Češi začali brát covid-19 vážněji. Vyhráno ale stále není

Z aktuálního výstupu dlouhodobého šetření Život během pandemie sociologické agentury PAQ Research vyplývá, že v týdnu před 25. říjnem poprvé nastal zásadní pokles sociálních kontaktů, nárůst ochranných aktivit a mírně vzrostl také počet lidí, kteří pracují z domova. „Ve většině faktorů se populace chovala zhruba jako v první polovině května, nikoli jako v jarním vrcholu epidemie,“ říká k tomu sociolog Daniel Prokop.

Teprve další možné změny v chování lidí po 25. říjnu podle něj ovlivní rychlost, s jakou se bude dařit dostat epidemii pod kontrolu. Jinak řečeno, vyhráno ani zdaleka nemáme. Přesto lze hovořit o pozitivním zlomu, lidé začali brát situaci přece jen vážněji. Tak třeba práci z domova v týdnu od 19. do 25. října hlásí šestnáct procent pracovně aktivních respondentů, což je sice desetiprocentní nárůst oproti první polovině října, zároveň ale platí, že během jara bylo alespoň občas na home office takřka třicet procent respondentů. „K 25. říjnu jsme tedy potenciál home office využívali zhruba z poloviny,“ upozorňuje Prokop.

Také míra kontaktů klesla, a to na průměr 14,5 kontaktů za den. Což je pokles přibližně o sedmatřicet procent oproti normálnímu stavu. Avšak v jarním vrcholu epidemie byl průměr okolo sedmi až osmi kontaktů týdně. Další pokles lze podle Prokopa předpokládat po posílení restrikcí, které vláda zavedla od 25. října. „Z dat Google mobility však lze očekávat, že nebude tak zásadní jako na jaře,“ míní sociolog.

Vietnamci považují antirouškaře za „postižené lidi“. Jinak si jejich chování nedokáží vysvětlit, říká Kusý

Pokud jde o práci z domu, podle Prokopa jde po restrikcích volnočasových aktivit o nejjasnější ukazatel míry kontaktů, a to i v čase. „Lidé, kteří od září stále chodí na pracoviště, omezili od té doby kontakty v průměru o šest – ve volnočasových aktivitách. Lidé, kteří oproti září přešli na home office, omezili navíc dalších devatenáct významných kontaktů,“ upozorňuje Daniel Prokop a dodává, že v rámci sociálních aktivit k 25. říjnu logicky došlo takřka k vynulování volnočasových setkávání – návštěv restaurací a různých akcí.

Mírně se ve zkoumaném období omezilo také využívání služeb (MHD, lékaři, sociální služby) a slabě i nakupování. Takřka polovina lidí naopak v týdnu do 25. října absolvovala návštěvy známých. Přesto z dat sociologů jasně plyne, že roste míra obav z pandemie a do jisté míry – ale pomaleji – také to, jak se chráníme před virem. Většinu ze třinácti měřených aktivit (roušky, mytí rukou, dezinfekce, vyhýbání se přeplněným prostorům atd.) vykonávalo v době sběru dat pětašedesát procent respondentů. Na jaře to ale bylo procent 83.

Další odklad sjezdu KSČM? Dobře pro Babiše, špatně pro komunisty

Rozčlenění populace podle míry aktivity a ochrany před virem v neposlední řadě podle šetření ukazuje, že zastoupení lidí, kteří mají hodně kontaktů a dělají menšinu protektivních aktivit, kleslo na třináct procent. Což je sice výrazně méně než na začátku podzimu, avšak stále o dost víc než na jaře (tehdy asi tři procenta). „Sledujeme také nárůst lidí, kteří mají obavy ze ztráty práce. Velké obavy má třiadvacet procent oproti patnácti procentům na začátku podzimu,“ říká Prokop.

V některých skupinách, jako jsou OSVČ a lidé pracující v obchodu a službách, mírně narůstá počet lidí reportujících ztrátu práce, což se podle sociologa může projevit až za pár měsíců, tedy například po uplynutí výpovědních lhůt. Zatím ale podle Prokopa naštěstí neroste počet lidí, kteří vykazují symptomy úzkostí a deprese (nyní jedenáct procent) – tedy mírně nad normální hranicí, ale jen o trochu více než v létě. „Mírné dlouhodobé důsledky epidemie ukazuje i to, že symptomy depresivních a úzkostných stavů častěji reportují lidé ekonomicky zasažení krizí a obávající se epidemie. Nárůst tedy nejde vyloučit v dalších měsících,“ uzavírá sociolog.

SDÍLET
sinfin.digital