Deset věcí, které byste měli znát o vakcíně proti covid-19

Zatím první prokázaný případ nákazou virem SARS-CoV-2 se v Číně objevil v listopadu 2019. Od té doby se covid-19 rozšířil doslova do celého světa a způsobuje bezprecedentní globální zdravotní, ekonomické, ale i psychické škody. Uplynulo dvanáct měsíců a v některých zemích se proti němu již očkuje. Jak je to možné, když vývoj nové očkovací látky trvá obvykle deset až patnáct let a stojí podle výrobců kolem jedné miliardy eur? Je taková vakcína bezpečná? Nezmění naši DNA? A proč vlastně Velká Británie nebo USA začaly s očkováním dříve než státy Evropské unie? Logické otázky, které ovšem mají i své odpovědi. Přečtěte si deset ověřených skutečností o vývoji a schvalování vakcín proti covid-19, které byste měli znát.

  1. Výzkum a vývoj očkovacích látek proti koronavirům a nových vakcinačních technologií probíhá již několik let. Globálně „mobilizované“ finance pak farmaceutickým firmám snižují vysoké riziko neúspěchu a mohou tak vývoj urychlit.

Vývoj jakékoli očkovací látky, která se má aplikovat zdravým lidem, je pečlivý, dlouhý a drahý. Výrobci udávají na jednu vakcínu obvykle 10 až 15 let a zhruba jednu miliardu eur. U vakcíny proti covid-19 však bylo možné navázat na předchozí výzkum a vývoj vakcíny proti onemocnění MERS, které známe od roku 2012 a také je způsobuje koronavirus. Nová technologie vakcíny využívající genetickou informaci viru je rovněž známa nejméně od roku 2011 z klinických zkoušek očkovacích látek proti rakovině.

Současný výzkum vakcíny proti covid-19 výrazně urychlila bezprecedentní „mobilizace“ peněz, ať již ze strany mezinárodních organizací jako Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská unie, států, soukromých firem nebo globálních mecenášů jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ti vrhli do výzkumu a vývoje miliardy eur či dolarů bez ohledu na riziko neúspěchu a v naději, že alespoň „něco vyjde“. Farmaceutické firmy tak mohly značně zrychlit svůj postup a soustředit maximum svých odborníků i za cenu odložení jiných projektů a bez obav, že případný neúspěch přinese významné finanční ztráty. Všechny fáze vývoje – přezkum farmaceutické kvality, předklinický výzkum v laboratoři (in vitro) a na zvířatech (in vivo) a samotné klinické hodnocení u lidí – tak neprobíhají jako obvykle jedna za druhou, ale zčásti souběžně.

2. I přes zrychlené tempo prochází klíčová klinická část vývoje vakcíny proti covid-19 všemi standardními fázemi. Jinak by nemohla získat v Evropské unii registraci.

Standardní klinické hodnocení léku či nové očkovací látky má v souladu s tzv. správnou klinickou praxí tři fáze. V první se testují základní farmakologické účinky (imunitní odezva, bezpečnost) na 20 až 100 lidech. V druhé se již detailněji sleduje působení léku nebo vakcíny a obvyklé vedlejší účinky na několika stovkách dobrovolníků. Třetí fáze se účastní desítky tisíc lidí (například v případě vakcíny proti covid-19 firem Pfizer a BioNTech je to 40 tisíc osob). Hodnotí se ochrana před nemocí ve srovnání s placebem a sledují se méně obvyklé vedlejší účinky. Všechny fáze klinické studie probíhají obvykle jedna po druhé. V případě vakcíny proti covid-19 však byla druhá a třetí fáze spuštěna vždy ještě před tím, než skončila ta předcházející. Výrazně se tak zkrátila délka studie, nicméně je pravda, že dobrovolníci tak byli vystaveni vyššímu riziku. Pokud má vakcína proti covid-19 získat registraci v Evropské unii, musí být všechny požadavky na řádný průběh klinického výzkumu splněny. Například u ruské vakcíny Sputnik, která se již v Rusku aplikuje, zmíněná třetí fáze teprve probíhá.

3. Některé farmaceutické firmy připravují výrobu vakcíny proti covid-19, aniž by věděly, zda ji budou nakonec vyrábět. Proto je vakcína k dispozici ihned po schválení lékovými úřady.

    Některé firmy začaly s přípravou výroby „svých“ vakcín proti covid-19 již před několika měsíci. S očkováním je tak možné začít hned po souhlasu lékových úřadů. Je to riskantní, protože v případě neúspěchu přijde taková investice vniveč. Toto riziko však nyní se soukromým sektorem sdílí i ten veřejný, jak již bylo zmíněno. Například Evropská komise při uzavírání smluv o budoucím hromadném nákupu vakcín pro země EU poskytuje smluvním partnerům finanční zálohy, které jim pomáhají mimo jiné i nastavit své výrobní linky. S plným vědomím toho, že pokud vakcína některého z nasmlouvaných výrobců nebude schválena, evropská veřejnost o tyto peníze přijde. V případě nákupu vakcíny však bude o tuto částku snížena konečná platba.

    Výrobci covidové vakcíny odkryli podrobnosti své unikátní metody. Skeptici a konspirátoři, čtěte

    4. Pro vakcínu covid-19 platí úplně stejná pravidla jako pro kterýkoli jiný lék nebo očkovací látku, které se v EU smí používat. Odpovědnost za hodnocení bezpečnosti a účinnosti nese Evropská léková agentura (EMA).

    Schvalování nových léků a očkovacích látek podléhá v Evropské unii přísné legislativě. Pro vakcínu proti covid-19 tak platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné léčivé přípravky, které se dnes v EU používají. Hodnocení účinnosti a bezpečnosti vakcíny proti covid-19 má v EU na starosti Evropská léková agentura (EMA). Jde o respektovanou a nezávislou unijní instituci, která v sobě soustředí know-how expertů  lékových agentur z celé EU, včetně českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Na základě jejího doporučení pak Evropská komise může udělit povolení k registraci a uvedení vakcíny na trh EU, tedy do všech zemí EU najednou, včetně ČR. Při hodnocení nebudeme chodit žádnými zkratkami, uvědomujeme si obrovskou odpovědnost, která na nás leží, tvrdí opakovaně ředitelka EMA Emer Cooková.

    EMA vyčlenila pro hodnocení vakcíny proti covid-19 expertní pracovní skupinu, která se snaží postupovat co nejrychleji, nicméně stále na nutném vědeckém základě. Obvykle by byla veškerá dokumentace s údaji o účinnosti, bezpečnosti a kvalitě vakcíny předána agentuře až jako součást formální žádosti o registraci. Za současné krize probíhá tzv. průběžné hodnocení (rolling review), kdy farmaceutické společnosti zasílají EMA balíky dat ještě před tím, než podají samotnou žádost o registraci. Například dokumentace od firmy AstraZeneca chodí od 1. října, od společností Pfizer a BioNTech od 6. října. V tomto druhém případě pak již byla podána žádost o registraci na začátku prosince. Pokud EMA vakcínu doporučí Evropské komisi ke schválení, ta následně vydá rozhodnutí o registraci pro uvedení na trh celé EU.

    O vakcíně od firem Pfizer a BioNTech rozhodne EMA již v pondělí 21. prosince, Evropská komise by mohla schválit její registraci o dva dny později. Další vakcíny by měly následovat v prvním čtvrtletí 2021. Počítá se s vydáním tzv. podmínečné registrace na jeden rok. Ta umožňuje schválit vakcínu s neúplnou dokumentací, avšak jedině za podmínky, že přínos okamžité dostupnosti pro pacienty jasně převáží riziko spojené se skutečností, že nejsou k dispozici kompletní údaje (nejde však o klíčová data týkající se bezpečnosti a účinnosti). Výrobce pak musí ve stanovených termínech dodávat další dokumenty. EMA plánuje průběžně zveřejňovat výsledky klinických studií, hodnotící zprávy a třeba i krizové plány výrobců.

    5. V zemích mimo EU, kde se již aplikuje vakcína proti covid-19 od firem Pfizer a BioNTech, se tak děje v tzv. nouzovém režimu. V Evropské unii probíhá standardní schvalovací proces, po registraci vakcíny se může začít očkovat ve všech zemích EU najednou.

    Ve Velké Británii, USA i Kanadě se již očkuje, a to vakcínou proti covid-19 od firem Pfizer a BioNTech. Děje se tak v tzv. nouzovém režimu v případě zdravotnické krize, vakcína tam tedy ještě není oficiálně schválena. Země EU by mohly na své národní úrovni postupovat stejně – jako to ostatně udělala Velká Británie, která ještě do konce tohoto roku také podléhá unijní lékové legislativě. V tom případě by však reálně hrozilo, že rychleji by postupovaly větší a bohatší státy s dostatečnou kapacitou svých lékových úřadů. Proto se státy EU rozhodly spolupracovat a „nepodrývat“ vzájemnou pozici. To znamená počkat na doporučení agentury EMA, schválení Evropskou komisí se všemi potřebnými náležitostmi a pak společně vakcínu nakoupit. Bude tak možné začít očkovat ve všech státech EU najednou. Množství zakoupených vakcín si státy rozdělí podle počtu obyvatel. Česká republika si zatím takto objednala 12 milionů dávek pro 6,9 milionů osob. Prvních 10.000 dávek vakcíny od firem Pfizer and BioNTech by do ČR mělo dorazit podle ministra zdravotnictví Jana Blatného koncem tohoto roku.

    6. Po registraci vakcíny bude EMA i nadále sledovat její bezpečnost za pomoci již zavedeného unijního systému pro dlouhodobé monitorování léčivých přípravků (systém farmakovigilance). Požadavky na sledování se navíc ještě zpřísní.

    Jakmile jsou na trh uvedeny léčivé přípravky, EMA a národní lékové agentury o nich neustále shromažďují a přezkoumávají nové informace. V EU již roky funguje zavedený systém farmakovigilance, který sleduje dlouhodobě bezpečnost a účinnost léků a vakcín. Nejinak tomu bude i v případě vakcíny proti covid-19. Ta se bude aplikovat v bezprecedentním rozsahu a výskyt vzácných závažných nežádoucích účinků tak nelze zcela vyloučit (ostatně jako v případě každého léčivého přípravku). EMA proto stanovila další požadavky na sledování bezpečnosti vakcín, monitorování bude probíhat častěji a důkladněji. EMA spolupracuje také s WHO a lékovými úřady dalších zemí, včetně Velké Británie a USA, a sleduje tamní průběh očkování. V současné době jsou již známy dva případy anglických zdravotníků, u nichž se rozvinuly po očkování symptomy závažné alergické (anafylaktoidní) reakce. Jednalo se o osoby, u kterých se v minulosti již silné reakce na očkování objevily. Obě se však rychle zotavily. Britské úřady nově nedoporučují aplikovat vakcínu osobám, které mají zkušenosti se závažnými reakcemi po očkování.

    Některé země EU jsou připraveny sdílet riziko výskytu závažných nežádoucích účinků (tedy nikoli těch obvyklých jako je zvýšená teplota, bolest hlavy nebo otok v místě vpichu) a nabízí finanční náhradu za škodu na zdraví způsobenou očkováním proti covid-19. To platí i pro Českou republiku, která bude případnou náhradu újmy posuzovat podle již platného zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.

    7. Evropská komise jménem všech zemí EU nasmlouvala zatím se šesti výrobci na dvě miliardy dávek potenciální vakcíny proti covid-19. Jde o různé typy založené na různých technologiích.

    Evropská komise jménem zemí EU předběžně nasmlouvala zatím se šesti výrobci na dvě miliardy dávek potencionální vakcíny proti covid-19. Záměrně zvolila firmy s různými technologiemi vakcíny, aby se tak zvýšila šance, že alespoň některá z nich bude úspěšná.

    Vakcína připraví imunitní systém (přirozenou ochranu organismu) naočkované osoby tak, že dokáže rozpoznat původce infekčního onemocnění a bránit se proti němu. Výzkum vakcín proti covid-19 se zaměřuje na vyvolání imunitní reakce na bílkovinu (tzv. spike protein nebo protein S) na povrchu koronaviru, která je pro SARS-CoV-2 jedinečná. Jestliže se tato osoba později virem nakazí, imunitní systém virus rozpozná, a protože již bude připraven proti němu bojovat, ochrání ho i před nákazou covid-19. Většina vakcín musí být dvoudávková. Žádná ale neobsahuje celý virus, který by byl schopen se množit a nakazit člověka.

    Pět z šesti nasmlouvaných firem nabízí inovativní vakcíny, které do těla vpravují kousek dědičné informace viru, na základě níž si pak tělo začne zmíněnou bílkovinu samo vyrábět. Tato nová technologie je spojená s lepší stabilitou přípravku, silnější imunitní odpovědí a také rychlejší výrobou. Na druhou stranu některé vyžadují přísnější skladovací podmínky, například za velmi nízkých teplot. Společnosti BioNTech/Pfizer, Moderna a CureVac nabízejí vakcíny na bázi nukleové kyseliny (mRNA). V případě vakcíny AstraZeneca a Johnson&Johnson dopravuje onen kousek dědičné informace viru do těla jiný virus, který je sám o sobě neškodný.

    Šestá vakcína firem Sanofi a GSK představuje obvyklý typ vakcíny, která obsahuje samotné fragmenty bílkoviny viru covid-19. Je pro ni tak snadnější využít stávající výrobní kapacity.

    Proč by měla být covid vakcína povinná? Lockdown je taky povinný, jeho výsledky jsou přitom mnohem pochybnější

    8. Nové vakcíny proti covid-19 nemohou změnit lidskou DNA.

    Zmíněná nová technologie vakcíny proti covid-19 nemůže změnit naši DNA, ani způsobit genetické vady. Obsahuje jen část genetického kódu viru, na základě něhož lidské buňky přečtou potřebnou genetickou informaci a začnou vyrábět onen spike protein, na který pak tělo reaguje žádoucí imunitní reakcí. Podle vědců se vakcína ani nedostane do jádra buňky, kde je naše DNA uložena, navíc se rychle rozpadá a v těle zůstává jen několik dní. Proto jsou potřeba dvě dávky, aby se vyvolala dostatečná imunitní reakce.

    9. To, zda očkování proti covid-19 zabrání i přenosu nemoci a jak přesně dlouho trvá ochrana před nákazou, se musí ještě potvrdit. Roušky tu s námi tedy budou i nadále. Nejsou k dispozici ani data o účinnosti očkování pro děti.

    Obvykle platí, že u očkovaných osob je méně pravděpodobné, že přenesou onemocnění i na jiné. Očkování tak může přispět k ochraně těch, kteří sami očkováni nebyli nebo očkovaní být nemohou jako kojenci, děti nebo lidé s oslabeným imunitním systémem. Ve velké většině případů očkování zabrání tomu, aby se lidé nemocí vůbec nakazili. V některých případech může dotyčná osoba po očkování ještě onemocnět, ale průběh onemocnění je mírnější a zotavení rychlejší.

    Vakcína proti covid-19 vytváří vyšší hladiny protilátek a má tak zajistit delší ochranu před nákazou než samotné prodělání nemoci covid-19, kde imunita trvá obvykle jen 30 až 90 dní. SARS-CoV-2 je na druhou stranu zcela nový virus, a tak se stále přesně neví, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování. „Tři R“ (hygiena rukou, roušky, rozestupy) tak z našich životů jen tak nezmizí a budou platit i pro naočkované. Vakcíny nebudou, minimálně zpočátku, vhodné ani pro děti mladší 16 let a těhotné a kojící ženy. Stejně jako v případě jiných léčivých přípravků byly vakcíny proti covid-19 vyvíjeny a klinicky testovány na dospělých. Výrobce však při žádosti o registraci v EU musí povinně předložit také harmonogram dalšího výzkumu u dětí. Schválením vakcíny tedy nic nekončí, další studie probíhají a data se sbírají.

    Vědecká obec bude zároveň sledovat, zda se bude nový koronavirus v průběhu času měnit, a pokud ano, zda vakcína může lidi ochránit před nákazou novými variantami. Viry obvykle mutují, tj. mění se jejich genetický materiál. U různých virů toto probíhá různě rychle, přičemž mutace nemusejí nezbytně ovlivnit to, jak bude vakcína proti viru účinkovat. Některé vakcíny proti virovým onemocněním si zachovávají účinnost po mnoho let poté, kdy byly vyvinuty, a poskytují dlouhodobou ochranu. Tak je tomu například u vakcíny proti spalničkám nebo příušnicím. Na druhou stranu u takových nemocí, jako je chřipka, se kmeny virů mění tak často a v takovém rozsahu, že složení vakcíny se musí upravovat každoročně, aby bylo účinné.

    10. Historie očkování nabízí úspěšné příběhy.

    O očkování panuje ve veřejném prostoru plno nejistot, polopravd a dezinformací. Nelze však přehlížet, že lidská historie obsahuje úspěšné příběhy očkovacích kampaní, které zabránily šíření závažných nemocí s důsledky, které si dnes už ani nedovedeme představit. Díky očkování bylo v roce 1980 ohlášeno vymýcení pravých neštovic, onemocnění, které zabíjelo třetinu nakažených. V roce 1955 byla vyvinuta a široce nasazena vakcína proti dětské obrně, která u jedné z 200 osob vyvolává nevyléčitelnou paralýzu. Díky očkování klesla celosvětová úmrtnost v důsledku spalniček mezi lety 2000 a 2018 o 73 procent. Na americkém kontinentě byly vymýceny v roce 2002. V Evropě však nákazy spalniček stále propukají, proočkovanost je totiž v některých oblastech nedostatečná.

    Text vyšel původně na webu Zdravotnický deník. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

    SDÍLET
    sinfin.digital