Letecká stopka znamenala pro české nebe více než dvoumiliardový finanční propad a Jan Klas má před sebou coby šéf Řízení letového provozu (ŘLP) jeden z nejtěžších úkolů své profesní kariéry. Po nuceném zastavení vyvolaném koronavirem musí připravit české řízení na dobu postcovidovou. Mluví o tom v rozhovoru pro týdeník HROT.
Firma, která je velmi citlivá na výkyvy a na jejíž profesionalitě závisí každý den bezpečnost leteckého provozu, se teď musí zvednout z úplné nuly. Musí zjistit, jak bude létání v příštích letech vypadat, musí šetřit a možná bude muset také propouštět. Už teď chodí do práce zhruba jen polovina dispečerů, protože pro ně není práce. Vedení firmy také snížilo platy, sobě o polovinu, ostatním zhruba o 30 procent.
Změn bude ale více. Podle šéfa ŘLP se v příštích letech více spojí například železniční a letecká doprava, některé stroje úplně zmizí z nebe a dálkové lety už nebudou tak levné jako dosud. Vítejte v nové éře letectví.
V dubnu jste zaznamenali propad provozu o 83,5 procenta. Jak vlastně v praxi u vás vypadala ta mezinárodní stopka pro cestování?
Můžeme spekulovat, jestli vláda měla přijmout ta ochranná opatření tak přísná, ale realita je taková, že nebe nezná hranice. I kdyby Česko přijalo méně přísná opatření než ostatní státy, stejně bychom ten dopad pocítili velmi silně. Co se nás v řízení týká, v praxi to bylo dokonce tak, že jsme byli v jednu chvíli s lety na úplné nule. Fungovaly jen repatriační lety a nákladní s humanitární pomocí.
Máte spočítáno, co ten výpadek bude pro vás jako pro Řízení letového provozu znamenat finančně?
Na propočtech intenzivně pracujeme. Co známe, to je prognóza letošního roku. Ten není o tom, jaký bude hospodářský výsledek, ale jestli se podaří udržet likviditu a cash flow podniku. Výsledek bude v každém případě v minusu.
Čísly řečeno kolik?
Propad tržeb, které jsme očekávali někde kolem 4,3 miliardy korun, bude kolem 2,1 miliardy až 2,2 miliardy.
