit do práce. Byl to pro ně šok a taková beznaděj. Naštěstí dostanou finanční podporu od státu, ale otázkou zůstává, jestli si zaměstnavatel bude moci dovolit znovu otevřít podnik a jak to bude s prací na trhu.

Máte povinné nošení roušky? Případně – nosíte ji dobrovolně a jak v tom případě reaguje okolí? 

Roušky tu povinné nejsou, ale očekávám, že brzy být začnou. Avšak v parku nebo v obchodě potkávám lidi s rouškou už teď. Když ji máte, nikdo se na vás špatně nedívá, tady jsou lidi zvyklí na ledacos.

Když sledujete situaci v Česku, je na tom podle vás lépe než země, kde se nacházíte? 

Jak se všude píše, v Česku byla podchycená situace rychleji než tady. Já si osobně myslím, že jeden z důvodů byl, že Spojené království je silný ekonomický stát, kde prostě nejde tak rychle ekonomiku zastavit. Budu optimistická a věřím, že i tady to zvládneme.

Onemocněl někdo z vašich přátel nebo kolegů? 

Nevím o nikom nakaženém z mých blízkých a přátel. A pevně věřím, že to tak zůstane.

Co byste vzkázala lidem v Česku?

Ráda bych všem vzkázala, ať neztrácejí dobrou náladu a úsměv na tváři. Všechno jednou končí a něco začíná. Jen buďme trpěliví a užívejme si času, který máme teď na sebe a své blízké. 

SDÍLET

Billboard-bottom-1