Ekonomický lék proti covidu se nachází v kulturních a kreativních průmyslech

Jiří Fuka

Kultura a kreativní obory prochází těžkou zkouškou. Filmy a seriály se natáčí pod přísnými podmínkami, počítačové hry vstupují na trh mnohdy nedodělané nebo se zpožděním, divadelní tvorba stagnuje. Ovšem nezpůsobil to tak úplně koronavirus. Podcenili jsme potenciál kulturních a kreativních průmyslů a jejich kompatibilitu s internetem.

Mohli jsme vůbec být připraveni? Bylo možné vytvořit pro kulturu a kreativní průmysl takové podmínky, že by následky koronakrize nebyly tak rozsáhlé a jednotlivé obory nebyly existenčně ohroženy? V jednom z rozhovorů ekonom a filosof Tomáš Sedláček uvedl, že je trošku děsivé, jak byl připravený například internet. Vždyť studenti i zaměstnanci mohli dále pracovat (byť omezeně) díky šikovným aplikacím od Googlu či Microsoftu. „Skoro to vypadá, jako kdybychom si internetové aplikace vytvořili právě pro takovouto událost“, řekl Sedláček v rozhovoru na StandaShow.

Internet je nástroj, pomocí kterého si téměř každý může zřídit velmi výdělečnou činnost. Vezměme v potaz například youtubery či streamery. Měsíční obraty těch nejsledovanějších se mohly před dobou covidovou vyšplhat až na šestimístné sumy. Pravda, někteří z nich jsou velmi kontroverzní, ale nelze popřít, že jsou moderními zábavními médii, produkty internetové subkultury a díky jejich tvorbě jsme se mohli od současného dění příjemně odreagovat. Peněz na živobytí se jim dostane buď skrze diváky, kteří jim mohou poslat dobrovolnou částku, díky spolupráci s technologickými společnostmi nebo na základě smlouvy s tou či onou platformou, na které působí. Nebuďme však ani v tomto případě příliš optimističtí. Stejně jako divákům, sponzorům, platformám, i streamerům a youtuberům klesají výdělky. Koronavirus zkrátka ekonomicky decimuje každého, finanční tok je velmi silně přiškrcený. I přesto jsou tito internetoví baviči na tom ekonomicky o něco lépe než lidé z mnoha jiných profesí.

Současná pandemie totiž potvrdila fakt, že internet a infrastruktura připojení je klíčovým faktorem k ekonomické stabilitě živnostníků, velkých firem a v neposlední řadě také státu. Internetová infrastruktura je v současnosti stejně důležitá jako infrastruktura dálniční. Bez ní se nedají co nejefektivněji a nejrychleji distribuovat služby či produkty jak na domácí tak zahraniční trh. Abychom tuto skutečnost dokázali, nemusíme zacházet daleko. Pobaltské a skandinávské státy na internet a jeho možnosti vsadily již dávno a možná právě proto jsou ekonomickými tygry severoatlantické civilizace. Neméně důležitou skutečností je, že tyto státy zevrubně podporují domácí kulturní a kreativní průmysly (CCI), které spojují obory založené na tvořivosti jednotlivců či uměleckých skupin. Posláním těchto odvětví je zprostředkovat zážitek spotřebiteli, na základě čehož pro tyto obory vznikl také název „zážitková ekonomika“. Takovými obory jsou například kinematografie, hudební průmysl, herní průmysl, knižní a tiskařský průmysl, média, ale také divadlo či balet. Aby se mohly podílet na úspěšné stabilizaci či rozvoji ekonomiky, je zapotřebí tato odvětví řádně podporovat.

První výsledky sčítání: Lidí s internetem je v ČR víc, než státní weby zvládnou...

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital