Jak se připravit na příští krizi? Vyřešit exekuce a méně danit práci, říká Daniel Prokop

Vratislav Dostál

11. 07. 2020 • 08:00

Během koronavirové pandemie se ukázalo, že v České republice jsou mzdy příliš zatížené daněmi a odvody, říká sociolog Daniel Prokop, autor oceňované knihy Slepé skvrny v rozhovoru pro nový magazín „I“, z něhož je i následující ukázka. Hovořili jsme s ním o důsledcích a dopadech koronavirové krize na chod společnosti, o efektivitě vládních politik, jež měly minimalizovat zastavení ekonomiky téměř z hodiny na hodinu, a také o tom, jak bychom se měli připravit na krizi příští. 

Jak byste popsal důsledky koronavirové krize na českou společnost?

Odkryla řadu problémů, které máme. Uvedu dva. Prvním je přílišné zatížené mezd daněmi a odvody. Kvůli tomu si firmy nemohou dovolit při výpadku tržeb držet zaměstnanost. Redukovaly tak výrazně úvazky a mzdy. A podle našich dat je jen menší část zaměstnanců, které tato redukce potkala, na kurzarbeitu. Začínají šetřit, což může ekonomiku dále potápět. Druhým problémem je nedůvěra. Řada států odložila firmám odvody už v březnu, USA zvýšily 2,5násobně podporu v nezaměstnanosti. Právě tak státy podpoří spotřebu a redukují obavy ještě zaměstnaných, což může omezit jejich tendenci šetřit a schopnost firem tlačit na snižování mezd. A tím nechají peníze v domácí spotřebě. Ale my firmám i lidem v problémech pomáháme pozdě. 

Jak se restriktivní opatření vlády a zastavení ekonomiky ze dne na den projevilo v každodenním prožívání reality lidí?

Data z výzkumu Život během pandemie, který dělá náš PAQ Research a think-tank IDEA, ukazují, že hned v půli března skokově klesly sociální interakce, většina lidí se opravdu distancovala a chránila. V průběhu Velikonoc začaly posilovat kontakty v rodině, ale ne nějak masivně. Až na začátku května pak přišlo větší uvolňování a posilování sociálních interakcí. Říkám to z jednoho důvodu – Velikonoce a duben nebyly ještě pořádné testy toho, zda se epidemie nemůže v některých místech vrátit. To přišlo a přijde až později. Když budou vznikat ohniska nákazy, mohou se kvůli výrazně intenzivnějším sociálním kontaktům rychleji šířit. Abychom nemuseli dlouhodobě přistoupit k druhému „lock-downu“, potřebujeme investovat do druhé karantény, tzv. druhé generace – to znamená aplikace typu e-Rouška, následné lidské kapacity na trasování kontaktů, k tomu pokračovat v testování a podobně.  

Je jasné, že reakce lidí a jejich možnosti čelit výpadkům příjmů budou závislé na mnoha okolnostech. Které jsou ty hlavní?

Problém je, že příjmy vypadly častěji lidem, kteří byli chudší už před krizí. Takže zhruba 11 procent lidí dnes říká, že příjem jejich domácnosti klesl o 40 či více procent oproti předkrizovému stavu či méně – je to část OSVČ, zaměstnanci s redukcí mezd, dohodáři a podobně. Ale velká část z nich nemá úspory. Okolo sedmi procent lidí čelí velké redukci příjmů domácnosti a k tomu mají úspory na maximálně jeden měsíc.

SDÍLET