Co jinde funguje, my nechceme? Stát chystá další diskriminaci solární energetiky

Partnerská spolupráce

Po celém světě nabírá rozvoj obnovitelných zdrojů energie na obrátkách a Evropská unie není výjimkou. Přes všechny proklamace se ale zdá, že Česko vykročí opačným směrem. Alespoň pokud jde o fotovoltaiku. Vládní novela zákona o podporovaných zdrojích energie totiž nastavuje nejnižší výnosnost ze všech obnovitelných zdrojů, jen 6,3 procenta. Novelu, která v lednu prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně a kterou nyní projednává její hospodářský výbor, označují za diskriminační zástupci veřejného i soukromého sektoru. Ti upozorňují na možnost krachu tisíců firem i mimo sektor solární energetiky. 

S rostoucí hrozbou dopadů klimatické změny stále více států podniká kroky v oblasti transformace energetiky směrem k udržitelnějším variantám. Obnovitelné zdroje energie tak neustále nabývají na významu. Jedním z těch zdrojů, které v poslední době zaznamenaly významný progres, je fotovoltaika. Stojí za tím několika faktorů. Je to především rapidní pokles ceny, kdy za poslední dekádu se snížila cena solárních panelů o 89 %. Souběžně s tím se ale zvýšila životnost solárních elektráren - ty nejnovější mohou být v provozu i 40 až 50 let. A když k tomu připočteme vývoj na poli energetických úložišť, zdá se, že představa fotovoltaiky jako jednoho z budoucích pilířů energetiky je zcela reálná.

Tomu odpovídají i čísla. Solární energetika i v loňském roce, který byl poznamenaný globální pandemií koronaviru, dokázala pokračovat ve stabilním růstu. Po celém světě vznikly solární elektrárny s výkonem téměř 107 gigawattu (GW). V České republice se jednalo o 6293 nově instalovaných solárních elektráren s celkovým výkonem 51,4 megawattu (MW). Ve srovnání s předchozím rokem se jedná o více než stoprocentní nárůst a to jak v počtu nově postavených elektráren, tak v celkovém výkonu nových instalací.

Stát jde fotovoltaice po krku

Do budoucna by ale fotovoltaika v Česku mohla mít problém. V Poslanecké sněmovně se projednává klíčová právní úprava pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Česku - novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Novela přináší několik novinek, tou nejzásadnější je nastavení tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé zdroje obnovitelné energie. Zjednodušeně jde o jejich maximální výnosnost. Ta je ale pro každý zdroj nastavena jinak. Nejnižší hodnotu dostala právě fotovoltaika, jen 6,3 procenta. Větrná a vodní energie 7 procent, biomasa 9,5 procenta a bioplyn 10,6 procenta.

Právě nastavení rozdílných hodnot výnosnosti pro jednotlivé zdroje je nejkritizovanější součást novely. Za diskriminační ji označují zástupci soukromého sektoru, kteří o novele debatovali na webináři Svazu moderní energetiky. Jeho účastníci z řad podnikatelských subjektů se shodli, že IRR by mělo být pro všechny zdroje nastaveno stejně na úrovni 10,6 %. „Nevidíme důvod pro to, aby měl každý zdroj energie vnitřní výnosové procento odlišné. Naopak nám dává logiku, aby bylo vnitřní výnosové procento sjednoceno na jednu hodnotu, která by měla být výrazně vyšší než ta hodnota, která je tam nyní,” říká Jan Harnych, manažer pro energetiku ve Svazu průmyslu a dopravy.

Jako problematickou vidí novelu v současné podobě i další instituce včetně Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí nebo Hospodářské komory. Ti všichni v připomínkovém řízení označili rozdílné nastavení výnosnosti za diskriminační. A ve stejném duchu se vyjádřila i Legislativní rada vlády, která uvedla, že neodůvodněné rozlišování vnitřního výnosového procenta je diskriminací provozovatelů výroben elektřiny, kterým byla přiznána nižší výnosnost.

Ministerstvo průmyslu a obchodu obvinění z diskriminace fotovoltaiky odmítá a tvrdí, že nastavení výnosnosti na stejnou úroveň pro všechny zdroje není možné. Odvolává se i na notifikační rozhodnutí Evropské komise, jehož součástí je v energetických kruzích pověstná tabulka s rozmezím výnosnosti pro každý zdroj energie. „Kdyby nebylo notifikačního rozhodnutí, které říká, že máme zavést nějakou kontrolu a že máme respektovat tu tabulku, tak bychom vnitřní výnosové procento vůbec nedělali a neřešili,” tvrdí náměstek pro energetiku na Ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. Zástupci soukromého sektoru ovšem nesouhlasí. Česko se tím podle nich jen zbavuje odpovědnosti za notifikační rozhodnutí. Jeho podobu Česká republika sama navrhla a Evropská komise následně schválila. Zároveň upozorňují na to, že kdyby měl český stát zájem na tom, aby bylo vnitřní výnosové procento pro všechny zdroje energie nastaveno jednotně, mohl by navrhnout změnu notifikačního rozhodnutí. 

Novela by mohla způsobit problémy nejen sektoru fotovoltaiky, ale celé české ekonomice. Její jednotlivé segmenty jsou na sebe totiž velmi těsně navázané, což přibližuje Jan Harnych ze Svazu průmyslu a dopravy: „Jsme přesvědčeni, že podpora na úrovni 6,3 procenta je velmi nízká a bude znamenat pro stávající provozovatele velké riziko. Tito provozovatelé nemusí být jen výrobci elektřiny, ale velmi často se jedná o lidi, kteří mají jiný předmět činnosti, např. stravovací nebo ubytovací služby.”

Dopady novely budou obrovské

Kromě nastavení nízké hodnoty výnosnosti však stát zavádí v souvislosti s fotovoltaikou ještě jedno důležité a dosti kontroverzní opatření. Solární elektrárny jsou v novele zákona o POZE jako jediný zdroj vyloučeny ze systému aukcí. Podle zástupců soukromého sektoru je ale takové jednání krátkozraké a Česku může nesmírně uškodit. „Tržní soutěž v aukcích nových kapacit v Německu nebo Polsku vedla ke snížení cen solární elektřiny, což je výhodné zejména pro spotřebitele energie,” tvrdí Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Na důsledcích ve spojitosti s projednávanou novelou se shodli i další účastníci webináře. „Další vývoj čisté energetiky v Česku by měl být z velké části postaven právě na solární energii. Rozdílným nastavení IRR ale stát dává najevo, že fotovoltaiku nadále diskriminuje a dívá se na ni stále s nedůvěrou. Za takových podmínek se nikomu nebude chtít své peníze do nových zdrojů vkládat, bankám se nebude chtít půjčovat finance a signál zahraničním investorům o stabilitě Česka jako destinace pro investice bude negativní," říká předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Článek byl publikován v rámci partnerské spolupráce.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital