Do Senátu jsem se nedostal kvůli covidu, mí voliči se báli přijít k volbám, říká v Magazínu I Michael Žantovský

12. 12. 2020 • 06:00
Bývalý premiér Mirek Topolánek zpovídá v Magazínu I ředitele Knihovny Václava Havla a bývalého českého velvyslance v USA, Velké Británii a Izraeli Michaela Žantovského. Mluví o zahraniční politice, českém vztahu k Izraeli i jeho dalších literárních plánech. Celý rozhovor, z něhož je tato ukázka, najdete v listopadovém čísle Magazínu I. V běžném prodeji ho neseženete, předplatit si ho můžete tady.

Moc jsem ti, a hlavně nám, Michale, přál návrat do Senátu. Vím, že prohra vždy bolí, ale co se vlastně stalo a jaké byly podle tebe hlavní důvody nezvolení?

Já nevím, jen hádám. V prvním kole, ve kterém jsem vyhrál s největším počtem hlasů ze všech senátních obvodů, přišlo v mém obvodě o třetinu voličů víc než ve druhém. A mohu se jen domnívat, že kvůli prudce stoupajícím číslům nakažených nepřišli v druhém kole ti, co mně byli věkově blíž a co mě převážně volili. Takže vyhrál covid-19. Ale třeba to líp jednou zanalyzuje nějaký student politologie jako ročníkovou práci.

Všiml jsem si, že jsi odtajnil Daniela Wolfa a vydal znovu Ochlazení pod svým jménem. Kniha je dnes nepochybně ještě aktuálnější a situace více „kafkovská“ než před 12 lety. Kdy se dočkáme pokračování? 

Neustále mě zaměstnává a napadá nějaký nový projekt a odvádí mě od Osvícení, což je pracovní název toho pokračování. Ale trochu se tomu věnuji. Spoustu času mně zabralo vyřešení tzv. problému Posledního případu. V té povídce Arthur Conan Doyle nechává Sherlocka Holmese a profesora Moriartyho zahynout v Reichenbašských vodopádech, nejspíš aby už měl od svých hrdinů pokoj. Na přání veřejnosti je pak oba musel oživit. Protože si totéž kromě Topolánka přejí i další čtenáři, pracně jsem jim vyhověl. Teď přemýšlím, co dál.

Abych zůstal u tématu. Předpověděl jsi plynovou krizi, anexi Krymu. Co říkáš na vývoj v Bělorusku? A blíží se doba „po Putinovi“?

Předpovídat některé věci je lehké. Doba po Putinovi se nepochybně blíží, stejně jako doba po Zemanovi, Babišovi, Topolánkovi a Žantovském. Situace v Bělorusku ukazuje jediné: Schopnost EU ovlivňovat události ve svém sousedství je nesrovnatelně menší než tatáž schopnost Ruska. Ne proto, že by EU měla méně nástrojů nebo zdrojů než Rusko, ale proto, že nemá dostatek politické vůle. A také snažit se něco napravovat je vždycky těžší než něco kazit. Putinův režim navíc obohatil geopolitický arzenál o nový nástroj. Zjistil, že daleko méně pracné a nákladné, než udržovat kolem svých vlastních hranic cordon sanitaire, který bude muset vyzbrojovat, hospodářsky podporovat a politicky zaštiťovat, je přispět k vytvoření oblastí konfliktů, nestability, korupce a beznaděje, v kterých nikomu nebude stát za to se příliš angažovat. Jejich udržování v rovině tzv. zamrzlých konfliktů je ekonomicky a vojensky relativně nenákladné. Je to ultracynický přístup s obrovskými lidskými náklady, ale funguje.

Celý rozhovor, z něhož je tato ukázka, najdete v listopadovém čísle Magazínu I. V běžném prodeji ho neseženete, předplatit si ho můžete tady.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.