Češi začali brát covid-19 vážněji. Vyhráno ale stále není

Z aktuálního výstupu dlouhodobého šetření Život během pandemie sociologické agentury PAQ Research vyplývá, že v týdnu před 25. říjnem poprvé nastal zásadní pokles sociálních kontaktů, nárůst ochranných aktivit a mírně vzrostl také počet lidí, kteří pracují z domova. „Ve většině faktorů se populace chovala zhruba jako v první polovině května, nikoli jako v jarním vrcholu epidemie,“ říká k tomu sociolog Daniel Prokop.

Teprve další možné změny v chování lidí po 25. říjnu podle něj ovlivní rychlost, s jakou se bude dařit dostat epidemii pod kontrolu. Jinak řečeno, vyhráno ani zdaleka nemáme. Přesto lze hovořit o pozitivním zlomu, lidé začali brát situaci přece jen vážněji. Tak třeba práci z domova v týdnu od 19. do 25. října hlásí šestnáct procent pracovně aktivních respondentů, což je sice desetiprocentní nárůst oproti první polovině října, zároveň ale platí, že během jara bylo alespoň občas na home office takřka třicet procent respondentů. „K 25. říjnu jsme tedy potenciál home office využívali zhruba z poloviny,“ upozorňuje Prokop.

Také míra kontaktů klesla, a to na průměr 14,5 kontaktů za den. Což je pokles přibližně o sedmatřicet procent oproti normálnímu stavu. Avšak v jarním vrcholu epidemie byl průměr okolo sedmi až osmi kontaktů týdně. Další pokles lze podle Prokopa předpokládat po posílení restrikcí, které vláda zavedla od 25. října. „Z dat Google mobility však lze očekávat, že nebude tak zásadní jako na jaře,“ míní sociolog.

Vietnamci považují antirouškaře za „postižené lidi“. Jinak si jejich chování nedokáží vysvětlit, říká Kusý

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital