Evropa má první balíček úvěrů pro záchranu ekonomik. Státům poskytne přes půl bilionu euro

Karel Barták

10. 04. 2020 • 14:13

„Trvalo nám to šestnáct a půl hodiny, ale dokázali jsme to,“ radoval se v noci na pátek portugalský ministr financí Mário Centeno, předseda Euroskupiny sdružující země Eurozóny, s nimiž mimořádně na dálku zasedli také kolegové ze unijních zemí mimo euro. Mohl konečně oznámit balíček tří úvěrových opatření o celkovém objemu 540 miliard eur, které budou moci být použity na bezprostřední nápravu hospodářských a sociálních dopadů koronavirové krize.

Po bezvýsledném celonočním jednání v noci ze středy na čtvrtek panovala spíše skepse. Další kontakty se proto omezily na země, které dohodu dosud blokovaly. Telefonní linky se žhavily zejména mezi Haagem a Římem, přičemž ministři financí Německa a Francie pomáhali Centenovi se zprostředkováním. Výsledný kulantní kompromisní text umožnil všem si zachránit tvář. A zároveň oznámit, že Evropa záhy umožní členským zemím čerpat bohaté a výhodné úvěry na boj proti důsledkům propadu způsobeného koronavirovou nákazou. Závěrečná „plenární“ telekonference pak trvala už jen půl hodiny.

Pandemie nového koronaviru zasáhla tvrdě evropský kontinent od začátku března. Evropské státy na ni reagovaly bez valné koordinace, spíše každý na vlastní pěst, a instituce EU hledaly jen obtížně svou úlohu. Na pevnější půdu se EU dostala, jakmile se ukázalo, že útlum způsobený tvrdými karanténními opatřeními povede k nepochybné hospodářské recesi, a to o pět až deset procent ekonomického výkonu. Ani v této krajní situaci se však nesetřely rozdíly v názorech členských zemí eurozóny na pojetí solidarity při správě společných financí.

Hlavním sporným bodem byly tentokrát podmínky čerpání úvěrů ze záchranného fondu eurozóny, takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který disponuje 240 miliardami eur pro posílení státních rozpočtů. Podle jeho stanov musí každou půjčku doprovázet přísné podmínky, jako tomu bylo v případě sanace řecké ekonomiky v roce 2012; Atény se musely zavázat k bolestivým reformám. V tomto případě Itálie argumentovala tím, že pandemie je objektivním zlem, které nesouvisí se stavem veřejných financí, takže by peníze měly být k dispozici volně. Nizozemsko s tím nesouhlasilo. Nakonec se dojednalo, že bez podmínek budou půjčky na zdravotnické výdaje, nikoli však na podporu ekonomiky. V závěrečném prohlášení se píše o financování „přímých a nepřímých“ zdravotních nákladů a každý si to vykládá po svém. V praxi to bude vypadat tak, že nejoslabenější státy si půjčí miliardy a budou pak dokazovat, zač je utratily. Splácet začnou poté, co pomine krizová situace. Peníze by měly být k dispozici do dvou týdnů.

Země mimo eurozónu včetně ČR mají možnost dosáhnout na úvěry z přídavného zdroje BPI, a to za stejných podmínek, jež nově platí pro ESM; podle zdrojů v Bruselu je v něm necelých 50 miliard eur. Je přitom jasné, že půjčovat si budou především ty státy, které by samostatně nedosáhly stejně dobrých podmínek na mezinárodních trzích.

 Ministři se dále dohodli zvýšit státní garance pro Evropskou investiční banku o 25 miliard eur, což bance umožní nabídnout 200 miliard dodatečných úvěrů určených pro podniky postižené zastavením či útlumem výroby, především ty malé a střední. Souhlasili také s tím, aby si Evropská komise půjčila na mezinárodním trhu 100 miliard eur, ovšem s tím, že má ručit především unijním rozpočtem. Tyto prostředky pak komise nabídne vládám na financování dodatečných opatření proti nezaměstnanosti, včetně tzv. kurzarbeitu. Také tyto půjčky by měly být k dispozici všem zemím EU v horizontu dvou tří týdnů.

Pro Evropskou unii je to dobrá zpráva, protože spory, které jednání provázely, významně oslabovaly její pověst a posilovaly názor, že v reakci na koronavirovou pandemii selhává. „Tato odpověď obsahuje statečné a ambiciózní návrhy, nemyslitelné ještě před několika týdny,“ řekl po jednání Centeno. „Důležité je, že jsme se dostali na úroveň této výzvy, jak si naši občané přáli a jak si zaslouží.“

Je to však jen první krok a zásadní rozepře trvá. Ministři financí ostatně požádali šéfy států a vlád, aby cestu vpřed vytyčili sami. Jižní země nadále trvají na tom, že by EU měla budoucí deficity jednotlivých zemí splácet solidárně prostřednictvím evropských dluhopisů, zatímco ty severní to zásadně odmítají. Centeno na tiskové konferenci řekl, že klíčovým nástrojem pro oživení ekonomiky po počátečním šoku by se měl stát sedmiletý rozpočet EU na období 2021-27, jak navrhuje Evropská komise, ale také že členské státy (i mimo eurozónu) chtějí pracovat na „fondu oživení“, jehož zřízení navrhuje Francie, a to až do výše tří procent HDP členských zemí. Z jakých zdrojů by měl být financován? Jak by měl souviset s řádným rozpočtem? Až se po Velikonocích na dalším virtuálním summitu propojí lídři sedmadvacítky, budou mít o čem diskutovat.

SDÍLET