Bývalý premiér Mirek Topolánek zpovídá v Magazínu I ředitele Knihovny Václava Havla a bývalého českého velvyslance v USA, Velké Británii a Izraeli Michaela Žantovského. Mluví o zahraniční politice, českém vztahu k Izraeli i jeho dalších literárních plánech. Celý rozhovor, z něhož je tato ukázka, najdete v listopadovém čísle Magazínu I. V běžném prodeji ho neseženete, předplatit si ho můžete tady.
Moc jsem ti, a hlavně nám, Michale, přál návrat do Senátu. Vím, že prohra vždy bolí, ale co se vlastně stalo a jaké byly podle tebe hlavní důvody nezvolení?
Já nevím, jen hádám. V prvním kole, ve kterém jsem vyhrál s největším počtem hlasů ze všech senátních obvodů, přišlo v mém obvodě o třetinu voličů víc než ve druhém. A mohu se jen domnívat, že kvůli prudce stoupajícím číslům nakažených nepřišli v druhém kole ti, co mně byli věkově blíž a co mě převážně volili. Takže vyhrál covid-19. Ale třeba to líp jednou zanalyzuje nějaký student politologie jako ročníkovou práci.
Všiml jsem si, že jsi odtajnil Daniela Wolfa a vydal znovu Ochlazení pod svým jménem. Kniha je dnes nepochybně ještě aktuálnější a situace více „kafkovská“ než před 12 lety. Kdy se dočkáme pokračování?
Neustále mě zaměstnává a napadá nějaký nový projekt a odvádí mě od Osvícení, což je pracovní název toho pokračování. Ale trochu se tomu věnuji. Spoustu času mně zabralo vyřešení tzv. problému Posledního případu. V té povídce Arthur Conan Doyle nechává Sherlocka Holmese a profesora Moriartyho zahynout v Reichenbašských vodopádech, nejspíš aby už měl od svých hrdinů pokoj. Na přání veřejnosti je pak oba musel oživit. Protože si totéž kromě Topolánka přejí i další čtenáři, pracně jsem jim vyhověl. Teď přemýšlím, co dál.
